Konverzační příručka

cs Nakupování   »   kk Shopping

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [елу төрт]

54 [elw tört]

Shopping

[Sawda jasaw]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. М-- сый-ы- с-тып ал-йы----п---і-. Мен сыйлық сатып алайын деп едім. М-н с-й-ы- с-т-п а-а-ы- д-п е-і-. --------------------------------- Мен сыйлық сатып алайын деп едім. 0
M-----ylı- sa--p ala--n dep -dim. Men sıylıq satıp alayın dep edim. M-n s-y-ı- s-t-p a-a-ı- d-p e-i-. --------------------------------- Men sıylıq satıp alayın dep edim.
Ale ne moc drahý. Бі--- ө-е----б-т болмасын. Бірақ өте қымбат болмасын. Б-р-қ ө-е қ-м-а- б-л-а-ы-. -------------------------- Бірақ өте қымбат болмасын. 0
Bi-aq--t--q-------o----ı-. Biraq öte qımbat bolmasın. B-r-q ö-e q-m-a- b-l-a-ı-. -------------------------- Biraq öte qımbat bolmasın.
Možná nějakou kabelku? М----н,--ө-ке --т-- а-а--ы-? Мүмкін, сөмке сатып аларсыз? М-м-і-, с-м-е с-т-п а-а-с-з- ---------------------------- Мүмкін, сөмке сатып аларсыз? 0
Mümki-- -ö-ke sat-p -l-r-ız? Mümkin, sömke satıp alarsız? M-m-i-, s-m-e s-t-p a-a-s-z- ---------------------------- Mümkin, sömke satıp alarsız?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Қ--дай түсі--қ-лайсыз? Қандай түсін қалайсыз? Қ-н-а- т-с-н қ-л-й-ы-? ---------------------- Қандай түсін қалайсыз? 0
Q-nda- -üs-n-qal-----? Qanday tüsin qalaysız? Q-n-a- t-s-n q-l-y-ı-? ---------------------- Qanday tüsin qalaysız?
Černou, hnědou nebo bílou? Қ-ра- қоң------е-ақ п-? Қара, қоңыр әлде ақ па? Қ-р-, қ-ң-р ә-д- а- п-? ----------------------- Қара, қоңыр әлде ақ па? 0
Q-r-,--oñı--äld- -q pa? Qara, qoñır älde aq pa? Q-r-, q-ñ-r ä-d- a- p-? ----------------------- Qara, qoñır älde aq pa?
Větší nebo menší? Үл-е-і- -е әл----ішк-н--й-н--а? Үлкенін бе әлде кішкентайын ба? Ү-к-н-н б- ә-д- к-ш-е-т-й-н б-? ------------------------------- Үлкенін бе әлде кішкентайын ба? 0
Ü-----n-----ld---i-k-n----n-ba? Ülkenin be älde kişkentayın ba? Ü-k-n-n b- ä-d- k-ş-e-t-y-n b-? ------------------------------- Ülkenin be älde kişkentayın ba?
Můžu si prohlédnout tuto? Мы-а-ы-к-рс-- б--а-ма? Мынаны көрсем бола ма? М-н-н- к-р-е- б-л- м-? ---------------------- Мынаны көрсем бола ма? 0
Mın-n- k--s-m -ol- m-? Mınanı körsem bola ma? M-n-n- k-r-e- b-l- m-? ---------------------- Mınanı körsem bola ma?
Je z kůže? Б--ғ-р----? Былғары ма? Б-л-а-ы м-? ----------- Былғары ма? 0
Bı--a-----? Bılğarı ma? B-l-a-ı m-? ----------- Bılğarı ma?
Nebo z koženky? Әлд-----а--ы --т--и-- --? Әлде жасанды материал ма? Ә-д- ж-с-н-ы м-т-р-а- м-? ------------------------- Әлде жасанды материал ма? 0
Ä-de-j-s---- -at-------a? Älde jasandı materïal ma? Ä-d- j-s-n-ı m-t-r-a- m-? ------------------------- Älde jasandı materïal ma?
Samozřejmě z kůže. Ә--н- --л-а--. Әрине былғары. Ә-и-е б-л-а-ы- -------------- Әрине былғары. 0
Är-ne bıl---ı. Ärïne bılğarı. Ä-ï-e b-l-a-ı- -------------- Ärïne bılğarı.
Je obzvlášť kvalitní. Са-а-- е-е--- -ақ-ы. Сапасы ерекше жақсы. С-п-с- е-е-ш- ж-қ-ы- -------------------- Сапасы ерекше жақсы. 0
S-pası -r--ş- --qsı. Sapası erekşe jaqsı. S-p-s- e-e-ş- j-q-ı- -------------------- Sapası erekşe jaqsı.
A ta taška je skutečně velmi levná. C--к-нің-б---с----ас, --е тиі-д-. Cөмкенің бағасы, рас, өте тиімді. C-м-е-і- б-ғ-с-, р-с- ө-е т-і-д-. --------------------------------- Cөмкенің бағасы, рас, өте тиімді. 0
Cö-ke-i- -a------ra-- -t- -ï---i. Cömkeniñ bağası, ras, öte tïimdi. C-m-e-i- b-ğ-s-, r-s- ö-e t-i-d-. --------------------------------- Cömkeniñ bağası, ras, öte tïimdi.
Tato se mi líbí. М-ғ-н ұ-ай--. Маған ұнайды. М-ғ-н ұ-а-д-. ------------- Маған ұнайды. 0
M-ğ-n-u--ydı. Mağan unaydı. M-ğ-n u-a-d-. ------------- Mağan unaydı.
Vezmu si tuto. М-н --ы---ам--. Мен оны аламын. М-н о-ы а-а-ы-. --------------- Мен оны аламын. 0
Men o----l-mı-. Men onı alamın. M-n o-ı a-a-ı-. --------------- Men onı alamın.
Mohu ji případně vyměnit? Қа---ам- -уы-тыра алам --? Қаласам, ауыстыра алам ба? Қ-л-с-м- а-ы-т-р- а-а- б-? -------------------------- Қаласам, ауыстыра алам ба? 0
Qa---a-,-a-ı--ı---al-- --? Qalasam, awıstıra alam ba? Q-l-s-m- a-ı-t-r- a-a- b-? -------------------------- Qalasam, awıstıra alam ba?
Samozřejmě. Әри-е. Әрине. Ә-и-е- ------ Әрине. 0
Ärï-e. Ärïne. Ä-ï-e- ------ Ärïne.
Zabalíme ji jako dárek. Бі- -ны--ы-лы- -тіп ор--м--. Біз оны сыйлық етіп ораймыз. Б-з о-ы с-й-ы- е-і- о-а-м-з- ---------------------------- Біз оны сыйлық етіп ораймыз. 0
B---on- -ı--ıq----p or--m-z. Biz onı sıylıq etip oraymız. B-z o-ı s-y-ı- e-i- o-a-m-z- ---------------------------- Biz onı sıylıq etip oraymız.
Támhle je pokladna. Ка-са--------т-. Касса ана жақта. К-с-а а-а ж-қ-а- ---------------- Касса ана жақта. 0
Ka--a -n----q-a. Kassa ana jaqta. K-s-a a-a j-q-a- ---------------- Kassa ana jaqta.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…