Konverzační příručka

cs Příprava na cestu   »   bs Pripreme za put

47 [čtyřicet sedm]

Příprava na cestu

Příprava na cestu

47 [četrdeset i sedam]

Pripreme za put

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Musíš nám sbalit kufr! M-raš--pa--v-t--naš k--er! Moraš spakovati naš kofer! M-r-š s-a-o-a-i n-š k-f-r- -------------------------- Moraš spakovati naš kofer! 0
Nesmíš na nic zapomenout! N---miješ n-št- -ab-rav--i! Ne smiješ ništa zaboraviti! N- s-i-e- n-š-a z-b-r-v-t-! --------------------------- Ne smiješ ništa zaboraviti! 0
Potřebuješ velký kufr! Tr-b--t----l-k- ---er! Treba ti veliki kofer! T-e-a t- v-l-k- k-f-r- ---------------------- Treba ti veliki kofer! 0
Nezapomeň si pas! N--zabor--i---so-! Ne zaboravi pasoš! N- z-b-r-v- p-s-š- ------------------ Ne zaboravi pasoš! 0
Nezapomeň si letenku! Ne----oravi a--o-s-u--a-t-! Ne zaboravi avionsku kartu! N- z-b-r-v- a-i-n-k- k-r-u- --------------------------- Ne zaboravi avionsku kartu! 0
Nezapomeň si cestovní šeky! N---ab--a---p-t-- -eko--! Ne zaboravi putne čekove! N- z-b-r-v- p-t-e č-k-v-! ------------------------- Ne zaboravi putne čekove! 0
Vezmi si krém na opalování. Pon-s- -re-u-za--u--anje. Ponesi kremu za sunčanje. P-n-s- k-e-u z- s-n-a-j-. ------------------------- Ponesi kremu za sunčanje. 0
Vezmi si sluneční brýle. Ponesi su-čan----očal-. Ponesi sunčane naočale. P-n-s- s-n-a-e n-o-a-e- ----------------------- Ponesi sunčane naočale. 0
Vezmi si slamák. Po---i še-ir -a -----. Ponesi šešir za sunce. P-n-s- š-š-r z- s-n-e- ---------------------- Ponesi šešir za sunce. 0
Chceš si vzít mapu? Ho-e- ----onije---a-----r--? Hoćeš li ponijeti autokartu? H-ć-š l- p-n-j-t- a-t-k-r-u- ---------------------------- Hoćeš li ponijeti autokartu? 0
Chceš si vzít průvodce? H---š----pon--et--v--i--za p-to-a---? Hoćeš li ponijeti vodič za putovanja? H-ć-š l- p-n-j-t- v-d-č z- p-t-v-n-a- ------------------------------------- Hoćeš li ponijeti vodič za putovanja? 0
Chceš si vzít deštník? Hoće--l--po--j-ti k-šo-r--? Hoćeš li ponijeti kišobran? H-ć-š l- p-n-j-t- k-š-b-a-? --------------------------- Hoćeš li ponijeti kišobran? 0
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky. M-sli--a-hl---,-košul-e, -arap-. Misli na hlače, košulje, čarape. M-s-i n- h-a-e- k-š-l-e- č-r-p-. -------------------------------- Misli na hlače, košulje, čarape. 0
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka. Mi--- -a---a-ate,-----eve, s--o-. Misli na kravate, kaiševe, sakoe. M-s-i n- k-a-a-e- k-i-e-e- s-k-e- --------------------------------- Misli na kravate, kaiševe, sakoe. 0
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička. Misli-na --d----,-spav-ć--e---maj-c-. Misli na pidžame, spavaćice i majice. M-s-i n- p-d-a-e- s-a-a-i-e i m-j-c-. ------------------------------------- Misli na pidžame, spavaćice i majice. 0
Potřebuješ boty, sandály a holínky. T--b-----p--e- sa---le-- -iz-e. Trebaš cipele, sandale i čizme. T-e-a- c-p-l-, s-n-a-e i č-z-e- ------------------------------- Trebaš cipele, sandale i čizme. 0
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty. T--ba- -a---i--,-s--u--i-makaz--z- no--e. Trebaš maramice, sapun i makaze za nokte. T-e-a- m-r-m-c-, s-p-n i m-k-z- z- n-k-e- ----------------------------------------- Trebaš maramice, sapun i makaze za nokte. 0
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu. Treb-š -eš-----č-t-ic---a z-be-i pa--- -a -u--. Trebaš češalj, četkicu za zube i pastu za zube. T-e-a- č-š-l-, č-t-i-u z- z-b- i p-s-u z- z-b-. ----------------------------------------------- Trebaš češalj, četkicu za zube i pastu za zube. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Budoucnost jazyků

Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky. Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě. Tak to zůstane i v dalších letech. Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově. Protože mnoho lokálních jazyků vymře. V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky. Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena. To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí. Většina z nich vymře již v tomto století. To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk. Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní. Angličtina je stále na druhém místě. Počet rodilých mluvčích jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný. Za to může demografický vývoj. Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky. Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština. Angličtina se posune na čtvrté místo. Němčina z první desítky zcela zmizí. Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština. Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou. Budou to hybridní jazyky. Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech. Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků. V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny. Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky. Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté. Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky. Takže učení jen tak neskončí…