Konverzační příručka

cs Spojky 3   »   bs Veznici 3

96 [devadesát šest]

Spojky 3

Spojky 3

96 [devedeset i šest]

Veznici 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Vstanu, jakmile zazvoní budík. Ja --taj-m--im--u--l-ik -a--o--. Ja ustajem čim budilnik zazvoni. J- u-t-j-m č-m b-d-l-i- z-z-o-i- -------------------------------- Ja ustajem čim budilnik zazvoni. 0
Jsem unavený, jakmile se mám učit. J- po-ta--m-um-ran -im -r--a---č-ti. Ja postajem umoran čim trebam učiti. J- p-s-a-e- u-o-a- č-m t-e-a- u-i-i- ------------------------------------ Ja postajem umoran čim trebam učiti. 0
Přestanu pracovat, až mi bude 60. Ja-pre-taj-- r--i-i-či- -ap--i- 60. Ja prestajem raditi čim napunim 60. J- p-e-t-j-m r-d-t- č-m n-p-n-m 6-. ----------------------------------- Ja prestajem raditi čim napunim 60. 0
Kdy zavoláte? K-da-ćet- --zv---? Kada ćete nazvati? K-d- ć-t- n-z-a-i- ------------------ Kada ćete nazvati? 0
Až budu mít trochu času. Č-m bu-----mao-/ -mal- trenuta-----b-d-og v-em-n-. Čim budem imao / imala trenutak slobodnog vremena. Č-m b-d-m i-a- / i-a-a t-e-u-a- s-o-o-n-g v-e-e-a- -------------------------------------------------- Čim budem imao / imala trenutak slobodnog vremena. 0
Zavolá, až bude mít trochu času. On-će zv--i č----u-- -ma--n-š-----em---. On će zvati čim bude imao nešto vremena. O- ć- z-a-i č-m b-d- i-a- n-š-o v-e-e-a- ---------------------------------------- On će zvati čim bude imao nešto vremena. 0
Jak dlouho budete pracovat? Kol-ko-d-go--ete-rad-ti? Koliko dugo ćete raditi? K-l-k- d-g- ć-t- r-d-t-? ------------------------ Koliko dugo ćete raditi? 0
Budu pracovat, dokud budu moci. R--it-ću -ok b-de- mo------mogl-. Radit ću dok budem mogao / mogla. R-d-t ć- d-k b-d-m m-g-o / m-g-a- --------------------------------- Radit ću dok budem mogao / mogla. 0
Budu pracovat, dokud budu zdravý / zdravá. J- -u r-d-t----- -udem-zd--v --zdra--. Ja ću raditi dok budem zdrav / zdrava. J- ć- r-d-t- d-k b-d-m z-r-v / z-r-v-. -------------------------------------- Ja ću raditi dok budem zdrav / zdrava. 0
Leží v posteli, místo aby pracoval. On l--i-u----ve-u---je--o--a---di. On leži u krevetu umjesto da radi. O- l-ž- u k-e-e-u u-j-s-o d- r-d-. ---------------------------------- On leži u krevetu umjesto da radi. 0
Čte si časopis, místo aby vařila. Ona či-- n-vi-e-u--e-to -- k-h-. Ona čita novine umjesto da kuha. O-a č-t- n-v-n- u-j-s-o d- k-h-. -------------------------------- Ona čita novine umjesto da kuha. 0
Sedí v hospodě, místo aby šel domů. On-s---i-u gostioni-- -m-esto ------ --ći. On sjedi u gostionici umjesto da ide kući. O- s-e-i u g-s-i-n-c- u-j-s-o d- i-e k-ć-. ------------------------------------------ On sjedi u gostionici umjesto da ide kući. 0
Pokud vím, bydlí zde. Ko-i-o -a ----- o- ------e-ovd-e. Koliko ja znam, on stanuje ovdje. K-l-k- j- z-a-, o- s-a-u-e o-d-e- --------------------------------- Koliko ja znam, on stanuje ovdje. 0
Pokud vím, je jeho žena nemocná. Kol-k- ja-zn--, --e-o-a žena j- b--es-a. Koliko ja znam, njegova žena je bolesna. K-l-k- j- z-a-, n-e-o-a ž-n- j- b-l-s-a- ---------------------------------------- Koliko ja znam, njegova žena je bolesna. 0
Pokud vím, je nezaměstnaný. Ko---o j---n--, o- -e n--a--sl--. Koliko ja znam, on je nezaposlen. K-l-k- j- z-a-, o- j- n-z-p-s-e-. --------------------------------- Koliko ja znam, on je nezaposlen. 0
Zaspal / zaspala jsem, jinak bych přišel / přišla včas. Ja sa---respav-o,--na-e-bih b----ača-. Ja sam prespavao, inače bih bio tačan. J- s-m p-e-p-v-o- i-a-e b-h b-o t-č-n- -------------------------------------- Ja sam prespavao, inače bih bio tačan. 0
Zmeškal / zmeškala jsem autobus, jinak bych přišel / přišla včas. J- -am -r-----i--auto--s, -n-č- --h ----t-č--. Ja sam propustio autobus, inače bih bio tačan. J- s-m p-o-u-t-o a-t-b-s- i-a-e b-h b-o t-č-n- ---------------------------------------------- Ja sam propustio autobus, inače bih bio tačan. 0
Nenašel / nenašla jsem cestu, jinak bych přišel / přišla včas. J----s-------o p-----nač--bi- -io tač-n. Ja nisam našao put, inače bih bio tačan. J- n-s-m n-š-o p-t- i-a-e b-h b-o t-č-n- ---------------------------------------- Ja nisam našao put, inače bih bio tačan. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky a matematika

Myšlení a řeč patří k sobě. Jedno druhé ovlivňuje. Jazykové struktury ovlivňují struktury myšlení. Například v některých jazycích neexistují slova pro číslice. Lidé při hovoru nerozumí konceptu čísel. Matematika a jazyk tedy k sobě také v jistém smyslu patří. Gramatické a matematické struktury jsou často podobné. Někteří vědci si myslí, že jsou také podobně zpracovávány. Věří, že centrum řeči je také zodpovědné za matematiku. Pomáhá mozku vykonávat početní operace. Nedávné studie však dospěly k jiným závěrům. Ukazují, že náš mozek zpracovává matematiku bez pomoci řeči. Vědci zkoumali tři lidi. Jejich mozek byl následkem zranění poškozen. Poškozeno bylo i centrum řeči. Tito lidé měli s řečí velké potíže. Nebyli schopni formulovat jednoduché věty. Některým slovům ani nerozuměli. Po jazykovém testu měli tito lidé řešit matematické problémy. Některé matematické úlohy byly velmi těžké. Přesto je dokázali vyřešit! Výsledky této studie jsou velmi zajímavé. Ukazují, že matematika není kódována slovy. Je možné, že jazyk a matematika mají stejný základ. Obojí je zpracováváno ve stejném centru. Matematika se však nemusí nejdříve převádět na řeč. Možná se matematika a jazyk i společně vyvíjejí… Když je ale mozek hotov, existují odděleně!