Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   he ‫ברכבת‬

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

‫34 [שלושים וארבע]‬

34 [shloshim w\'arba]

‫ברכבת‬

[barakevet]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? ‫-אם זו הר-בת ל-רל-ן-‬ ‫האם זו הרכבת לברלין?‬ ‫-א- ז- ה-כ-ת ל-ר-י-?- ---------------------- ‫האם זו הרכבת לברלין?‬ 0
h--i- zo/-----ra--ve--l-b-----? ha'im zo/zu harakevet l'berlin? h-'-m z-/-u h-r-k-v-t l-b-r-i-? ------------------------------- ha'im zo/zu harakevet l'berlin?
V kolik hodin ten vlak odjíždí? ‫בא-----עה--ו-א- -רכב-?‬ ‫באיזו שעה יוצאת הרכבת?‬ ‫-א-ז- ש-ה י-צ-ת ה-כ-ת-‬ ------------------------ ‫באיזו שעה יוצאת הרכבת?‬ 0
b'-y---s----- -o-se-- h-r--ev--? b'eyzo sha'ah yotse't harakevet? b-e-z- s-a-a- y-t-e-t h-r-k-v-t- -------------------------------- b'eyzo sha'ah yotse't harakevet?
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? ‫--יז- -עה מ-יעה-הרכב- --ר--ן?‬ ‫באיזו שעה מגיעה הרכבת לברלין?‬ ‫-א-ז- ש-ה מ-י-ה ה-כ-ת ל-ר-י-?- ------------------------------- ‫באיזו שעה מגיעה הרכבת לברלין?‬ 0
b-eyzo -h-'----egi--h -a---ev-t---berli-? b'eyzo sha'ah megi'ah harakevet l'berlin? b-e-z- s-a-a- m-g-'-h h-r-k-v-t l-b-r-i-? ----------------------------------------- b'eyzo sha'ah megi'ah harakevet l'berlin?
S dovolením, mohu projít? ‫-ל---,--פ-ר -ע----‬ ‫סליחה, אפשר לעבור?‬ ‫-ל-ח-, א-ש- ל-ב-ר-‬ -------------------- ‫סליחה, אפשר לעבור?‬ 0
s-i-a-,--fs----l-'-v--? slixah, efshar la'avor? s-i-a-, e-s-a- l-'-v-r- ----------------------- slixah, efshar la'avor?
Myslím, že toto je mé místo. ‫ס--חה,----המק-ם ש-י-‬ ‫סליחה, זה המקום שלי.‬ ‫-ל-ח-, ז- ה-ק-ם ש-י-‬ ---------------------- ‫סליחה, זה המקום שלי.‬ 0
slixa-,-z-- --maq-m -se-i. slixah, zeh hamaqom sseli. s-i-a-, z-h h-m-q-m s-e-i- -------------------------- slixah, zeh hamaqom sseli.
Myslím, že sedíte na mém místě. ‫---חה-------ה -ו-ב-/ ----קו--של--‬ ‫סליחה, את / ה יושב / ת במקום שלי.‬ ‫-ל-ח-, א- / ה י-ש- / ת ב-ק-ם ש-י-‬ ----------------------------------- ‫סליחה, את / ה יושב / ת במקום שלי.‬ 0
s-i-ah, ----/at---s-e-/---hevet bam--om sseli. slixah, atah/at yoshev/yoshevet bamaqom sseli. s-i-a-, a-a-/-t y-s-e-/-o-h-v-t b-m-q-m s-e-i- ---------------------------------------------- slixah, atah/at yoshev/yoshevet bamaqom sseli.
Kde je spací vůz? ‫הי-ן-נ-צא קרון ה--נה-‬ ‫היכן נמצא קרון השינה?‬ ‫-י-ן נ-צ- ק-ו- ה-י-ה-‬ ----------------------- ‫היכן נמצא קרון השינה?‬ 0
he--ha----m-s--qaro- h----y-ah? heykhan nimtsa qaron hasheynah? h-y-h-n n-m-s- q-r-n h-s-e-n-h- ------------------------------- heykhan nimtsa qaron hasheynah?
Spací vůz je na konci vlaku. ‫-רו--הש----נמ-א----ה הר--ת-‬ ‫קרון השינה נמצא בקצה הרכבת.‬ ‫-ר-ן ה-י-ה נ-צ- ב-צ- ה-כ-ת-‬ ----------------------------- ‫קרון השינה נמצא בקצה הרכבת.‬ 0
qa-o---ash-y-a- --m--- b-qt-eh h-ra-ev--. qaron hasheynah nimtsa biqtseh harakevet. q-r-n h-s-e-n-h n-m-s- b-q-s-h h-r-k-v-t- ----------------------------------------- qaron hasheynah nimtsa biqtseh harakevet.
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. ‫היכ---מצ- קר-- -מס---? ב-ח--ת ----ת.‬ ‫היכן נמצא קרון המסעדה? בתחילת הרכבת.‬ ‫-י-ן נ-צ- ק-ו- ה-ס-ד-? ב-ח-ל- ה-כ-ת-‬ -------------------------------------- ‫היכן נמצא קרון המסעדה? בתחילת הרכבת.‬ 0
hey---n ---ts- -a--- h-mis-----? -'--ila- ---a---e-. heykhan nimtsa qaron hamis'adah? b'txilat harakevet. h-y-h-n n-m-s- q-r-n h-m-s-a-a-? b-t-i-a- h-r-k-v-t- ---------------------------------------------------- heykhan nimtsa qaron hamis'adah? b'txilat harakevet.
Mohu spát dole? ‫אוכ--ל--ון למטה-‬ ‫אוכל לישון למטה?‬ ‫-ו-ל ל-ש-ן ל-ט-?- ------------------ ‫אוכל לישון למטה?‬ 0
ukha--l-s-o- -'-ata-? ukhal lishon l'matah? u-h-l l-s-o- l-m-t-h- --------------------- ukhal lishon l'matah?
Mohl bych spát uprostřed? ‫א----ל--ו--ב-מצע-‬ ‫אוכל לישון באמצע?‬ ‫-ו-ל ל-ש-ן ב-מ-ע-‬ ------------------- ‫אוכל לישון באמצע?‬ 0
u-hal---shon ba-em-sa? ukhal lishon ba'emtsa? u-h-l l-s-o- b-'-m-s-? ---------------------- ukhal lishon ba'emtsa?
Mohl bych spát nahoře? ‫-וכ---י----ל----?‬ ‫אוכל לישון למעלה?‬ ‫-ו-ל ל-ש-ן ל-ע-ה-‬ ------------------- ‫אוכל לישון למעלה?‬ 0
u-hal---s--- l----lah? ukhal lishon l'ma'lah? u-h-l l-s-o- l-m-'-a-? ---------------------- ukhal lishon l'ma'lah?
Kdy budeme na hranici? ‫מת- ---ע ----ל?‬ ‫מתי נגיע לגבול?‬ ‫-ת- נ-י- ל-ב-ל-‬ ----------------- ‫מתי נגיע לגבול?‬ 0
mata- -a------gvul? matai nagia lagvul? m-t-i n-g-a l-g-u-? ------------------- matai nagia lagvul?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? ‫כמ- זמ- ----ת ה-ס--- ---ל---‬ ‫כמה זמן אורכת הנסיעה לברלין?‬ ‫-מ- ז-ן א-ר-ת ה-ס-ע- ל-ר-י-?- ------------------------------ ‫כמה זמן אורכת הנסיעה לברלין?‬ 0
k-----zm---o-ekh-t-han's--'h-l--er---? kamah zman orekhet han'sia'h l'berlin? k-m-h z-a- o-e-h-t h-n-s-a-h l-b-r-i-? -------------------------------------- kamah zman orekhet han'sia'h l'berlin?
Má ten vlak zpoždění? ‫----הרכ-ת מאח---‬ ‫האם הרכבת מאחרת?‬ ‫-א- ה-כ-ת מ-ח-ת-‬ ------------------ ‫האם הרכבת מאחרת?‬ 0
ha'i- h----e-et -e--x--e-? ha'im harakevet me'axeret? h-'-m h-r-k-v-t m-'-x-r-t- -------------------------- ha'im harakevet me'axeret?
Máte něco na čtení? ‫-ש-לך-מ--ו-------‬ ‫יש לך משהו לקרוא?‬ ‫-ש ל- מ-ה- ל-ר-א-‬ ------------------- ‫יש לך משהו לקרוא?‬ 0
y-sh-le-h--l-kh -----h- li---? yesh lekha/lakh mash'hu liqro? y-s- l-k-a-l-k- m-s-'-u l-q-o- ------------------------------ yesh lekha/lakh mash'hu liqro?
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? ‫-פ-- --נות--------ו-לא-ו- ולש---?‬ ‫אפשר לקנות כאן משהו לאכול ולשתות?‬ ‫-פ-ר ל-נ-ת כ-ן מ-ה- ל-כ-ל ו-ש-ו-?- ----------------------------------- ‫אפשר לקנות כאן משהו לאכול ולשתות?‬ 0
e-sh-r -i---- k-'---ash'h- ---k--l ---ish--t? efshar liqnot ka'n mash'hu l'ekhol w'lishtot? e-s-a- l-q-o- k-'- m-s-'-u l-e-h-l w-l-s-t-t- --------------------------------------------- efshar liqnot ka'n mash'hu l'ekhol w'lishtot?
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? ‫--כ- - י ל--י--א-תי-ב--ה -בע?‬ ‫תוכל / י להעיר אותי בשעה שבע?‬ ‫-ו-ל / י ל-ע-ר א-ת- ב-ע- ש-ע-‬ ------------------------------- ‫תוכל / י להעיר אותי בשעה שבע?‬ 0
t---a--t-k--i ---a'ir --i--'-ha'-- --e--? tukhal/tukhli l'ha'ir oti b'sha'ah sheva? t-k-a-/-u-h-i l-h-'-r o-i b-s-a-a- s-e-a- ----------------------------------------- tukhal/tukhli l'ha'ir oti b'sha'ah sheva?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!