Phrasebook

en Asking questions 1   »   mk Поставување прашања 1

62 [sixty-two]

Asking questions 1

Asking questions 1

62 [шеесет и два]

62 [shyeyesyet i dva]

Поставување прашања 1

[Postavoovaњye prashaњa 1]

Choose how you want to see the translation:   
English (UK) Macedonian Play More
to learn у-и учи у-и --- учи 0
oo-hi oochi o-c-i ----- oochi
Do the students learn a lot? У--т-л- у---и--т---н---? Учат ли учениците многу? У-а- л- у-е-и-и-е м-о-у- ------------------------ Учат ли учениците многу? 0
O-ch---l- o-c----it--tye--n---oo? Oochat li oochyenitzitye mnoguoo? O-c-a- l- o-c-y-n-t-i-y- m-o-u-o- --------------------------------- Oochat li oochyenitzitye mnoguoo?
No, they learn a little. Не, ти- уч----ал--. Не, тие учат малку. Н-, т-е у-а- м-л-у- ------------------- Не, тие учат малку. 0
N--,--iy--oo-hat -alk-o. Nye, tiye oochat malkoo. N-e- t-y- o-c-a- m-l-o-. ------------------------ Nye, tiye oochat malkoo.
to ask пра-ува прашува п-а-у-а ------- прашува 0
p----o--a prashoova p-a-h-o-a --------- prashoova
Do you often ask the teacher questions? Г- пр--у--т- ли--ес---на---в---от? Го прашувате ли често наставникот? Г- п-а-у-а-е л- ч-с-о н-с-а-н-к-т- ---------------------------------- Го прашувате ли често наставникот? 0
Guo-p----o--a-ye -i chyest- --st-v--k--? Guo prashoovatye li chyesto nastavnikot? G-o p-a-h-o-a-y- l- c-y-s-o n-s-a-n-k-t- ---------------------------------------- Guo prashoovatye li chyesto nastavnikot?
No, I don’t ask him questions often. Не- -ас-не----пр-шу-а- че--о. Не, јас не го прашувам често. Н-, ј-с н- г- п-а-у-а- ч-с-о- ----------------------------- Не, јас не го прашувам често. 0
Nye,-ј---n-- g-o-p-as-o--a- c--esto. Nye, јas nye guo prashoovam chyesto. N-e- ј-s n-e g-o p-a-h-o-a- c-y-s-o- ------------------------------------ Nye, јas nye guo prashoovam chyesto.
to reply одго-а-а одговара о-г-в-р- -------- одговара 0
odg--va-a odguovara o-g-o-a-a --------- odguovara
Please reply. О-гов----е --ла-. Одговорете молам. О-г-в-р-т- м-л-м- ----------------- Одговорете молам. 0
Od--o-or-etye -o--m. Odguovoryetye molam. O-g-o-o-y-t-e m-l-m- -------------------- Odguovoryetye molam.
I reply. Ја- -дго--ра-. Јас одговарам. Ј-с о-г-в-р-м- -------------- Јас одговарам. 0
Јa--o--------m. Јas odguovaram. Ј-s o-g-o-a-a-. --------------- Јas odguovaram.
to work р-бо-и работи р-б-т- ------ работи 0
r---ti raboti r-b-t- ------ raboti
Is he working right now? Р--о-и -- -ој-с---? Работи ли тој сега? Р-б-т- л- т-ј с-г-? ------------------- Работи ли тој сега? 0
R--oti--i-toј -yeg-a? Raboti li toј syegua? R-b-t- l- t-ј s-e-u-? --------------------- Raboti li toј syegua?
Yes, he is working right now. Да,-тој-ра-о-и -е--. Да, тој работи сега. Д-, т-ј р-б-т- с-г-. -------------------- Да, тој работи сега. 0
Da,-to- r----- s-e---. Da, toј raboti syegua. D-, t-ј r-b-t- s-e-u-. ---------------------- Da, toј raboti syegua.
to come д-аѓа доаѓа д-а-а ----- доаѓа 0
do-ѓa doaѓa d-a-a ----- doaѓa
Are you coming? Ќ- -о--ете? Ќе дојдете? Ќ- д-ј-е-е- ----------- Ќе дојдете? 0
Kj-e d-ј--e--e? Kjye doјdyetye? K-y- d-ј-y-t-e- --------------- Kjye doјdyetye?
Yes, we are coming soon. Д-,-ќе до-де-----д-аш. Да, ќе дојдеме веднаш. Д-, ќ- д-ј-е-е в-д-а-. ---------------------- Да, ќе дојдеме веднаш. 0
D-, ---e-d----------ye--as-. Da, kjye doјdyemye vyednash. D-, k-y- d-ј-y-m-e v-e-n-s-. ---------------------------- Da, kjye doјdyemye vyednash.
to live жи-ее живее ж-в-е ----- живее 0
ʐ--y--e ʐivyeye ʐ-v-e-e ------- ʐivyeye
Do you live in Berlin? Жив-е-е ли -------ин? Живеете ли во Берлин? Ж-в-е-е л- в- Б-р-и-? --------------------- Живеете ли во Берлин? 0
ʐ-v---e--e--i--- B-e--i-? ʐivyeyetye li vo Byerlin? ʐ-v-e-e-y- l- v- B-e-l-n- ------------------------- ʐivyeyetye li vo Byerlin?
Yes, I live in Berlin. Да- ја- жи-е-- во-Бе--и-. Да, јас живеам во Берлин. Д-, ј-с ж-в-а- в- Б-р-и-. ------------------------- Да, јас живеам во Берлин. 0
D---јas---v---m-v- --er-i-. Da, јas ʐivyeam vo Byerlin. D-, ј-s ʐ-v-e-m v- B-e-l-n- --------------------------- Da, јas ʐivyeam vo Byerlin.

He who wants to speak must write!

Learning foreign languages is not always easy. Language students often find speaking particularly difficult in the beginning. Many do not have the courage to say sentences in the new language. They are too afraid of making mistakes. For students like this, writing can be a solution. For he who wants to learn to speak well should write as much as possible! Writing helps us to adapt to a new language. There are many reasons for this. Writing is different to speaking. It is a much more complex process. When writing, we take more time to consider which words to use. In doing so, our brain works with the new language more intensively. We are also much more relaxed when writing. There is no one there waiting for an answer. So we slowly lose the fear of the language. Furthermore, writing promotes creativity. We feel freer and play with the new language more. Writing also allows us more time than speaking. And it supports our memory! But the biggest advantage of writing is the impersonal form. Meaning, we can closely examine the outcome of our wording. We see everything clearly in front of us. This way we can fix our mistakes ourselves and learn in the process. What you write in the new language is theoretically not important. What's important is formulating written sentences on a regular basis. If you want to practice you could look for a pen pal overseas. Then you should meet in person sometime. You will see: Speaking is now much easier!