Konverzační příručka

cs Na letišti   »   be У аэрапорце

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [трыццаць пяць]

35 [trytstsats’ pyats’]

У аэрапорце

[U aeraportse]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Я --це- бы-- х---ла--ы-з--р-ні--в--ь -і-е- на----с-- -ф-н-. Я хацеў бы / хацела бы забраніраваць білет на рэйс у Афіны. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- з-б-а-і-а-а-ь б-л-т н- р-й- у А-і-ы- ----------------------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы забраніраваць білет на рэйс у Афіны. 0
Y--k----e- ---- -h--sela by --br-n--av-ts--bі-e---a reys-u A-іny. Ya khatseu by / khatsela by zabranіravats’ bіlet na reys u Afіny. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- z-b-a-і-a-a-s- b-l-t n- r-y- u A-і-y- ----------------------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by zabranіravats’ bіlet na reys u Afіny.
Je to přímý let? Г----б-------а-ны-р-й-? Гэта беспасадачны рэйс? Г-т- б-с-а-а-а-н- р-й-? ----------------------- Гэта беспасадачны рэйс? 0
Get- be-pa---a-h----e-s? Geta bespasadachny reys? G-t- b-s-a-a-a-h-y r-y-? ------------------------ Geta bespasadachny reys?
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Ка---ла---- ме------ -----ў---лон- д-- ----рц-ў. Калі ласка, месца ля акна ў салоне для некурцоў. К-л- л-с-а- м-с-а л- а-н- ў с-л-н- д-я н-к-р-о-. ------------------------------------------------ Калі ласка, месца ля акна ў салоне для некурцоў. 0
K--- ----a, ---tsa l---akna --sa-o-----ya-ne-u-----. Kalі laska, mestsa lya akna u salone dlya nekurtsou. K-l- l-s-a- m-s-s- l-a a-n- u s-l-n- d-y- n-k-r-s-u- ---------------------------------------------------- Kalі laska, mestsa lya akna u salone dlya nekurtsou.
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Я----еў-бы - -ацел--бы --ц---дз-ц- -ваё -ра-і----нне. Я хацеў бы / хацела бы пацвердзіць сваё браніраванне. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- п-ц-е-д-і-ь с-а- б-а-і-а-а-н-. ----------------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы пацвердзіць сваё браніраванне. 0
Y- kh---eu by-- k--ts-la -y----s-e-d--t-’---a---ra-і-avan-e. Ya khatseu by / khatsela by patsverdzіts’ svae branіravanne. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- p-t-v-r-z-t-’ s-a- b-a-і-a-a-n-. ------------------------------------------------------------ Ya khatseu by / khatsela by patsverdzіts’ svae branіravanne.
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Я-ха-е- -ы - --ц--- -ы-а-у----ць -в-ё ---н-ра-а-н-. Я хацеў бы / хацела бы ануляваць сваё браніраванне. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- а-у-я-а-ь с-а- б-а-і-а-а-н-. --------------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы ануляваць сваё браніраванне. 0
Y--kh---eu -y /--h-----a-by a--l-a--t----vae--ran-ravanne. Ya khatseu by / khatsela by anulyavats’ svae branіravanne. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- a-u-y-v-t-’ s-a- b-a-і-a-a-n-. ---------------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by anulyavats’ svae branіravanne.
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Я -а------ / --------ы п--аб--н--а-аць. Я хацеў бы / хацела бы перабраніраваць. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- п-р-б-а-і-а-а-ь- --------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы перабраніраваць. 0
Ya---a---- -y-/-kha----a b--p-r-bra--ra---s’. Ya khatseu by / khatsela by perabranіravats’. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- p-r-b-a-і-a-a-s-. --------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by perabranіravats’.
Kdy letí příští letadlo do Říma? К-л- -ыл-та- н--т-пны -а--л-- у-Р-м? Калі вылятае наступны самалёт у Рым? К-л- в-л-т-е н-с-у-н- с-м-л-т у Р-м- ------------------------------------ Калі вылятае наступны самалёт у Рым? 0
K-lі ------ae-na---pn- s-malet --Ry-? Kalі vylyatae nastupny samalet u Rym? K-l- v-l-a-a- n-s-u-n- s-m-l-t u R-m- ------------------------------------- Kalі vylyatae nastupny samalet u Rym?
Jsou tam ještě dvě volná místa? Ц--ёс-ь-яшчэ два с-або---- --с-ы? Ці ёсць яшчэ два свабодныя месцы? Ц- ё-ц- я-ч- д-а с-а-о-н-я м-с-ы- --------------------------------- Ці ёсць яшчэ два свабодныя месцы? 0
T-і-yos-s’--as--he-dv- ----odny-- ----s-? Tsі yosts’ yashche dva svabodnyya mestsy? T-і y-s-s- y-s-c-e d-a s-a-o-n-y- m-s-s-? ----------------------------------------- Tsі yosts’ yashche dva svabodnyya mestsy?
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Н-- у --с -ол-к- адно--ваб-д-а- м--ц-. Не, у нас толькі адно свабоднае месца. Н-, у н-с т-л-к- а-н- с-а-о-н-е м-с-а- -------------------------------------- Не, у нас толькі адно свабоднае месца. 0
Ne, ----s-to--k---dn--sv-b-d-ae m--tsa. Ne, u nas tol’kі adno svabodnae mestsa. N-, u n-s t-l-k- a-n- s-a-o-n-e m-s-s-. --------------------------------------- Ne, u nas tol’kі adno svabodnae mestsa.
Kdy přistaneme? К-л- ---прыз-м--е--я? Калі мы прызямляемся? К-л- м- п-ы-я-л-е-с-? --------------------- Калі мы прызямляемся? 0
K-lі-my p-y-ya-lya-ems-a? Kalі my pryzyamlyayemsya? K-l- m- p-y-y-m-y-y-m-y-? ------------------------- Kalі my pryzyamlyayemsya?
Kdy tam budeme? К--і м--бу--ем на-м-сц-? Калі мы будзем на месцы? К-л- м- б-д-е- н- м-с-ы- ------------------------ Калі мы будзем на месцы? 0
Kal- m--budze- na m---s-? Kalі my budzem na mestsy? K-l- m- b-d-e- n- m-s-s-? ------------------------- Kalі my budzem na mestsy?
Kdy jede autobus do centra? Кал-----р--ля--ца ---о----у --н-- го-а-а? Калі адпраўляецца аўтобус у цэнтр горада? К-л- а-п-а-л-е-ц- а-т-б-с у ц-н-р г-р-д-? ----------------------------------------- Калі адпраўляецца аўтобус у цэнтр горада? 0
K----a-pra--y--et-t-a ---ob------se--- -o-a--? Kalі adpraulyayetstsa autobus u tsentr gorada? K-l- a-p-a-l-a-e-s-s- a-t-b-s u t-e-t- g-r-d-? ---------------------------------------------- Kalі adpraulyayetstsa autobus u tsentr gorada?
Je to Váš kufr? Г--а В-ш--амадан? Гэта Ваш чамадан? Г-т- В-ш ч-м-д-н- ----------------- Гэта Ваш чамадан? 0
G-ta V-----ham---n? Geta Vash chamadan? G-t- V-s- c-a-a-a-? ------------------- Geta Vash chamadan?
Je to Vaše taška? Гэт- Ваша с-мка? Гэта Ваша сумка? Г-т- В-ш- с-м-а- ---------------- Гэта Ваша сумка? 0
Get- Vasha-su-k-? Geta Vasha sumka? G-t- V-s-a s-m-a- ----------------- Geta Vasha sumka?
Je to Vaše zavazadlo? Г-т- Ва--б-гаж? Гэта Ваш багаж? Г-т- В-ш б-г-ж- --------------- Гэта Ваш багаж? 0
Ge-- V--- b---zh? Geta Vash bagazh? G-t- V-s- b-g-z-? ----------------- Geta Vash bagazh?
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? К--ьк- --га-у-я--а-у ўз-ц- --сабо-? Колькі багажу я магу ўзяць з сабой? К-л-к- б-г-ж- я м-г- ў-я-ь з с-б-й- ----------------------------------- Колькі багажу я магу ўзяць з сабой? 0
Kol--- -a-a-hu -- m--u -zy--s’-- s-b--? Kol’kі bagazhu ya magu uzyats’ z saboy? K-l-k- b-g-z-u y- m-g- u-y-t-’ z s-b-y- --------------------------------------- Kol’kі bagazhu ya magu uzyats’ z saboy?
Dvacet kilo. Два----- -іл-г--м. Дваццаць кілаграм. Д-а-ц-ц- к-л-г-а-. ------------------ Дваццаць кілаграм. 0
D--ts--at-’ -іla--a-. Dvatstsats’ kіlagram. D-a-s-s-t-’ k-l-g-a-. --------------------- Dvatstsats’ kіlagram.
Cože, jen dvacet kilo? Ш-----о-ькі --ацц--ь-кі--г--м? Што, толькі дваццаць кілаграм? Ш-о- т-л-к- д-а-ц-ц- к-л-г-а-? ------------------------------ Што, толькі дваццаць кілаграм? 0
Sh--- -ol--і--va-s-sat----іla---m? Shto, tol’kі dvatstsats’ kіlagram? S-t-, t-l-k- d-a-s-s-t-’ k-l-g-a-? ---------------------------------- Shto, tol’kі dvatstsats’ kіlagram?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!