Phrasebook

em Genitive   »   mr षष्टी विभक्ती

99 [ninety-nine]

Genitive

Genitive

९९ [नव्याण्णव]

99 [Navyāṇṇava]

षष्टी विभक्ती

[ṣaṣṭī vibhaktī]

Choose how you want to see the translation:   
English (US) Marathi Play More
my girlfriend’s cat म----ा -ै-्-ी--च--मां-र म----- म--------- म---- म-झ-य- म-त-र-ण-च- म-ं-र ----------------------- माझ्या मैत्रीणीची मांजर 0
māj--ā---i-r-ṇī-ī m---j-ra m----- m--------- m------- m-j-y- m-i-r-ṇ-c- m-n-j-r- -------------------------- mājhyā maitrīṇīcī mān̄jara
my boyfriend’s dog मा---ा म-त-र-च- -ु-्रा म----- म------- क----- म-झ-य- म-त-र-च- क-त-र- ---------------------- माझ्या मित्राचा कुत्रा 0
mā-h-ā --trācā-k-trā m----- m------ k---- m-j-y- m-t-ā-ā k-t-ā -------------------- mājhyā mitrācā kutrā
my children’s toys माझ----मुल---- -ेळ-ी म----- म------ ख---- म-झ-य- म-ल-ं-ी ख-ळ-ी -------------------- माझ्या मुलांची खेळणी 0
mā---- mu--n̄-ī ----a-ī m----- m------- k------ m-j-y- m-l-n-c- k-ē-a-ī ----------------------- mājhyā mulān̄cī khēḷaṇī
This is my colleague’s overcoat. ह---ाझ-या---का-या-ा-ओ---रकोट-आ--. ह- म----- स-------- ओ------- आ--- ह- म-झ-य- स-क---ा-ा ओ-्-र-ो- आ-े- --------------------------------- हा माझ्या सहका-याचा ओव्हरकोट आहे. 0
hā-m---yā ---ak---ā-- --har-k----āhē. h- m----- s---------- ō--------- ā--- h- m-j-y- s-h-k---ā-ā ō-h-r-k-ṭ- ā-ē- ------------------------------------- hā mājhyā sahakā-yācā ōvharakōṭa āhē.
That is my colleague’s car. ह- ----या सह----ा----ार-आ--. ह- म----- स-------- क-- आ--- ह- म-झ-य- स-क---ा-ी क-र आ-े- ---------------------------- ही माझ्या सहका-याची कार आहे. 0
H- māj-y--sahakā-yāc----ra āh-. H- m----- s---------- k--- ā--- H- m-j-y- s-h-k---ā-ī k-r- ā-ē- ------------------------------- Hī mājhyā sahakā-yācī kāra āhē.
That is my colleagues’ work. ह- -ाझ्-- -ह-ा-य-च- क-म-आह-. ह- म----- स-------- क-- आ--- ह- म-झ-य- स-क---ा-े क-म आ-े- ---------------------------- हे माझ्या सहका-याचे काम आहे. 0
Hē māj--ā sah-kā-y--ē ---a--h-. H- m----- s---------- k--- ā--- H- m-j-y- s-h-k---ā-ē k-m- ā-ē- ------------------------------- Hē mājhyā sahakā-yācē kāma āhē.
The button from the shirt is gone. श-्ट-े बट- --टले -हे. श----- ब-- त---- आ--- श-्-च- ब-ण त-ट-े आ-े- --------------------- शर्टचे बटण तुटले आहे. 0
Śar-----b-ṭ--a -uṭal- -hē. Ś------ b----- t----- ā--- Ś-r-a-ē b-ṭ-ṇ- t-ṭ-l- ā-ē- -------------------------- Śarṭacē baṭaṇa tuṭalē āhē.
The garage key is gone. ग--ेज-ी------ी-ह--ल- ---. ग------ क----- ह---- आ--- ग-र-ज-ी क-ल-ल- ह-व-ी आ-े- ------------------------- गॅरेजची किल्ली हरवली आहे. 0
Gĕ--ja-- -il-ī ha-a--lī----. G------- k---- h------- ā--- G-r-j-c- k-l-ī h-r-v-l- ā-ē- ---------------------------- Gĕrējacī killī haravalī āhē.
The boss’ computer is not working. स-हेब-ं----ंग-क-क-म-क----ाह-. स-------- स---- क-- क-- न---- स-ह-ब-ं-ा स-ग-क क-म क-त न-ह-. ----------------------------- साहेबांचा संगणक काम करत नाही. 0
Sāhēb-n--ā-s----ṇa------a --rat-----ī. S--------- s-------- k--- k----- n---- S-h-b-n-c- s-ṅ-a-a-a k-m- k-r-t- n-h-. -------------------------------------- Sāhēbān̄cā saṅgaṇaka kāma karata nāhī.
Who are the girl’s parents? म--ीचे--ई-व-ी--क-ण-आह--? म----- आ------ क-- आ---- म-ल-च- आ---ड-ल क-ण आ-े-? ------------------------ मुलीचे आई-वडील कोण आहेत? 0
M--ī-- -'ī-v--īla k--- āhēta? M----- ā--------- k--- ā----- M-l-c- ā-ī-v-ḍ-l- k-ṇ- ā-ē-a- ----------------------------- Mulīcē ā'ī-vaḍīla kōṇa āhēta?
How do I get to her parents’ house? मी तिच्या-आ--वड-ला--्य----- कस--ज-ऊ -कतो? म- त----- आ------------ घ-- क-- ज-- श---- म- त-च-य- आ---ड-ल-ं-्-ा घ-ी क-ा ज-ऊ श-त-? ----------------------------------------- मी तिच्या आई-वडिलांच्या घरी कसा जाऊ शकतो? 0
Mī--ic-ā ā-ī----i---̄c-- -ha-ī----- j--ū -a-a--? M- t---- ā-------------- g---- k--- j--- ś------ M- t-c-ā ā-ī-v-ḍ-l-n-c-ā g-a-ī k-s- j-'- ś-k-t-? ------------------------------------------------ Mī ticyā ā'ī-vaḍilān̄cyā gharī kasā jā'ū śakatō?
The house is at the end of the road. घ- र----याच्-ा-शे-ट----े. घ- र---------- श---- आ--- घ- र-्-्-ा-्-ा श-व-ी आ-े- ------------------------- घर रस्त्याच्या शेवटी आहे. 0
G-ar----s----yā--ē-a-ī----. G---- r-------- ś----- ā--- G-a-a r-s-y-c-ā ś-v-ṭ- ā-ē- --------------------------- Ghara rastyācyā śēvaṭī āhē.
What is the name of the capital city of Switzerland? स्-ि-्-र-ॅ-्ड-्-- -ा-----च--नाव क-----े? स---------------- र-------- न-- क-- आ--- स-व-त-झ-ल-न-ड-्-ा र-ज-ा-ी-े न-व क-य आ-े- ---------------------------------------- स्वित्झरलॅन्डच्या राजधानीचे नाव काय आहे? 0
Svi---a-a--nḍ-cyā r---d----cē--āva kāya -hē? S---------------- r---------- n--- k--- ā--- S-i-j-a-a-ĕ-ḍ-c-ā r-j-d-ā-ī-ē n-v- k-y- ā-ē- -------------------------------------------- Svitjharalĕnḍacyā rājadhānīcē nāva kāya āhē?
What is the title of the book? पु-्तका---श-र-----ाय-आ-े? प-------- श----- क-- आ--- प-स-त-ा-े श-र-ष- क-य आ-े- ------------------------- पुस्तकाचे शीर्षक काय आहे? 0
Pu--ak-cē --rṣa-a-kāya -hē? P-------- ś------ k--- ā--- P-s-a-ā-ē ś-r-a-a k-y- ā-ē- --------------------------- Pustakācē śīrṣaka kāya āhē?
What are the names of the neighbour’s / neighbor’s (am.) children? शे---य---्-- ---ां-ी -ावे --य---े-? श----------- म------ न--- क-- आ---- श-ज---ा-च-य- म-ल-ं-ी न-व- क-य आ-े-? ----------------------------------- शेजा-यांच्या मुलांची नावे काय आहेत? 0
Ś-j--yā--c-ā m-lā-̄c- nā-ē k-y----ēta? Ś----------- m------- n--- k--- ā----- Ś-j---ā-̄-y- m-l-n-c- n-v- k-y- ā-ē-a- -------------------------------------- Śējā-yān̄cyā mulān̄cī nāvē kāya āhēta?
When are the children’s holidays? म-ला-च्----ुट्ट-य- क-ी-आ---? म-------- स------- क-- आ---- म-ल-ं-्-ा स-ट-ट-य- क-ी आ-े-? ---------------------------- मुलांच्या सुट्ट्या कधी आहेत? 0
Mul-n-c-ā-s-ṭṭ-ā ---hī āhē--? M-------- s----- k---- ā----- M-l-n-c-ā s-ṭ-y- k-d-ī ā-ē-a- ----------------------------- Mulān̄cyā suṭṭyā kadhī āhēta?
What are the doctor’s consultation times? डॉक्ट-ा-श- --टण-य-च--ा-वेळ- ----आहे-? ड--------- भ---------- व--- क-- आ---- ड-क-ट-ा-श- भ-ट-्-ा-्-ा व-ळ- क-य आ-े-? ------------------------------------- डॉक्टरांशी भेटण्याच्या वेळा काय आहेत? 0
Ḍŏ-ṭ--ā--ī----ṭaṇy--y--vēḷ-----a---ēta? Ḍ--------- b---------- v--- k--- ā----- Ḍ-k-a-ā-ś- b-ē-a-y-c-ā v-ḷ- k-y- ā-ē-a- --------------------------------------- Ḍŏkṭarānśī bhēṭaṇyācyā vēḷā kāya āhēta?
What time is the museum open? स-ग---ालय--ो-त्---वेळी-उघ---अ--े? स-------- क------ व--- उ--- अ---- स-ग-र-ा-य क-ण-्-ा व-ळ- उ-ड- अ-त-? --------------------------------- संग्रहालय कोणत्या वेळी उघडे असते? 0
Sa-gra-ā--y- --ṇ--yā v--ī--gh--- -s-tē? S----------- k------ v--- u----- a----- S-ṅ-r-h-l-y- k-ṇ-t-ā v-ḷ- u-h-ḍ- a-a-ē- --------------------------------------- Saṅgrahālaya kōṇatyā vēḷī ughaḍē asatē?

Better concentration = better learning

When we learn we must concentrate. All of our attention must be on one thing. The ability to concentrate is not inherent. We first have to learn how to concentrate. This typically occurs in kindergarten or school. At the age of six, children can concentrate for about 15 minutes. Adolescents of 14 years can concentrate and work for twice as long. The concentration phase of adults lasts about 45 minutes. After a certain amount of time concentration dwindles. After which those studying lose interest in the material. They can also get tired or stressed. As a result, studying becomes more difficult. The memory can't retain the material as well. However, a person can increase their concentration! It's very important that you have slept enough before studying. A person who is tired can only concentrate for a short period of time. Our brain makes more mistakes when we're tired. Our emotions influence our concentration as well. A person who wants to learn efficiently should be in a neutral state of mind. Too many positive or negative emotions hinder learning success. Of course, a person can't always control his feelings. But you can try to ignore them when studying. A person who wants to be concentrated has to be motivated. We must always have a goal in mind when studying. Only then is our brain ready to concentrate. A quiet environment is also important for good concentration. And: You should drink a lot of water when studying; it keeps you awake. A person who keeps all this in mind will certainly stay concentrated for longer!