Konverzační příručka

cs Městská hromadná doprava   »   he ‫תחבורה ציבורית‬

36 [třicet šest]

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

‫36 [שלושים ושש]‬

36 [shloshim w\'shesh]

‫תחבורה ציבורית‬

[taxburah tsibureyt]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Kde je autobusová zastávka? ‫הי-ן ---את-ת--- הא-טובוס-‬ ‫היכן נמצאת תחנת האוטובוס?‬ ‫-י-ן נ-צ-ת ת-נ- ה-ו-ו-ו-?- --------------------------- ‫היכן נמצאת תחנת האוטובוס?‬ 0
h-y-ha--n-----'- -ax-n-- h'-t-bu-? heykhan nimtse't taxanat h'otobus? h-y-h-n n-m-s-'- t-x-n-t h-o-o-u-? ---------------------------------- heykhan nimtse't taxanat h'otobus?
Který autobus jede do centra? ‫--זה -ו--ב---נוס- --ר---‬ ‫איזה אוטובוס נוסע למרכז?‬ ‫-י-ה א-ט-ב-ס נ-ס- ל-ר-ז-‬ -------------------------- ‫איזה אוטובוס נוסע למרכז?‬ 0
ey-e--h-----u--n--e'a l'-erka-? eyzeh h'otobus nose'a l'merkaz? e-z-h h-o-o-u- n-s-'- l-m-r-a-? ------------------------------- eyzeh h'otobus nose'a l'merkaz?
Kterou linkou musím jet? ‫---ה -- ל-חת-‬ ‫איזה קו לקחת?‬ ‫-י-ה ק- ל-ח-?- --------------- ‫איזה קו לקחת?‬ 0
ey-e--qaw-l-q-x--? eyzeh qaw l'qaxat? e-z-h q-w l-q-x-t- ------------------ eyzeh qaw l'qaxat?
Musím přestoupit? ‫--י --יך---כה--החל-- -וט-ב--י-?‬ ‫אני צריך / כה להחליף אוטובוסים?‬ ‫-נ- צ-י- / כ- ל-ח-י- א-ט-ב-ס-ם-‬ --------------------------------- ‫אני צריך / כה להחליף אוטובוסים?‬ 0
a-- ---rikh/t-a----ah l-h-xlif ot-b--im? ani tsarikh/tsarikhah lehaxlif otobusim? a-i t-a-i-h-t-a-i-h-h l-h-x-i- o-o-u-i-? ---------------------------------------- ani tsarikh/tsarikhah lehaxlif otobusim?
Kde musím přestoupit? ‫-י-- אנ--מחלי--/--ה-א-ט--וס-‬ ‫היכן אני מחליף / פה אוטובוס?‬ ‫-י-ן א-י מ-ל-ף / פ- א-ט-ב-ס-‬ ------------------------------ ‫היכן אני מחליף / פה אוטובוס?‬ 0
hey-----a-i max-if/------a- -tob--? heykhan ani maxlif/maxlifah otobus? h-y-h-n a-i m-x-i-/-a-l-f-h o-o-u-? ----------------------------------- heykhan ani maxlif/maxlifah otobus?
Kolik stojí lístek / jízdenka? ‫--ה-עולה --ט-ס-נ-י--?‬ ‫כמה עולה כרטיס נסיעה?‬ ‫-מ- ע-ל- כ-ט-ס נ-י-ה-‬ ----------------------- ‫כמה עולה כרטיס נסיעה?‬ 0
k-ma- o-----art-- -e-i-ah? kamah oleh kartis nesi'ah? k-m-h o-e- k-r-i- n-s-'-h- -------------------------- kamah oleh kartis nesi'ah?
Kolik stanic zbývá do centra? ‫כמ---ח----עד----כ--‬ ‫כמה תחנות עד למרכז?‬ ‫-מ- ת-נ-ת ע- ל-ר-ז-‬ --------------------- ‫כמה תחנות עד למרכז?‬ 0
ka-----axa--t--d-l-m-r--z? kamah taxanot ad lamerkaz? k-m-h t-x-n-t a- l-m-r-a-? -------------------------- kamah taxanot ad lamerkaz?
Tady musíte vystoupit. ‫את /------ך---ה-לרדת -א-.‬ ‫את / ה צריך / ה לרדת כאן.‬ ‫-ת / ה צ-י- / ה ל-ד- כ-ן-‬ --------------------------- ‫את / ה צריך / ה לרדת כאן.‬ 0
a-ah-a--tsa-i-h-ts-i-------re--t -a'n. atah/at tsarikh/tsrikhah laredet ka'n. a-a-/-t t-a-i-h-t-r-k-a- l-r-d-t k-'-. -------------------------------------- atah/at tsarikh/tsrikhah laredet ka'n.
Musíte vystoupit vzadu. ‫-ת-- ה-צ-יך-/-ה ---ת ---- ה--ו---.‬ ‫את / ה צריך / ה לרדת בדלת האחורית.‬ ‫-ת / ה צ-י- / ה ל-ד- ב-ל- ה-ח-ר-ת-‬ ------------------------------------ ‫את / ה צריך / ה לרדת בדלת האחורית.‬ 0
at--/----s--i--/t--ikhah l-r--e- b-de--t h-'a-ur-t. atah/at tsarikh/tsrikhah laredet badelet ha'axurit. a-a-/-t t-a-i-h-t-r-k-a- l-r-d-t b-d-l-t h-'-x-r-t- --------------------------------------------------- atah/at tsarikh/tsrikhah laredet badelet ha'axurit.
Další metro pojede za 5 minut. ‫ה-כב- ה--ת-ת ה-א- מ-י-----ו----דקות.‬ ‫הרכבת התחתית הבאה מגיעה בעוד 5 דקות.‬ ‫-ר-ב- ה-ח-י- ה-א- מ-י-ה ב-ו- 5 ד-ו-.- -------------------------------------- ‫הרכבת התחתית הבאה מגיעה בעוד 5 דקות.‬ 0
ha-a---et--at-x--- hab---h--e-i-a- b'-d-- d-qot. harakevet hataxtit haba'ah megi'ah b'od 5 daqot. h-r-k-v-t h-t-x-i- h-b-'-h m-g-'-h b-o- 5 d-q-t- ------------------------------------------------ harakevet hataxtit haba'ah megi'ah b'od 5 daqot.
Další tramvaj pojede za 10 minut. ‫-רכבת--ח---ית-ה--ה -ג--ה-בעו------קות-‬ ‫הרכבת החשמלית הבאה מגיעה בעוד 10 דקות.‬ ‫-ר-ב- ה-ש-ל-ת ה-א- מ-י-ה ב-ו- 1- ד-ו-.- ---------------------------------------- ‫הרכבת החשמלית הבאה מגיעה בעוד 10 דקות.‬ 0
ha-ak-ve- ---as-ma-i--h-ba--h -e-i-a- ---d -- -a-o-. harakevet haxashmalit haba'ah megi'ah b'od 10 daqot. h-r-k-v-t h-x-s-m-l-t h-b-'-h m-g-'-h b-o- 1- d-q-t- ---------------------------------------------------- harakevet haxashmalit haba'ah megi'ah b'od 10 daqot.
Další autobus pojede za 15 minut. ‫ה-ו--ב---ה-א --י- ב-וד -5 -ק--.‬ ‫האוטובוס הבא מגיע בעוד 15 דקות.‬ ‫-א-ט-ב-ס ה-א מ-י- ב-ו- 1- ד-ו-.- --------------------------------- ‫האוטובוס הבא מגיע בעוד 15 דקות.‬ 0
h-'-t--us ha-----m----a b'o- -5 -aq--. ha'otovus haba'a megi'a b'od 15 daqot. h-'-t-v-s h-b-'- m-g-'- b-o- 1- d-q-t- -------------------------------------- ha'otovus haba'a megi'a b'od 15 daqot.
Kdy jede poslední metro? ‫מתי-יו-את--ר--- --ח--- ה------?‬ ‫מתי יוצאת הרכבת התחתית האחרונה?‬ ‫-ת- י-צ-ת ה-כ-ת ה-ח-י- ה-ח-ו-ה-‬ --------------------------------- ‫מתי יוצאת הרכבת התחתית האחרונה?‬ 0
m-tay --t---t-h-----v---ha-a-ti---a-a-o-o-ah? matay yotse't harakevet hataxtit ha'axoronah? m-t-y y-t-e-t h-r-k-v-t h-t-x-i- h-'-x-r-n-h- --------------------------------------------- matay yotse't harakevet hataxtit ha'axoronah?
Kdy jede poslední tramvaj? ‫-ת- ----- -ר----הח--לית --ח-----‬ ‫מתי יוצאת הרכבת החשמלית האחרונה?‬ ‫-ת- י-צ-ת ה-כ-ת ה-ש-ל-ת ה-ח-ו-ה-‬ ---------------------------------- ‫מתי יוצאת הרכבת החשמלית האחרונה?‬ 0
m---y y---e-t-hara--vet-h---shmal-- ha---o-onah? matay yotse't harakevet haxashmalit ha'axoronah? m-t-y y-t-e-t h-r-k-v-t h-x-s-m-l-t h-'-x-r-n-h- ------------------------------------------------ matay yotse't harakevet haxashmalit ha'axoronah?
Kdy jede poslední autobus? ‫מת-----א -או-ו-ו--ה--רון-‬ ‫מתי יוצא האוטובוס האחרון?‬ ‫-ת- י-צ- ה-ו-ו-ו- ה-ח-ו-?- --------------------------- ‫מתי יוצא האוטובוס האחרון?‬ 0
m-ta---o--e -a'-t-v-s--a-axa---? matay yotse ha'otovus ha'axaron? m-t-y y-t-e h-'-t-v-s h-'-x-r-n- -------------------------------- matay yotse ha'otovus ha'axaron?
Máte jízdenku? ‫י- ----ר-יס-------‬ ‫יש לך כרטיס נסיעה?‬ ‫-ש ל- כ-ט-ס נ-י-ה-‬ -------------------- ‫יש לך כרטיס נסיעה?‬ 0
y-s--l-k-a/l----k-rt-s ne-i---? yesh lekha/lakh kartis nesi'ah? y-s- l-k-a-l-k- k-r-i- n-s-'-h- ------------------------------- yesh lekha/lakh kartis nesi'ah?
Jízdenku? – Ne, nemám žádnou. ‫כרט-ס נ-י-ה?-– --,-א-ן לי-‬ ‫כרטיס נסיעה? – לא, אין לי.‬ ‫-ר-י- נ-י-ה- – ל-, א-ן ל-.- ---------------------------- ‫כרטיס נסיעה? – לא, אין לי.‬ 0
kar-i------'----- l-- ey--li. kartis nesi'ah? – lo, eyn li. k-r-i- n-s-'-h- – l-, e-n l-. ----------------------------- kartis nesi'ah? – lo, eyn li.
Tak musíte zaplatit pokutu. ‫את---- --י- --כ--ל--ם ק-ס-‬ ‫את / ה צריך / כה לשלם קנס.‬ ‫-ת / ה צ-י- / כ- ל-ל- ק-ס-‬ ---------------------------- ‫את / ה צריך / כה לשלם קנס.‬ 0
a-a-/a--t--r-kh/--r-kha- --s--l-- -n-s. atah/at tsarikh/tsrikhah l'shalem qnas. a-a-/-t t-a-i-h-t-r-k-a- l-s-a-e- q-a-. --------------------------------------- atah/at tsarikh/tsrikhah l'shalem qnas.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Vývoj jazyka

Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?