Ես կար--ր զգե---ե---ա-ե-:
Ես կարմիր զգեստ եմ հագել:
Ե- կ-ր-ի- զ-ե-տ ե- հ-գ-լ-
-------------------------
Ես կարմիր զգեստ եմ հագել: 0 Yes-----ir--g-st --m hag-lYes karmir zgest yem hagelY-s k-r-i- z-e-t y-m h-g-l--------------------------Yes karmir zgest yem hagel
Ես -- -----ս-կ եմ -նո-մ:
Ես սև պայուսակ եմ գնում:
Ե- ս- պ-յ-ւ-ա- ե- գ-ո-մ-
------------------------
Ես սև պայուսակ եմ գնում: 0 Yes-sev p---s-k---m-g--mYes sev payusak yem gnumY-s s-v p-y-s-k y-m g-u-------------------------Yes sev payusak yem gnum
Ինձ -որ ---ե---է ----ա--ր:
Ինձ նոր մեքենա է հարկավոր:
Ի-ձ ն-ր մ-ք-ն- է հ-ր-ա-ո-:
--------------------------
Ինձ նոր մեքենա է հարկավոր: 0 Ind- --r--ek-y----e h-rka-orIndz nor mek’yena e harkavorI-d- n-r m-k-y-n- e h-r-a-o-----------------------------Indz nor mek’yena e harkavor
Ի---ա--գ-մեք-------ար-ավոր:
Ինձ արագ մեքենա է հարկավոր:
Ի-ձ ա-ա- մ-ք-ն- է հ-ր-ա-ո-:
---------------------------
Ինձ արագ մեքենա է հարկավոր: 0 In-- --ag--ek----a e h----v-rIndz arag mek’yena e harkavorI-d- a-a- m-k-y-n- e h-r-a-o------------------------------Indz arag mek’yena e harkavor
Ի-ձ-հ-րմ----ետ-մե--նա-է -ա--ա--ր:
Ինձ հարմարավետ մեքենա է հարկավոր:
Ի-ձ հ-ր-ա-ա-ե- մ-ք-ն- է հ-ր-ա-ո-:
---------------------------------
Ինձ հարմարավետ մեքենա է հարկավոր: 0 I----harm--a----m---yena-- -a-ka--rIndz harmaravet mek’yena e harkavorI-d- h-r-a-a-e- m-k-y-n- e h-r-a-o------------------------------------Indz harmaravet mek’yena e harkavor
Վ-ր-ում մ---եր ----- --ր-ւ-:
Վերևում մի ծեր կին է ապրում:
Վ-ր-ո-մ մ- ծ-ր կ-ն է ա-ր-ւ-:
----------------------------
Վերևում մի ծեր կին է ապրում: 0 V-r-v-m m---se- k-- e-aprumVerevum mi tser kin e aprumV-r-v-m m- t-e- k-n e a-r-m---------------------------Verevum mi tser kin e aprum
Վ---ո-- մ- ------ն - --ր-ւմ:
Վերևում մի գեր կին է ապրում:
Վ-ր-ո-մ մ- գ-ր կ-ն է ա-ր-ւ-:
----------------------------
Վերևում մի գեր կին է ապրում: 0 V--e-u--mi---r -in---ap--mVerevum mi ger kin e aprumV-r-v-m m- g-r k-n e a-r-m--------------------------Verevum mi ger kin e aprum
Վերևում--- հ-տաք---աս---կի--է ա-ր-ւմ:
Վերևում մի հետաքրքրասեր կին է ապրում:
Վ-ր-ո-մ մ- հ-տ-ք-ք-ա-ե- կ-ն է ա-ր-ւ-:
-------------------------------------
Վերևում մի հետաքրքրասեր կին է ապրում: 0 V-revum mi --ta----’r---r -in-e apr-mVerevum mi hetak’rk’raser kin e aprumV-r-v-m m- h-t-k-r-’-a-e- k-n e a-r-m-------------------------------------Verevum mi hetak’rk’raser kin e aprum
Մ-ր-հ-ու-ե-ը-հ-ճ----մա-դիկ-ե-:
Մեր հյուրերը հաճելի մարդիկ են:
Մ-ր հ-ո-ր-ր- հ-ճ-լ- մ-ր-ի- ե-:
------------------------------
Մեր հյուրերը հաճելի մարդիկ են: 0 M----yurer--h--h--i-ma-d-k--enMer hyurery hacheli mardik yenM-r h-u-e-y h-c-e-i m-r-i- y-n------------------------------Mer hyurery hacheli mardik yen
Մեր հ-ո--երը--ա-եհ----ւ-ր----դ-կ ե-:
Մեր հյուրերը բարեհամբույր մարդիկ են:
Մ-ր հ-ո-ր-ր- բ-ր-հ-մ-ո-յ- մ-ր-ի- ե-:
------------------------------------
Մեր հյուրերը բարեհամբույր մարդիկ են: 0 M-r----re-y-b---h--b-yr-m---i--y-nMer hyurery barehambuyr mardik yenM-r h-u-e-y b-r-h-m-u-r m-r-i- y-n----------------------------------Mer hyurery barehambuyr mardik yen
Մ---հյո-րե-- հ-տաքրք-- մարդ-- են:
Մեր հյուրերը հետաքրքիր մարդիկ են:
Մ-ր հ-ո-ր-ր- հ-տ-ք-ք-ր մ-ր-ի- ե-:
---------------------------------
Մեր հյուրերը հետաքրքիր մարդիկ են: 0 M---h-u-e-y--e-ak------ ma--i- -enMer hyurery hetak’rk’ir mardik yenM-r h-u-e-y h-t-k-r-’-r m-r-i- y-n----------------------------------Mer hyurery hetak’rk’ir mardik yen
I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky.
Žádný jazyk totiž není uzavřený systém.
Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí.
Jazyk je totiž živý.
Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera.
Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví.
Tyto změny se objevují v různých formách.
Každý jazyk má například svou historii.
Vždy se měnil a bude se měnit i nadále.
Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí.
Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů.
Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí.
V určitých situacích mluví spisovným jazykem.
Různé sociální skupiny mají různé jazyky.
Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon.
Většina lidí mluví jinak v práci než doma.
Hodně jich také v práci používá profesionální žargon.
Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce.
Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný.
Rozdíl může být vcelku značný.
Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění.
Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka.
Jazyk mužů a žen se také často liší.
V západních společnostech není tento rozdíl tak velký.
Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži.
V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu.
Mluvení tedy není vůbec jednoduché!
Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…