Konverzační příručka

cs Ve městě   »   be У горадзе

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [дваццаць пяць]

25 [dvatstsats’ pyats’]

У горадзе

[U goradze]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Мне--р--- на----з-л. Мне трэба на вакзал. М-е т-э-а н- в-к-а-. -------------------- Мне трэба на вакзал. 0
Mn---r-b- -- -akzal. Mne treba na vakzal. M-e t-e-a n- v-k-a-. -------------------- Mne treba na vakzal.
Chci (jet) na letiště. М-- т-эб--ў-аэр--о--. Мне трэба ў аэрапорт. М-е т-э-а ў а-р-п-р-. --------------------- Мне трэба ў аэрапорт. 0
M-- t--b- u --r--ort. Mne treba u aeraport. M-e t-e-a u a-r-p-r-. --------------------- Mne treba u aeraport.
Chci (jet) do centra. М-е-т--б- --цэ-тр го-а--. Мне трэба ў цэнтр горада. М-е т-э-а ў ц-н-р г-р-д-. ------------------------- Мне трэба ў цэнтр горада. 0
Mn---reba-u tsentr --ra--. Mne treba u tsentr gorada. M-e t-e-a u t-e-t- g-r-d-. -------------------------- Mne treba u tsentr gorada.
Jak se dostanu na nádraží? Я- м-е---ап--ь -а-в-к-ал? Як мне трапіць на вакзал? Я- м-е т-а-і-ь н- в-к-а-? ------------------------- Як мне трапіць на вакзал? 0
Y-k --e--r--іts---- v-k---? Yak mne trapіts’ na vakzal? Y-k m-e t-a-і-s- n- v-k-a-? --------------------------- Yak mne trapіts’ na vakzal?
Jak se dostanu na letiště? Як --- тр-піць ---эр--орт? Як мне трапіць у аэрапорт? Я- м-е т-а-і-ь у а-р-п-р-? -------------------------- Як мне трапіць у аэрапорт? 0
Yak -n--tr---t------e--po-t? Yak mne trapіts’ u aeraport? Y-k m-e t-a-і-s- u a-r-p-r-? ---------------------------- Yak mne trapіts’ u aeraport?
Jak se dostanu do centra? Я----- -рап--ь-у--э-т--г---да? Як мне трапіць у цэнтр горада? Я- м-е т-а-і-ь у ц-н-р г-р-д-? ------------------------------ Як мне трапіць у цэнтр горада? 0
Y-k---e tr-pіts’ - -s-nt- go-ad-? Yak mne trapіts’ u tsentr gorada? Y-k m-e t-a-і-s- u t-e-t- g-r-d-? --------------------------------- Yak mne trapіts’ u tsentr gorada?
Potřebuji taxi. М-----тр--на--та-сі. Мне патрэбнае таксі. М-е п-т-э-н-е т-к-і- -------------------- Мне патрэбнае таксі. 0
Mne p-tre--ae-taksі. Mne patrebnae taksі. M-e p-t-e-n-e t-k-і- -------------------- Mne patrebnae taksі.
Potřebuji plán města. Мн----т-эб--я -а-та -о--д-. Мне патрэбная карта горада. М-е п-т-э-н-я к-р-а г-р-д-. --------------------------- Мне патрэбная карта горада. 0
M-e ---reb-ay--ka--a-gora--. Mne patrebnaya karta gorada. M-e p-t-e-n-y- k-r-a g-r-d-. ---------------------------- Mne patrebnaya karta gorada.
Potřebuji hotel. М-е---трэ-ная г------ца. Мне патрэбная гасцініца. М-е п-т-э-н-я г-с-і-і-а- ------------------------ Мне патрэбная гасцініца. 0
M-e -atr---ay- --s--іn-t--. Mne patrebnaya gastsіnіtsa. M-e p-t-e-n-y- g-s-s-n-t-a- --------------------------- Mne patrebnaya gastsіnіtsa.
Chci si pronajmout auto. Я-х---ў-б--/--а---а-бы-ў--ц--н---а-а--м-ш---. Я хацеў бы / хацела бы ўзяць напракат машыну. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ў-я-ь н-п-а-а- м-ш-н-. --------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы ўзяць напракат машыну. 0
Y- kh-ts------- -h--se-- -y uzya------p----t ma-hy-u. Ya khatseu by / khatsela by uzyats’ naprakat mashynu. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- u-y-t-’ n-p-a-a- m-s-y-u- ----------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by uzyats’ naprakat mashynu.
Tady je moje kreditní karta. В--- ма- -р--ытна--картк-. Вось мая крэдытная картка. В-с- м-я к-э-ы-н-я к-р-к-. -------------------------- Вось мая крэдытная картка. 0
V--’ ma-a---ed---a-- -----a. Vos’ maya kredytnaya kartka. V-s- m-y- k-e-y-n-y- k-r-k-. ---------------------------- Vos’ maya kredytnaya kartka.
Tady je můj řidičský průkaz. В-с- маё --дзі-е-ь--а- -а-ве-ч--н-. Вось маё вадзіцельскае пасведчанне. В-с- м-ё в-д-і-е-ь-к-е п-с-е-ч-н-е- ----------------------------------- Вось маё вадзіцельскае пасведчанне. 0
Vo-’--a---a-zі--e-’s--- --s--d-hanne. Vos’ mae vadzіtsel’skae pasvedchanne. V-s- m-e v-d-і-s-l-s-a- p-s-e-c-a-n-. ------------------------------------- Vos’ mae vadzіtsel’skae pasvedchanne.
Co je v tomto městě k vidění? Што ---на --гл-дз--ь - -о-а--е? Што можна паглядзець у горадзе? Ш-о м-ж-а п-г-я-з-ц- у г-р-д-е- ------------------------------- Што можна паглядзець у горадзе? 0
Shto-mo-hna----ly-dzets- u -ora-ze? Shto mozhna paglyadzets’ u goradze? S-t- m-z-n- p-g-y-d-e-s- u g-r-d-e- ----------------------------------- Shto mozhna paglyadzets’ u goradze?
Běžte do starého města. С-а-з-це ў-ст--ы-г--ад! Схадзіце ў стары горад! С-а-з-ц- ў с-а-ы г-р-д- ----------------------- Схадзіце ў стары горад! 0
S-hadzіt-- - -t----gor--! Skhadzіtse u stary gorad! S-h-d-і-s- u s-a-y g-r-d- ------------------------- Skhadzіtse u stary gorad!
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Зр--іце------рсію--а--ўт--у-е! Зрабіце экскурсію на аўтобусе! З-а-і-е э-с-у-с-ю н- а-т-б-с-! ------------------------------ Зрабіце экскурсію на аўтобусе! 0
Z-a-і--e ek-k-r--y---a --tobuse! Zrabіtse ekskursіyu na autobuse! Z-a-і-s- e-s-u-s-y- n- a-t-b-s-! -------------------------------- Zrabіtse ekskursіyu na autobuse!
Běžte do přístavu. Сх-д-і-----п--т! Схадзіце ў порт! С-а-з-ц- ў п-р-! ---------------- Схадзіце ў порт! 0
S-h------e ---o-t! Skhadzіtse u port! S-h-d-і-s- u p-r-! ------------------ Skhadzіtse u port!
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. З-аб----э--к----- -- --р-е! Зрабіце экскурсію па порце! З-а-і-е э-с-у-с-ю п- п-р-е- --------------------------- Зрабіце экскурсію па порце! 0
Z--b-tse-e-skurs-y- -- po-tse! Zrabіtse ekskursіyu pa portse! Z-a-і-s- e-s-u-s-y- p- p-r-s-! ------------------------------ Zrabіtse ekskursіyu pa portse!
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Я-ія-я-ч- -лав-тасц- --т ёс-- а-р-мя -э--га? Якія яшчэ славутасці тут ёсць акрамя гэтага? Я-і- я-ч- с-а-у-а-ц- т-т ё-ц- а-р-м- г-т-г-? -------------------------------------------- Якія яшчэ славутасці тут ёсць акрамя гэтага? 0
Ya-і-- --s-c-- --av-t-s-s------y--ts’-ak-a-y---e-ag-? Yakіya yashche slavutastsі tut yosts’ akramya getaga? Y-k-y- y-s-c-e s-a-u-a-t-і t-t y-s-s- a-r-m-a g-t-g-? ----------------------------------------------------- Yakіya yashche slavutastsі tut yosts’ akramya getaga?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!