Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   hr U restoranu 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [trideset]

U restoranu 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. So--o- ----ke, m-l--. Sok od jabuke, molim. S-k o- j-b-k-, m-l-m- --------------------- Sok od jabuke, molim. 0
Limonádu, prosím. Lim--ad-- m--im. Limunadu, molim. L-m-n-d-, m-l-m- ---------------- Limunadu, molim. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. S-k -------ic-----li-. Sok od rajčice, molim. S-k o- r-j-i-e- m-l-m- ---------------------- Sok od rajčice, molim. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. J--b-h -a-o č--- --no- vi--. Ja bih rado čašu crnog vina. J- b-h r-d- č-š- c-n-g v-n-. ---------------------------- Ja bih rado čašu crnog vina. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Ja-b-h--ad- --šu b--e-o- -ina. Ja bih rado čašu bijelog vina. J- b-h r-d- č-š- b-j-l-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu bijelog vina. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ja-bi- -ado-b-c- pje-uš-a. Ja bih rado bocu pjenušca. J- b-h r-d- b-c- p-e-u-c-. -------------------------- Ja bih rado bocu pjenušca. 0
Máš rád ryby? V------i-ri--? Voliš li ribu? V-l-š l- r-b-? -------------- Voliš li ribu? 0
Máš rád hovězí maso? V-l-- -- go--d---? Voliš li govedinu? V-l-š l- g-v-d-n-? ------------------ Voliš li govedinu? 0
Máš rád vepřové maso? V-l-š li svin-et---? Voliš li svinjetinu? V-l-š l- s-i-j-t-n-? -------------------- Voliš li svinjetinu? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. H----/-h--e-- b-h--e--o -e---e-a. Htio / htjela bih nešto bez mesa. H-i- / h-j-l- b-h n-š-o b-z m-s-. --------------------------------- Htio / htjela bih nešto bez mesa. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. H--- / --je-a-bih -la-u s--po-----. Htio / htjela bih platu sa povrćem. H-i- / h-j-l- b-h p-a-u s- p-v-ć-m- ----------------------------------- Htio / htjela bih platu sa povrćem. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. H-i- / h-je----i- n-š-o š-o n----a-e d--o. Htio / htjela bih nešto što ne traje dugo. H-i- / h-j-l- b-h n-š-o š-o n- t-a-e d-g-. ------------------------------------------ Htio / htjela bih nešto što ne traje dugo. 0
Chcete to s rýží? Želi---li-to s--i-o-? Želite li to s rižom? Ž-l-t- l- t- s r-ž-m- --------------------- Želite li to s rižom? 0
Chcete to s těstovinama? Želite l--to --t---t-ni--m? Želite li to s tjesteninom? Ž-l-t- l- t- s t-e-t-n-n-m- --------------------------- Želite li to s tjesteninom? 0
Chcete to s bramborami? Ž-lit---i -o-s---u--i-om? Želite li to s krumpirom? Ž-l-t- l- t- s k-u-p-r-m- ------------------------- Želite li to s krumpirom? 0
To mi nechutná. T- mi---j---k-sno. To mi nije ukusno. T- m- n-j- u-u-n-. ------------------ To mi nije ukusno. 0
To jídlo je studené. Je-o je hlad--. Jelo je hladno. J-l- j- h-a-n-. --------------- Jelo je hladno. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. To -- n--a--na-uč-----naru-il-. To ja nisam naručio / naručila. T- j- n-s-m n-r-č-o / n-r-č-l-. ------------------------------- To ja nisam naručio / naručila. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!