Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   he ‫שמות תואר 2‬

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

‫79 [שבעים ותשע]‬

79 [shiv\'im w\'tesha]

‫שמות תואר 2‬

[shmot to'ar 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. ‫א-י-ל-ב----מל--כחול--‬ ‫אני לובשת שמלה כחולה.‬ ‫-נ- ל-ב-ת ש-ל- כ-ו-ה-‬ ----------------------- ‫אני לובשת שמלה כחולה.‬ 0
a-i--o-e--et ss----- --u---. ani loveshet ssimlah kxulah. a-i l-v-s-e- s-i-l-h k-u-a-. ---------------------------- ani loveshet ssimlah kxulah.
Mám na sobě červené šaty. ‫------בש-----ה-אדו-ה.‬ ‫אני לובשת שמלה אדומה.‬ ‫-נ- ל-ב-ת ש-ל- א-ו-ה-‬ ----------------------- ‫אני לובשת שמלה אדומה.‬ 0
a-i-l-v-s-et--s------ad---h. ani loveshet ssimlah adumah. a-i l-v-s-e- s-i-l-h a-u-a-. ---------------------------- ani loveshet ssimlah adumah.
Mám na sobě zelené šaty. ‫אנ- --ב-ת -מ-- ירו---‬ ‫אני לובשת שמלה ירוקה.‬ ‫-נ- ל-ב-ת ש-ל- י-ו-ה-‬ ----------------------- ‫אני לובשת שמלה ירוקה.‬ 0
an- l--eshet--si---h-yer--a-. ani loveshet ssimlah yeruqah. a-i l-v-s-e- s-i-l-h y-r-q-h- ----------------------------- ani loveshet ssimlah yeruqah.
Koupím černou tašku. ‫א-- קונ---יק--חור.‬ ‫אני קונה תיק שחור.‬ ‫-נ- ק-נ- ת-ק ש-ו-.- -------------------- ‫אני קונה תיק שחור.‬ 0
a-- q-neh/q---h-ti- -haxo-. ani qoneh/qonah tiq shaxor. a-i q-n-h-q-n-h t-q s-a-o-. --------------------------- ani qoneh/qonah tiq shaxor.
Koupím hnědou tašku. ‫אני-קונ---י- ----‬ ‫אני קונה תיק חום.‬ ‫-נ- ק-נ- ת-ק ח-ם-‬ ------------------- ‫אני קונה תיק חום.‬ 0
an- -o--h/qonah tiq----. ani qoneh/qonah tiq xum. a-i q-n-h-q-n-h t-q x-m- ------------------------ ani qoneh/qonah tiq xum.
Koupím bílou tašku. ‫א-----נ----ק---ן-‬ ‫אני קונה תיק לבן.‬ ‫-נ- ק-נ- ת-ק ל-ן-‬ ------------------- ‫אני קונה תיק לבן.‬ 0
ani --n--/qo-a--ti- l--an. ani qoneh/qonah tiq lavan. a-i q-n-h-q-n-h t-q l-v-n- -------------------------- ani qoneh/qonah tiq lavan.
Potřebuji nové auto. ‫--י --י--- - מ-ונ-ת---שה-‬ ‫אני צריך / ה מכונית חדשה.‬ ‫-נ- צ-י- / ה מ-ו-י- ח-ש-.- --------------------------- ‫אני צריך / ה מכונית חדשה.‬ 0
a-i t-arikh/t-----a---e---n---x-d-sh-h. ani tsarikh/tsrikhah mekhonit xadashah. a-i t-a-i-h-t-r-k-a- m-k-o-i- x-d-s-a-. --------------------------------------- ani tsarikh/tsrikhah mekhonit xadashah.
Potřebuji rychlé auto. ‫-ני-צ----/ - מכו--- מהי-ה-‬ ‫אני צריך / ה מכונית מהירה.‬ ‫-נ- צ-י- / ה מ-ו-י- מ-י-ה-‬ ---------------------------- ‫אני צריך / ה מכונית מהירה.‬ 0
ani -sa---h--s-ikhah ----on-t m-h-ra-. ani tsarikh/tsrikhah mekhonit mehirah. a-i t-a-i-h-t-r-k-a- m-k-o-i- m-h-r-h- -------------------------------------- ani tsarikh/tsrikhah mekhonit mehirah.
Potřebuji pohodlné auto. ‫-ני צרי- /-- מכונ-ת--ו-ה-‬ ‫אני צריך / ה מכונית נוחה.‬ ‫-נ- צ-י- / ה מ-ו-י- נ-ח-.- --------------------------- ‫אני צריך / ה מכונית נוחה.‬ 0
a----s-rik-/t-r--hah--e-h-n-- n--a-. ani tsarikh/tsrikhah mekhonit noxah. a-i t-a-i-h-t-r-k-a- m-k-o-i- n-x-h- ------------------------------------ ani tsarikh/tsrikhah mekhonit noxah.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. ‫--ע-ה ----רר- איש- -ק--.‬ ‫למעלה מתגוררת אישה זקנה.‬ ‫-מ-ל- מ-ג-ר-ת א-ש- ז-נ-.- -------------------------- ‫למעלה מתגוררת אישה זקנה.‬ 0
lema--a- mi-g--e--- -s-ah-z-en-h. lema'lah mitgoreret ishah zqenah. l-m-'-a- m-t-o-e-e- i-h-h z-e-a-. --------------------------------- lema'lah mitgoreret ishah zqenah.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. ‫-מ--- מת---ר- א--- ---ה-‬ ‫למעלה מתגוררת אישה שמנה.‬ ‫-מ-ל- מ-ג-ר-ת א-ש- ש-נ-.- -------------------------- ‫למעלה מתגוררת אישה שמנה.‬ 0
lem--l-h --tgor---- i-hah-sh---a-. lema'lah mitgoreret ishah shmenah. l-m-'-a- m-t-o-e-e- i-h-h s-m-n-h- ---------------------------------- lema'lah mitgoreret ishah shmenah.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. ‫למט- מתגור-ת-אי---ס-ר-ית-‬ ‫למטה מתגוררת אישה סקרנית.‬ ‫-מ-ה מ-ג-ר-ת א-ש- ס-ר-י-.- --------------------------- ‫למטה מתגוררת אישה סקרנית.‬ 0
le-------it----r-- is-a- saq--n-t. lematah mitgoreret ishah saqranit. l-m-t-h m-t-o-e-e- i-h-h s-q-a-i-. ---------------------------------- lematah mitgoreret ishah saqranit.
Naši hosté byli milí. ‫ה---ח-ם-ש-נו היו אנ--ם--חמ----‬ ‫האורחים שלנו היו אנשים נחמדים.‬ ‫-א-ר-י- ש-נ- ה-ו א-ש-ם נ-מ-י-.- -------------------------------- ‫האורחים שלנו היו אנשים נחמדים.‬ 0
ha'-r-i--sh-la-u h--u ----h-----x---im. ha'orxim shelanu hayu anashim naxmadim. h-'-r-i- s-e-a-u h-y- a-a-h-m n-x-a-i-. --------------------------------------- ha'orxim shelanu hayu anashim naxmadim.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. ‫האור--ם--ל-ו-ה-ו--נשים-מנ-מ-ים-‬ ‫האורחים שלנו היו אנשים מנומסים.‬ ‫-א-ר-י- ש-נ- ה-ו א-ש-ם מ-ו-ס-ם-‬ --------------------------------- ‫האורחים שלנו היו אנשים מנומסים.‬ 0
h---rx----he--n-----u-a--s-i- -enuma-im. ha'orxim shelanu hayu anashim menumasim. h-'-r-i- s-e-a-u h-y- a-a-h-m m-n-m-s-m- ---------------------------------------- ha'orxim shelanu hayu anashim menumasim.
Naši hosté byli zajímaví lidé. ‫--ורח-ם-ש-נ---יו-אנש-- מ--י-נ-ם.‬ ‫האורחים שלנו היו אנשים מעניינים.‬ ‫-א-ר-י- ש-נ- ה-ו א-ש-ם מ-נ-י-י-.- ---------------------------------- ‫האורחים שלנו היו אנשים מעניינים.‬ 0
ha'orx---shelanu--ay--an-sh---me--n--nim. ha'orxim shelanu hayu anashim me'anienim. h-'-r-i- s-e-a-u h-y- a-a-h-m m-'-n-e-i-. ----------------------------------------- ha'orxim shelanu hayu anashim me'anienim.
Mám milé děti. ‫-ש--------ם--ב-בים.‬ ‫יש לי ילדים חביבים.‬ ‫-ש ל- י-ד-ם ח-י-י-.- --------------------- ‫יש לי ילדים חביבים.‬ 0
ye-h--- -e----m-xaviv--. yesh li yeladim xavivim. y-s- l- y-l-d-m x-v-v-m- ------------------------ yesh li yeladim xavivim.
Ale mí sousedé mají drzé děti. ‫-בל---ד- --כ-י---צופי-.‬ ‫אבל ילדי השכנים חצופים.‬ ‫-ב- י-ד- ה-כ-י- ח-ו-י-.- ------------------------- ‫אבל ילדי השכנים חצופים.‬ 0
av-- ya---- ---h--e-im -----f-m. aval yaldey hashkhenim xatsufim. a-a- y-l-e- h-s-k-e-i- x-t-u-i-. -------------------------------- aval yaldey hashkhenim xatsufim.
Jsou vaše děti hodné? ‫-י-ד----לך ---ים ט-בי--‬ ‫הילדים שלך ילדים טובים?‬ ‫-י-ד-ם ש-ך י-ד-ם ט-ב-ם-‬ ------------------------- ‫הילדים שלך ילדים טובים?‬ 0
hay-lad-m------ha yela--m----i-? hayeladim shelkha yeladim tovim? h-y-l-d-m s-e-k-a y-l-d-m t-v-m- -------------------------------- hayeladim shelkha yeladim tovim?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…