Konverzační příručka

cs Ve městě   »   it In città

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [venticinque]

In città

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. V-r--i andare -ll--s-----n-. Vorrei andare alla stazione. V-r-e- a-d-r- a-l- s-a-i-n-. ---------------------------- Vorrei andare alla stazione. 0
Chci (jet) na letiště. V----- -n-------l’-e---ort-. Vorrei andare all’aeroporto. V-r-e- a-d-r- a-l-a-r-p-r-o- ---------------------------- Vorrei andare all’aeroporto. 0
Chci (jet) do centra. Vorr-i a---re -- -e-tro. Vorrei andare in centro. V-r-e- a-d-r- i- c-n-r-. ------------------------ Vorrei andare in centro. 0
Jak se dostanu na nádraží? Qu-- è--------da-pe--l- ---z-one? Qual è la strada per la stazione? Q-a- è l- s-r-d- p-r l- s-a-i-n-? --------------------------------- Qual è la strada per la stazione? 0
Jak se dostanu na letiště? Qual --l--strada-pe- l-ae-o-o---? Qual è la strada per l’aeroporto? Q-a- è l- s-r-d- p-r l-a-r-p-r-o- --------------------------------- Qual è la strada per l’aeroporto? 0
Jak se dostanu do centra? Q-a- è -a -tra-- p-r--l c---r-? Qual è la strada per il centro? Q-a- è l- s-r-d- p-r i- c-n-r-? ------------------------------- Qual è la strada per il centro? 0
Potřebuji taxi. H- -i-------- -n tass-. Ho bisogno di un tassì. H- b-s-g-o d- u- t-s-ì- ----------------------- Ho bisogno di un tassì. 0
Potřebuji plán města. M- -e--e una--------a-d-l-- cit--. Mi serve una piantina della città. M- s-r-e u-a p-a-t-n- d-l-a c-t-à- ---------------------------------- Mi serve una piantina della città. 0
Potřebuji hotel. Mi---corr- un-al-er-o. Mi occorre un albergo. M- o-c-r-e u- a-b-r-o- ---------------------- Mi occorre un albergo. 0
Chci si pronajmout auto. V--r-i--o--g-i-r- -n---acch--a. Vorrei noleggiare una macchina. V-r-e- n-l-g-i-r- u-a m-c-h-n-. ------------------------------- Vorrei noleggiare una macchina. 0
Tady je moje kreditní karta. E--o-la--ia--art- d--cr-dit-. Ecco la mia carta di credito. E-c- l- m-a c-r-a d- c-e-i-o- ----------------------------- Ecco la mia carta di credito. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Ec-o--a ------t---e. Ecco la mia patente. E-c- l- m-a p-t-n-e- -------------------- Ecco la mia patente. 0
Co je v tomto městě k vidění? C-sa-c’---a-vedere-in------? Cosa c’è da vedere in città? C-s- c-è d- v-d-r- i- c-t-à- ---------------------------- Cosa c’è da vedere in città? 0
Běžte do starého města. V-d--ne--c---ro --o----. Vada nel centro storico. V-d- n-l c-n-r- s-o-i-o- ------------------------ Vada nel centro storico. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. F--ci--u- --ro dell---i-t-. Faccia un giro della città. F-c-i- u- g-r- d-l-a c-t-à- --------------------------- Faccia un giro della città. 0
Běžte do přístavu. Va-a al p--to. Vada al porto. V-d- a- p-r-o- -------------- Vada al porto. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Fac--a ---giro--l p---o. Faccia un giro al porto. F-c-i- u- g-r- a- p-r-o- ------------------------ Faccia un giro al porto. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Q-a----t--a-io-i --r-sti----ci s-no ------? Quali attrazioni turistiche ci sono ancora? Q-a-i a-t-a-i-n- t-r-s-i-h- c- s-n- a-c-r-? ------------------------------------------- Quali attrazioni turistiche ci sono ancora? 0

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!