Я хотел бы / хотела бы забронировать рейс до Афин.
Je to přímý let?
Д--ли ј-------ре-та--л--?
Да ли је то директан лет?
Д- л- ј- т- д-р-к-а- л-т-
-------------------------
Да ли је то директан лет? 0 D- li--e-to-di-e-t-n-let?Da li je to direktan let?D- l- j- t- d-r-k-a- l-t--------------------------Da li je to direktan let?
М--им-м-с-- д---розо-а- -- н---ша--.
Молим место до прозора, за непушаче.
М-л-м м-с-о д- п-о-о-а- з- н-п-ш-ч-.
------------------------------------
Молим место до прозора, за непушаче. 0 M---m -e-to-do-pro-o-a--z- n-p--ač-.Molim mesto do prozora, za nepušače.M-l-m m-s-o d- p-o-o-a- z- n-p-š-č-.------------------------------------Molim mesto do prozora, za nepušače.
К-----о--ће-с--де-и---ион за ---?
Када полеће следећи авион за Рим?
К-д- п-л-ћ- с-е-е-и а-и-н з- Р-м-
---------------------------------
Када полеће следећи авион за Рим? 0 K--- ----c-- -le--c-----i-n z- -im?Kada polec-e sledec-i avion za Rim?K-d- p-l-c-e s-e-e-́- a-i-n z- R-m------------------------------------Kada poleće sledeći avion za Rim?
Ј-с------лоб--на-ј-ш ----м-с--?
Јесу ли слободна још два места?
Ј-с- л- с-о-о-н- ј-ш д-а м-с-а-
-------------------------------
Јесу ли слободна још два места? 0 J--- ---s---o--- --- --- -es-a?Jesu li slobodna još dva mesta?J-s- l- s-o-o-n- j-š d-a m-s-a--------------------------------Jesu li slobodna još dva mesta?
Не, и--м- --ш са-о------ м--т- с----д-о.
Не, имамо још само једно место слободно.
Н-, и-а-о ј-ш с-м- ј-д-о м-с-о с-о-о-н-.
----------------------------------------
Не, имамо још само једно место слободно. 0 N-,--m--o-----sam--je----m---- -lo--d--.Ne, imamo još samo jedno mesto slobodno.N-, i-a-o j-š s-m- j-d-o m-s-o s-o-o-n-.----------------------------------------Ne, imamo još samo jedno mesto slobodno.
К-----оз----т--ус у-центар-гра-а?
Када вози аутобус у центар града?
К-д- в-з- а-т-б-с у ц-н-а- г-а-а-
---------------------------------
Када вози аутобус у центар града? 0 Ka-a --z- a----------e-t-- ---da?Kada vozi autobus u centar grada?K-d- v-z- a-t-b-s u c-n-a- g-a-a----------------------------------Kada vozi autobus u centar grada?
Да-л- -е-т- --ш-к--е-?
Да ли је то Ваш кофер?
Д- л- ј- т- В-ш к-ф-р-
----------------------
Да ли је то Ваш кофер? 0 Da l- -e--- --- k--e-?Da li je to Vaš kofer?D- l- j- t- V-š k-f-r-----------------------Da li je to Vaš kofer?
Д--л- је-т--В-ша ташн-?
Да ли је то Ваша ташна?
Д- л- ј- т- В-ш- т-ш-а-
-----------------------
Да ли је то Ваша ташна? 0 D--l- -e -o -a-----šna?Da li je to Vaša tašna?D- l- j- t- V-š- t-š-a------------------------Da li je to Vaša tašna?
Д- -- ј---о---ш пртљаг?
Да ли је то Ваш пртљаг?
Д- л- ј- т- В-ш п-т-а-?
-----------------------
Да ли је то Ваш пртљаг? 0 D---- ------Va- pr-lja-?Da li je to Vaš prtljag?D- l- j- t- V-š p-t-j-g-------------------------Da li je to Vaš prtljag?
К-ли-о-------а-мо-- -о-е-и?
Колико пртљага могу понети?
К-л-к- п-т-а-а м-г- п-н-т-?
---------------------------
Колико пртљага могу понети? 0 K-li-- p----aga mo-- ---et-?Koliko prtljaga mogu poneti?K-l-k- p-t-j-g- m-g- p-n-t-?----------------------------Koliko prtljaga mogu poneti?
Ш--- само дв-де--- --ла?
Шта, само двадесет кила?
Ш-а- с-м- д-а-е-е- к-л-?
------------------------
Шта, само двадесет кила? 0 Š-a- -amo --a-ese---i--?Šta, samo dvadeset kila?Š-a- s-m- d-a-e-e- k-l-?------------------------Šta, samo dvadeset kila?
Kdo hodně sportuje, formuje své tělo.
Evidentně je však možné trénovat i mozek.
To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent.
Stejně důležité je pravidelné procvičování.
Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku.
Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený.
Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit.
Objem řečového centra se zvětší.
U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk.
Dlouho se věřilo, že mozek se nemění.
Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy.
Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru.
Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život.
Lze říci, že funguje jako sval.
Díky tomu může růst až do vysokého věku.
Každý impuls je v mozku zpracováván.
Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe.
To znamená, že pracuje rychleji a účinněji.
Tento princip je stejný u mladých i starších lidí.
Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit.
Dobrým cvičením je i čtení.
Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči.
To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu.
Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk.
Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru.
Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku.
Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek.
Takže cvičte své tělo A svůj mozek!