Konverzační příručka

cs smět něco   »   he ‫מותר משהו ‬

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

‫73 [שבעים ושלוש]‬

73 [shiv\'im w\'shalosh]

‫מותר משהו ‬

[mutar mashehu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? ‫-בר--ותר--ך------ -מ-ו-י-?‬ ‫כבר מותר לך לנהוג במכונית?‬ ‫-ב- מ-ת- ל- ל-ה-ג ב-כ-נ-ת-‬ ---------------------------- ‫כבר מותר לך לנהוג במכונית?‬ 0
k--- m---r-l-----lakh---n-o- b-mek--n--? kvar mutar lekha/lakh linhog bamekhonit? k-a- m-t-r l-k-a-l-k- l-n-o- b-m-k-o-i-? ---------------------------------------- kvar mutar lekha/lakh linhog bamekhonit?
Smíš už pít alkohol? ‫--ר מו-ר -ך-ל--ות -ל---ול-‬ ‫כבר מותר לך לשתות אלכוהול?‬ ‫-ב- מ-ת- ל- ל-ת-ת א-כ-ה-ל-‬ ---------------------------- ‫כבר מותר לך לשתות אלכוהול?‬ 0
k-a--mut-- lek-a/l-k---ishtot ----h--? kvar mutar lekha/lakh lishtot alkohol? k-a- m-t-r l-k-a-l-k- l-s-t-t a-k-h-l- -------------------------------------- kvar mutar lekha/lakh lishtot alkohol?
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? ‫-ב--מ-ת- -- ל-----לב------?‬ ‫כבר מותר לך לנסוע לבד לחול?‬ ‫-ב- מ-ת- ל- ל-ס-ע ל-ד ל-ו-?- ----------------------------- ‫כבר מותר לך לנסוע לבד לחול?‬ 0
k--- m---r---kha-l-kh-li-so-a --v---lex-l? kvar mutar lekha/lakh linso’a levad lexul? k-a- m-t-r l-k-a-l-k- l-n-o-a l-v-d l-x-l- ------------------------------------------ kvar mutar lekha/lakh linso’a levad lexul?
smět ‫-ות-‬ ‫מותר‬ ‫-ו-ר- ------ ‫מותר‬ 0
mut-r mutar m-t-r ----- mutar
Smíme tady kouřit? ‫מ-ת--לנ- -עש----ן-‬ ‫מותר לנו לעשן כאן?‬ ‫-ו-ר ל-ו ל-ש- כ-ן-‬ -------------------- ‫מותר לנו לעשן כאן?‬ 0
mut-r lan--l-'as-en --'-? mutar lanu le'ashen ka'n? m-t-r l-n- l-'-s-e- k-'-? ------------------------- mutar lanu le'ashen ka'n?
Smí se tu kouřit? ‫--ת- לע-- -אן-‬ ‫מותר לעשן כאן?‬ ‫-ו-ר ל-ש- כ-ן-‬ ---------------- ‫מותר לעשן כאן?‬ 0
mu-ar -e-a--e- ----? mutar le'ashen ka'n? m-t-r l-'-s-e- k-'-? -------------------- mutar le'ashen ka'n?
Lze platit kreditní kartou? ‫-פשר--שלם-ב-רטי--אשראי-‬ ‫אפשר לשלם בכרטיס אשראי?‬ ‫-פ-ר ל-ל- ב-ר-י- א-ר-י-‬ ------------------------- ‫אפשר לשלם בכרטיס אשראי?‬ 0
e-shar-lesh-le---e-a--is -s--a--? efshar leshalem bekartis ashra'i? e-s-a- l-s-a-e- b-k-r-i- a-h-a-i- --------------------------------- efshar leshalem bekartis ashra'i?
Lze platit šekem? ‫אפש- לשל-----ק-‬ ‫אפשר לשלם בצ’ק?‬ ‫-פ-ר ל-ל- ב-’-?- ----------------- ‫אפשר לשלם בצ’ק?‬ 0
efshar--eshal-- b'che-? efshar leshalem b'cheq? e-s-a- l-s-a-e- b-c-e-? ----------------------- efshar leshalem b'cheq?
Lze platit hotově? ‫מו-ר-לשלם ---ומן--לבד?‬ ‫מותר לשלם במזומן בלבד?‬ ‫-ו-ר ל-ל- ב-ז-מ- ב-ב-?- ------------------------ ‫מותר לשלם במזומן בלבד?‬ 0
mu--r-----alem-b----ma- --lva-? mutar leshalem bimzuman bilvad? m-t-r l-s-a-e- b-m-u-a- b-l-a-? ------------------------------- mutar leshalem bimzuman bilvad?
Mohu si zatelefonovat? ‫-ו-ר-ל- --לפ-?‬ ‫מותר לי לטלפן?‬ ‫-ו-ר ל- ל-ל-ן-‬ ---------------- ‫מותר לי לטלפן?‬ 0
m-ta---- -et--p--? mutar li letalpen? m-t-r l- l-t-l-e-? ------------------ mutar li letalpen?
Mohu se na něco zeptat? ‫-פ-ר-ל-אול מ-הו-‬ ‫אפשר לשאול משהו?‬ ‫-פ-ר ל-א-ל מ-ה-?- ------------------ ‫אפשר לשאול משהו?‬ 0
e--har--i-h'-- -----hu? efshar lish'ol mashehu? e-s-a- l-s-'-l m-s-e-u- ----------------------- efshar lish'ol mashehu?
Mohu něco říci? ‫-פש--ל-מר-מ--ו-‬ ‫אפשר לומר משהו?‬ ‫-פ-ר ל-מ- מ-ה-?- ----------------- ‫אפשר לומר משהו?‬ 0
efsha----ma--mash---? efshar lomar mashehu? e-s-a- l-m-r m-s-e-u- --------------------- efshar lomar mashehu?
On nesmí spát v parku. ‫א--ר-ל- --ש---בפא---‬ ‫אסור לו לישון בפארק.‬ ‫-ס-ר ל- ל-ש-ן ב-א-ק-‬ ---------------------- ‫אסור לו לישון בפארק.‬ 0
a-u--l---i-h-n-----'--. asur lo lishon bapa'rq. a-u- l- l-s-o- b-p-'-q- ----------------------- asur lo lishon bapa'rq.
On nesmí spát v autě. ‫א--ר-ל- לי-ו- במכונ-ת-‬ ‫אסור לו לישון במכונית.‬ ‫-ס-ר ל- ל-ש-ן ב-כ-נ-ת-‬ ------------------------ ‫אסור לו לישון במכונית.‬ 0
as-- l---i-h-n-bam--hon--. asur lo lishon bamekhonit. a-u- l- l-s-o- b-m-k-o-i-. -------------------------- asur lo lishon bamekhonit.
On nesmí spát na nádraží. ‫אסור ל- --ש-- בת--ת הרכב-.‬ ‫אסור לו לישון בתחנת הרכבת.‬ ‫-ס-ר ל- ל-ש-ן ב-ח-ת ה-כ-ת-‬ ---------------------------- ‫אסור לו לישון בתחנת הרכבת.‬ 0
a-u- -o -i--on----a--nat ha--kev-t. asur lo lishon betaxanat harakevet. a-u- l- l-s-o- b-t-x-n-t h-r-k-v-t- ----------------------------------- asur lo lishon betaxanat harakevet.
Můžeme se posadit? ‫-נח-ו-י-ולי--לש---‬ ‫אנחנו יכולים לשבת?‬ ‫-נ-נ- י-ו-י- ל-ב-?- -------------------- ‫אנחנו יכולים לשבת?‬ 0
a-a--u-y-----i- lashe-e-? anaxnu y'kholim lashevet? a-a-n- y-k-o-i- l-s-e-e-? ------------------------- anaxnu y'kholim lashevet?
Můžeme dostat jídelní lístek? ‫אפ-ר לק-ל ---הת--יט-‬ ‫אפשר לקבל את התפריט?‬ ‫-פ-ר ל-ב- א- ה-פ-י-?- ---------------------- ‫אפשר לקבל את התפריט?‬ 0
efs--r ------l--t-hat-fri-? efshar leqabel et hatafrit? e-s-a- l-q-b-l e- h-t-f-i-? --------------------------- efshar leqabel et hatafrit?
Můžeme zaplatit zvlášť? ‫א-ש- -ש-ם-בנפ-ד?‬ ‫אפשר לשלם בנפרד?‬ ‫-פ-ר ל-ל- ב-פ-ד-‬ ------------------ ‫אפשר לשלם בנפרד?‬ 0
e---ar--esh-lem be--fra-? efshar leshalem benifrad? e-s-a- l-s-a-e- b-n-f-a-? ------------------------- efshar leshalem benifrad?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!