Konverzační příručka

cs Osoby   »   bg Лица

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [едно]

1 [edno]

Лица

[Litsa]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
já а- аз а- -- аз 0
a- az a- -- az
já a ty аз - ти аз и ти а- и т- ------- аз и ти 0
a- i -i az i ti a- i t- ------- az i ti
my oba / my obě н-----ама-а ние двамата н-е д-а-а-а ----------- ние двамата 0
n-e --a-ata nie dvamata n-e d-a-a-a ----------- nie dvamata
on т-й той т-й --- той 0
t-y toy t-y --- toy
on a ona той-и-тя той и тя т-й и т- -------- той и тя 0
toy i---a toy i tya t-y i t-a --------- toy i tya
oni oba / ony obě те-дв-м--а те двамата т- д-а-а-а ---------- те двамата 0
t--dv--ata te dvamata t- d-a-a-a ---------- te dvamata
muž мъж мъж м-ж --- мъж 0
my-h myzh m-z- ---- myzh
žena жена жена ж-н- ---- жена 0
zh--a zhena z-e-a ----- zhena
dítě де-е дете д-т- ---- дете 0
d-te dete d-t- ---- dete
rodina сем-----о семейство с-м-й-т-о --------- семейство 0
sem-ys-vo semeystvo s-m-y-t-o --------- semeystvo
moje rodina мое-- ----йс-во моето семейство м-е-о с-м-й-т-о --------------- моето семейство 0
m--to-sem-y--vo moeto semeystvo m-e-o s-m-y-t-o --------------- moeto semeystvo
Moje rodina je tady. Мо-то се-е-с-в- --т--. Моето семейство е тук. М-е-о с-м-й-т-о е т-к- ---------------------- Моето семейство е тук. 0
Moeto--e-e--t----e t--. Moeto semeystvo ye tuk. M-e-o s-m-y-t-o y- t-k- ----------------------- Moeto semeystvo ye tuk.
Jsem tady. Аз---м--ук. Аз съм тук. А- с-м т-к- ----------- Аз съм тук. 0
Az-sy--tuk. Az sym tuk. A- s-m t-k- ----------- Az sym tuk.
Jsi tady. Т---- --к. Ти си тук. Т- с- т-к- ---------- Ти си тук. 0
Ti -i ---. Ti si tuk. T- s- t-k- ---------- Ti si tuk.
On je tady a ona je tady. То- - ту--- -я-- т--. Той е тук и тя е тук. Т-й е т-к и т- е т-к- --------------------- Той е тук и тя е тук. 0
Toy-y- t-- - --- -- tuk. Toy ye tuk i tya ye tuk. T-y y- t-k i t-a y- t-k- ------------------------ Toy ye tuk i tya ye tuk.
Jsme tady. Ни- см---ук. Ние сме тук. Н-е с-е т-к- ------------ Ние сме тук. 0
Ni----e--uk. Nie sme tuk. N-e s-e t-k- ------------ Nie sme tuk.
Jste tady. Вие-ст---ук. Вие сте тук. В-е с-е т-к- ------------ Вие сте тук. 0
Vi- -t- -uk. Vie ste tuk. V-e s-e t-k- ------------ Vie ste tuk.
Všichni jsou tady. Те --и-ки-са т--. Те всички са тук. Т- в-и-к- с- т-к- ----------------- Те всички са тук. 0
Te -----ki s----k. Te vsichki sa tuk. T- v-i-h-i s- t-k- ------------------ Te vsichki sa tuk.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!