Konverzační příručka

cs Ve městě   »   hy In the city

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [քսանհինգ]

25 [k’sanhing]

In the city

[k’aghak’um]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Ե----զ-ւմ--մ գն---երկա--ւղ-յի- ----րան: Ես ուզում եմ գնալ երկաթուղային կայարան: Ե- ո-զ-ւ- ե- գ-ա- ե-կ-թ-ւ-ա-ի- կ-յ-ր-ն- --------------------------------------- Ես ուզում եմ գնալ երկաթուղային կայարան: 0
Yes -zu----m-g--l-yer---’ugh--in k---r-n Yes uzum yem gnal yerkat’ughayin kayaran Y-s u-u- y-m g-a- y-r-a-’-g-a-i- k-y-r-n ---------------------------------------- Yes uzum yem gnal yerkat’ughayin kayaran
Chci (jet) na letiště. Ե- ու-ո-- եմ-գ--լ օ-ա--վ-կա---: Ես ուզում եմ գնալ օդանավակայան: Ե- ո-զ-ւ- ե- գ-ա- օ-ա-ա-ա-ա-ա-: ------------------------------- Ես ուզում եմ գնալ օդանավակայան: 0
Yes-u--- y-- --a- o-----ak--an Yes uzum yem gnal odanavakayan Y-s u-u- y-m g-a- o-a-a-a-a-a- ------------------------------ Yes uzum yem gnal odanavakayan
Chci (jet) do centra. Ե- ո-զո-մ ---գ--- քա-ա-ի --նտ-ո-: Ես ուզում եմ գնալ քաղաքի կենտրոն: Ե- ո-զ-ւ- ե- գ-ա- ք-ղ-ք- կ-ն-ր-ն- --------------------------------- Ես ուզում եմ գնալ քաղաքի կենտրոն: 0
Yes -----y-- gna- k-a--ak-i -en-ron Yes uzum yem gnal k’aghak’i kentron Y-s u-u- y-m g-a- k-a-h-k-i k-n-r-n ----------------------------------- Yes uzum yem gnal k’aghak’i kentron
Jak se dostanu na nádraží? Ի---ե-- ---մ --կաթ-ւղայի--կ--ա-ան: Ինչպե՞ս գնամ երկաթուղային կայարան: Ի-չ-ե-ս գ-ա- ե-կ-թ-ւ-ա-ի- կ-յ-ր-ն- ---------------------------------- Ինչպե՞ս գնամ երկաթուղային կայարան: 0
I--h--e-- --a--y---a--ug-a--n-k-ya--n Inch’pe՞s gnam yerkat’ughayin kayaran I-c-’-e-s g-a- y-r-a-’-g-a-i- k-y-r-n ------------------------------------- Inch’pe՞s gnam yerkat’ughayin kayaran
Jak se dostanu na letiště? Ինչ-ե՞ս գն-----անավա--յան: Ինչպե՞ս գնամ օդանավակայան: Ի-չ-ե-ս գ-ա- օ-ա-ա-ա-ա-ա-: -------------------------- Ինչպե՞ս գնամ օդանավակայան: 0
I-ch-p--s -n-m -d-n-v---y-n Inch’pe՞s gnam odanavakayan I-c-’-e-s g-a- o-a-a-a-a-a- --------------------------- Inch’pe՞s gnam odanavakayan
Jak se dostanu do centra? Ի--պե-- գ-ամ --ղաք--կե-տ-ո-: Ինչպե՞ս գնամ քաղաքի կենտրոն: Ի-չ-ե-ս գ-ա- ք-ղ-ք- կ-ն-ր-ն- ---------------------------- Ինչպե՞ս գնամ քաղաքի կենտրոն: 0
I-c-’pe-s-g--- -’a-h-k’i ----r-n Inch’pe՞s gnam k’aghak’i kentron I-c-’-e-s g-a- k-a-h-k-i k-n-r-n -------------------------------- Inch’pe՞s gnam k’aghak’i kentron
Potřebuji taxi. Ի---տա-սի-է-հա-կ-վ-ր: Ինձ տաքսի է հարկավոր: Ի-ձ տ-ք-ի է հ-ր-ա-ո-: --------------------- Ինձ տաքսի է հարկավոր: 0
In-- --k--i-- -a----or Indz tak’si e harkavor I-d- t-k-s- e h-r-a-o- ---------------------- Indz tak’si e harkavor
Potřebuji plán města. Ինձ-քաղ-ք----ր-եզ-է հ--կա--ր: Ինձ քաղաքի քարտեզ է հարկավոր: Ի-ձ ք-ղ-ք- ք-ր-ե- է հ-ր-ա-ո-: ----------------------------- Ինձ քաղաքի քարտեզ է հարկավոր: 0
I-dz-k’-g-ak-- k’ar--- e--ark-vor Indz k’aghak’i k’artez e harkavor I-d- k-a-h-k-i k-a-t-z e h-r-a-o- --------------------------------- Indz k’aghak’i k’artez e harkavor
Potřebuji hotel. Ի-- հյ-ւ--ն-----հարկ-վոր: Ինձ հյուրանոց է հարկավոր: Ի-ձ հ-ո-ր-ն-ց է հ-ր-ա-ո-: ------------------------- Ինձ հյուրանոց է հարկավոր: 0
In--------n--s--e -----vor Indz hyuranots’ e harkavor I-d- h-u-a-o-s- e h-r-a-o- -------------------------- Indz hyuranots’ e harkavor
Chci si pronajmout auto. Ես-ուզ--- -մ---տո---ենա--ա-ձ--: Ես ուզում եմ ավտոմեքենա վարձել: Ե- ո-զ-ւ- ե- ա-տ-մ-ք-ն- վ-ր-ե-: ------------------------------- Ես ուզում եմ ավտոմեքենա վարձել: 0
Yes-u-u--ye- ------k---n- ----zel Yes uzum yem avtomek’yena vardzel Y-s u-u- y-m a-t-m-k-y-n- v-r-z-l --------------------------------- Yes uzum yem avtomek’yena vardzel
Tady je moje kreditní karta. Ս---մ-վ-րկ-յին -ա-տ- է: Սա իմ վարկային քարտն է: Ս- ի- վ-ր-ա-ի- ք-ր-ն է- ----------------------- Սա իմ վարկային քարտն է: 0
Sa-im--ar--y-n -’-----e Sa im varkayin k’artn e S- i- v-r-a-i- k-a-t- e ----------------------- Sa im varkayin k’artn e
Tady je můj řidičský průkaz. Ս-----վ-րոր---ան իր----ն-- է: Սա իմ վարորդական իրավունքն է: Ս- ի- վ-ր-ր-ա-ա- ի-ա-ո-ն-ն է- ----------------------------- Սա իմ վարորդական իրավունքն է: 0
Sa--m v-ror-ak-n--r---n-’n-e Sa im varordakan iravunk’n e S- i- v-r-r-a-a- i-a-u-k-n e ---------------------------- Sa im varordakan iravunk’n e
Co je v tomto městě k vidění? Ի----կ----ղաք-ւ- տե---լ--: Ի՞նչ կա քաղաքում տեսնելու: Ի-ն- կ- ք-ղ-ք-ւ- տ-ս-ե-ո-: -------------------------- Ի՞նչ կա քաղաքում տեսնելու: 0
I՞--h- -- -----ak-um-tes-elu I՞nch’ ka k’aghak’um tesnelu I-n-h- k- k-a-h-k-u- t-s-e-u ---------------------------- I՞nch’ ka k’aghak’um tesnelu
Běžte do starého města. Գ-ա-եք դ-պի-հի----ղա-: Գնացեք դեպի հին քաղաք: Գ-ա-ե- դ-պ- հ-ն ք-ղ-ք- ---------------------- Գնացեք դեպի հին քաղաք: 0
G-ats’---- -epi-h-n k-a-hak’ Gnats’yek’ depi hin k’aghak’ G-a-s-y-k- d-p- h-n k-a-h-k- ---------------------------- Gnats’yek’ depi hin k’aghak’
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Քաղաքում--րջ-----ր--: Քաղաքում շրջայց արեք: Ք-ղ-ք-ւ- շ-ջ-յ- ա-ե-: --------------------- Քաղաքում շրջայց արեք: 0
K-ag-ak--- -h-ja-ts’ a--k’ K’aghak’um shrjayts’ arek’ K-a-h-k-u- s-r-a-t-’ a-e-’ -------------------------- K’aghak’um shrjayts’ arek’
Běžte do přístavu. Գն-ց-ք --պի -ա--հա-----: Գնացեք դեպի նավահանգիստ: Գ-ա-ե- դ-պ- ն-վ-հ-ն-ի-տ- ------------------------ Գնացեք դեպի նավահանգիստ: 0
Gna-s-y-k--de-- ----h--gist Gnats’yek’ depi navahangist G-a-s-y-k- d-p- n-v-h-n-i-t --------------------------- Gnats’yek’ depi navahangist
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Նավ-հ-ն-ստ-ւմ --ջ-յ- -ա--րե-: Նավահանգստում շրջայց կատարեք: Ն-վ-հ-ն-ս-ո-մ շ-ջ-յ- կ-տ-ր-ք- ----------------------------- Նավահանգստում շրջայց կատարեք: 0
Nava------u- s-rj-y-------a--k’ Navahangstum shrjayts’ katarek’ N-v-h-n-s-u- s-r-a-t-’ k-t-r-k- ------------------------------- Navahangstum shrjayts’ katarek’
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Է--ի--չ----ար-ան-----ե- կ--: Էլ ի՞նչ տեսարժան վայրեր կան: Է- ի-ն- տ-ս-ր-ա- վ-յ-ե- կ-ն- ---------------------------- Էլ ի՞նչ տեսարժան վայրեր կան: 0
E--i-nch’--e-arzhan-va--e- --n El i՞nch’ tesarzhan vayrer kan E- i-n-h- t-s-r-h-n v-y-e- k-n ------------------------------ El i՞nch’ tesarzhan vayrer kan

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!