Konverzační příručka

cs Osoby   »   el Πρόσωπα

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [ένα]

1 [éna]

Πρόσωπα

[Prósōpa]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
já εγώ εγώ ε-ώ --- εγώ 0
e-ṓ egṓ e-ṓ --- egṓ
já a ty ε-ώ-και εσύ εγώ και εσύ ε-ώ κ-ι ε-ύ ----------- εγώ και εσύ 0
e----ai-e-ý egṓ kai esý e-ṓ k-i e-ý ----------- egṓ kai esý
my oba / my obě εμ-ίς -- --ο εμείς οι δύο ε-ε-ς ο- δ-ο ------------ εμείς οι δύο 0
em--s oi d-o emeís oi dýo e-e-s o- d-o ------------ emeís oi dýo
on αυτ-ς αυτός α-τ-ς ----- αυτός 0
a-tós autós a-t-s ----- autós
on a ona αυ--ς -α--α--ή αυτός και αυτή α-τ-ς κ-ι α-τ- -------------- αυτός και αυτή 0
au-ó----i-autḗ autós kai autḗ a-t-s k-i a-t- -------------- autós kai autḗ
oni oba / ony obě α-τ-- οι -ύο αυτοί οι δύο α-τ-ί ο- δ-ο ------------ αυτοί οι δύο 0
au-o- o- --o autoí oi dýo a-t-í o- d-o ------------ autoí oi dýo
muž ο--ν---ς ο άνδρας ο ά-δ-α- -------- ο άνδρας 0
o -nd-as o ándras o á-d-a- -------- o ándras
žena η -υ----α η γυναίκα η γ-ν-ί-α --------- η γυναίκα 0
ē-g-naí-a ē gynaíka ē g-n-í-a --------- ē gynaíka
dítě το---ι-ί το παιδί τ- π-ι-ί -------- το παιδί 0
t-----dí to paidí t- p-i-í -------- to paidí
rodina μ-α ο-κ------α μία οικογένεια μ-α ο-κ-γ-ν-ι- -------------- μία οικογένεια 0
m---oi--géneia mía oikogéneia m-a o-k-g-n-i- -------------- mía oikogéneia
moje rodina η-ο---γέν-ι---ου η οικογένειά μου η ο-κ-γ-ν-ι- μ-υ ---------------- η οικογένειά μου 0
ē o--og--eiá m-u ē oikogéneiá mou ē o-k-g-n-i- m-u ---------------- ē oikogéneiá mou
Moje rodina je tady. Η ----γ--ε-ά --- --να- ε--. Η οικογένειά μου είναι εδώ. Η ο-κ-γ-ν-ι- μ-υ ε-ν-ι ε-ώ- --------------------------- Η οικογένειά μου είναι εδώ. 0
Ē----og-n-i- m-u eí--i -d-. Ē oikogéneiá mou eínai edṓ. Ē o-k-g-n-i- m-u e-n-i e-ṓ- --------------------------- Ē oikogéneiá mou eínai edṓ.
Jsem tady. Ε-ώ-εί--ι εδώ. Εγώ είμαι εδώ. Ε-ώ ε-μ-ι ε-ώ- -------------- Εγώ είμαι εδώ. 0
Egṓ-e-m-i--d-. Egṓ eímai edṓ. E-ṓ e-m-i e-ṓ- -------------- Egṓ eímai edṓ.
Jsi tady. Ε-ύ -ί--- εδώ. Εσύ είσαι εδώ. Ε-ύ ε-σ-ι ε-ώ- -------------- Εσύ είσαι εδώ. 0
Esý eí-ai -d-. Esý eísai edṓ. E-ý e-s-i e-ṓ- -------------- Esý eísai edṓ.
On je tady a ona je tady. Α-τ-- είν-ι -δώ-και αυτ- ---αι--δώ. Αυτός είναι εδώ και αυτή είναι εδώ. Α-τ-ς ε-ν-ι ε-ώ κ-ι α-τ- ε-ν-ι ε-ώ- ----------------------------------- Αυτός είναι εδώ και αυτή είναι εδώ. 0
A-tós e--ai edṓ -ai-aut- eí--i e--. Autós eínai edṓ kai autḗ eínai edṓ. A-t-s e-n-i e-ṓ k-i a-t- e-n-i e-ṓ- ----------------------------------- Autós eínai edṓ kai autḗ eínai edṓ.
Jsme tady. Ε-ε-ς -ί--σ-- ε--. Εμείς είμαστε εδώ. Ε-ε-ς ε-μ-σ-ε ε-ώ- ------------------ Εμείς είμαστε εδώ. 0
E---s eí---t- ed-. Emeís eímaste edṓ. E-e-s e-m-s-e e-ṓ- ------------------ Emeís eímaste edṓ.
Jste tady. Εσ-ί- -ί--ε---ώ. Εσείς είστε εδώ. Ε-ε-ς ε-σ-ε ε-ώ- ---------------- Εσείς είστε εδώ. 0
Ese-s--ís-- e-ṓ. Eseís eíste edṓ. E-e-s e-s-e e-ṓ- ---------------- Eseís eíste edṓ.
Všichni jsou tady. Ε-ναι όλο- εδ-. Είναι όλοι εδώ. Ε-ν-ι ό-ο- ε-ώ- --------------- Είναι όλοι εδώ. 0
Eí-a-------e--. Eínai óloi edṓ. E-n-i ó-o- e-ṓ- --------------- Eínai óloi edṓ.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!