Konverzační příručka

cs Osoby   »   bn ব্যক্তি

1 [jedna]

Osoby

Osoby

১ [এক]

1 [Ēka]

ব্যক্তি

[byakti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bengálština Poslouchat Více
আমি আম- আ-ি --- আমি 0
ā-i āmi ā-i --- āmi
já a ty আমি-এব----মি আম- এব- ত-ম- আ-ি এ-ং ত-ম- ------------ আমি এবং তুমি 0
ām- --aṁ -u-i āmi ēbaṁ tumi ā-i ē-a- t-m- ------------- āmi ēbaṁ tumi
my oba / my obě আমর- দ---ে-(---া-উ--ে-) আমর- দ-জন- (আমর- উভয়-ই) আ-র- দ-জ-ে (-ম-া উ-য়-ই- ----------------------- আমরা দুজনে (আমরা উভয়েই) 0
āmarā-du-a-ē -āmar---b-a-ē--) āmarā dujanē (āmarā ubhaẏē'i) ā-a-ā d-j-n- (-m-r- u-h-ẏ-'-) ----------------------------- āmarā dujanē (āmarā ubhaẏē'i)
on স- (ছে--) স- (ছ-ল-) স- (-ে-ে- --------- সে (ছেলে) 0
sē (c-ē-ē) sē (chēlē) s- (-h-l-) ---------- sē (chēlē)
on a ona সে-(-েল-)--বং-সে --েয়-) স- (ছ-ল-) এব- স- (ম-য়-) স- (-ে-ে- এ-ং স- (-ে-ে- ----------------------- সে (ছেলে) এবং সে (মেয়ে) 0
s--(-hē-ē--ēbaṁ sē-(--ẏē) sē (chēlē) ēbaṁ sē (mēẏē) s- (-h-l-) ē-a- s- (-ē-ē- ------------------------- sē (chēlē) ēbaṁ sē (mēẏē)
oni oba / ony obě তারা দ---ে ত-র- দ-জন- ত-র- দ-জ-ে ---------- তারা দুজনে 0
t--- --j--ē tārā dujanē t-r- d-j-n- ----------- tārā dujanē
muž পু--ষ প-র-ষ প-র-ষ ----- পুরুষ 0
pu---a puruṣa p-r-ṣ- ------ puruṣa
žena স--্-ী-- --িলা স-ত-র- / মহ-ল- স-ত-র- / ম-ি-া -------------- স্ত্রী / মহিলা 0
str- ----h--ā strī / mahilā s-r- / m-h-l- ------------- strī / mahilā
dítě শ--ু শ-শ- শ-শ- ---- শিশু 0
śi-u śiśu ś-ś- ---- śiśu
rodina এ-টি---ি--র একট- পর-ব-র এ-ট- প-ি-া- ----------- একটি পরিবার 0
ē-a-i -a--bā-a ēkaṭi paribāra ē-a-i p-r-b-r- -------------- ēkaṭi paribāra
moje rodina আ-া- -র--ার আম-র পর-ব-র আ-া- প-ি-া- ----------- আমার পরিবার 0
āmāra ---ib--a āmāra paribāra ā-ā-a p-r-b-r- -------------- āmāra paribāra
Moje rodina je tady. আম-র-পর---র এখ--ে-৷ আম-র পর-ব-র এখ-ন- ৷ আ-া- প-ি-া- এ-া-ে ৷ ------------------- আমার পরিবার এখানে ৷ 0
ām--a---ri-ā-a ēkhā-ē āmāra paribāra ēkhānē ā-ā-a p-r-b-r- ē-h-n- --------------------- āmāra paribāra ēkhānē
Jsem tady. আ----খ--ে-৷ আম- এখ-ন- ৷ আ-ি এ-া-ে ৷ ----------- আমি এখানে ৷ 0
ām- --hā-ē āmi ēkhānē ā-i ē-h-n- ---------- āmi ēkhānē
Jsi tady. তুমি-এ-া-ে-৷ ত-ম- এখ-ন- ৷ ত-ম- এ-া-ে ৷ ------------ তুমি এখানে ৷ 0
tu-- ēkhānē tumi ēkhānē t-m- ē-h-n- ----------- tumi ēkhānē
On je tady a ona je tady. স- --েল-)--------ব---ে--ম---)-এখা-ে ৷ স- (ছ-ল-) এখ-ন- এব- স- (ম-য়-) এখ-ন- ৷ স- (-ে-ে- এ-া-ে এ-ং স- (-ে-ে- এ-া-ে ৷ ------------------------------------- সে (ছেলে) এখানে এবং সে (মেয়ে) এখানে ৷ 0
s- -chē-ē- ēkh--ē-ē-a-----(-ēẏ-) ē---nē sē (chēlē) ēkhānē ēbaṁ sē (mēẏē) ēkhānē s- (-h-l-) ē-h-n- ē-a- s- (-ē-ē- ē-h-n- --------------------------------------- sē (chēlē) ēkhānē ēbaṁ sē (mēẏē) ēkhānē
Jsme tady. আ-র--এখানে-৷ আমর- এখ-ন- ৷ আ-র- এ-া-ে ৷ ------------ আমরা এখানে ৷ 0
āma---ē--ā-ē āmarā ēkhānē ā-a-ā ē-h-n- ------------ āmarā ēkhānē
Jste tady. ত--রা-এ---ে ৷ ত-মর- এখ-ন- ৷ ত-ম-া এ-া-ে ৷ ------------- তোমরা এখানে ৷ 0
tōmarā--kh-nē tōmarā ēkhānē t-m-r- ē-h-n- ------------- tōmarā ēkhānē
Všichni jsou tady. তারা---------নে ৷ ত-র- সব-ই এখ-ন- ৷ ত-র- স-া- এ-া-ে ৷ ----------------- তারা সবাই এখানে ৷ 0
t-rā sabā'--ē-h-nē tārā sabā'i ēkhānē t-r- s-b-'- ē-h-n- ------------------ tārā sabā'i ēkhānē

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!