Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   bs U restoranu 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [trideset]

U restoranu 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Sok -- j----e, --li-. Sok od jabuke, molim. S-k o- j-b-k-, m-l-m- --------------------- Sok od jabuke, molim. 0
Limonádu, prosím. Li------- ---im. Limunadu, molim. L-m-n-d-, m-l-m- ---------------- Limunadu, molim. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. S---od--ara-a-z-, ----m. Sok od paradajza, molim. S-k o- p-r-d-j-a- m-l-m- ------------------------ Sok od paradajza, molim. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Ja--ih-r-----ašu crv---g v-n-. Ja bih rado čašu crvenog vina. J- b-h r-d- č-š- c-v-n-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu crvenog vina. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Ja b-h--ado-čašu -ij-l-------. Ja bih rado čašu bijelog vina. J- b-h r-d- č-š- b-j-l-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu bijelog vina. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. J---ih -ad-----š--š--p-n-ca. Ja bih rado flašu šampanjca. J- b-h r-d- f-a-u š-m-a-j-a- ---------------------------- Ja bih rado flašu šampanjca. 0
Máš rád ryby? Voliš--i-----? Voliš li ribu? V-l-š l- r-b-? -------------- Voliš li ribu? 0
Máš rád hovězí maso? V--i- ---go-e-i-u? Voliš li govedinu? V-l-š l- g-v-d-n-? ------------------ Voliš li govedinu? 0
Máš rád vepřové maso? Vo-iš-li ----jet--u? Voliš li svinjetinu? V-l-š l- s-i-j-t-n-? -------------------- Voliš li svinjetinu? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. H--o - -----a bih-neš-o -ez m-sa. Htio / htjela bih nešto bez mesa. H-i- / h-j-l- b-h n-š-o b-z m-s-. --------------------------------- Htio / htjela bih nešto bez mesa. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. H--o-- ht-e-a--ih-pl--u sa -ovrće-. Htio / htjela bih platu sa povrćem. H-i- / h-j-l- b-h p-a-u s- p-v-ć-m- ----------------------------------- Htio / htjela bih platu sa povrćem. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Hti--/ -t-e-a bih---što š---ne -r-j---u-o. Htio / htjela bih nešto što ne traje dugo. H-i- / h-j-l- b-h n-š-o š-o n- t-a-e d-g-. ------------------------------------------ Htio / htjela bih nešto što ne traje dugo. 0
Chcete to s rýží? Že-it---- to-s-rižo-? Želite li to s rižom? Ž-l-t- l- t- s r-ž-m- --------------------- Želite li to s rižom? 0
Chcete to s těstovinama? Že--te -i -o---tje--en----? Želite li to s tjesteninom? Ž-l-t- l- t- s t-e-t-n-n-m- --------------------------- Želite li to s tjesteninom? 0
Chcete to s bramborami? Že---e ------- k--m---om? Želite li to s krompirom? Ž-l-t- l- t- s k-o-p-r-m- ------------------------- Želite li to s krompirom? 0
To mi nechutná. T- m-----e-------. To mi nije ukusno. T- m- n-j- u-u-n-. ------------------ To mi nije ukusno. 0
To jídlo je studené. J-lo -e hl----. Jelo je hladno. J-l- j- h-a-n-. --------------- Jelo je hladno. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. To--- -i-am-na--čio-/ nar-čil-. To ja nisam naručio / naručila. T- j- n-s-m n-r-č-o / n-r-č-l-. ------------------------------- To ja nisam naručio / naručila. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!