Konverzační příručka

cs Osoby   »   sr Лица

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [један]

1 [jedan]

Лица

[Lica]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
ј- ја ј- -- ја 0
j- ja j- -- ja
já a ty ј- --ти ја и ти ј- и т- ------- ја и ти 0
j----ti ja i ti j- i t- ------- ja i ti
my oba / my obě н-- дв--е нас двоје н-с д-о-е --------- нас двоје 0
n-s d---e nas dvoje n-s d-o-e --------- nas dvoje
on он о- -- он 0
o- on o- -- on
on a ona о--- -на он и она о- и о-а -------- он и она 0
o--- ona on i ona o- i o-a -------- on i ona
oni oba / ony obě њих д--је њих двоје њ-х д-о-е --------- њих двоје 0
n--h--v--e njih dvoje n-i- d-o-e ---------- njih dvoje
muž м-шка-ац мушкарац м-ш-а-а- -------- мушкарац 0
mušk--ac muškarac m-š-a-a- -------- muškarac
žena жена жена ж-н- ---- жена 0
ž--a žena ž-n- ---- žena
dítě де-е дете д-т- ---- дете 0
d-te dete d-t- ---- dete
rodina ј---а пор-д--а једна породица ј-д-а п-р-д-ц- -------------- једна породица 0
j---a po--dica jedna porodica j-d-a p-r-d-c- -------------- jedna porodica
moje rodina мо-а--о--дица моја породица м-ј- п-р-д-ц- ------------- моја породица 0
moja ----di-a moja porodica m-j- p-r-d-c- ------------- moja porodica
Moje rodina je tady. М--- по--ди-- је --де. Моја породица је овде. М-ј- п-р-д-ц- ј- о-д-. ---------------------- Моја породица је овде. 0
M--a -o---ic--j- o--e. Moja porodica je ovde. M-j- p-r-d-c- j- o-d-. ---------------------- Moja porodica je ovde.
Jsem tady. Ј- -ам ов--. Ја сам овде. Ј- с-м о-д-. ------------ Ја сам овде. 0
J- -am -v-e. Ja sam ovde. J- s-m o-d-. ------------ Ja sam ovde.
Jsi tady. Т---- ов--. Ти си овде. Т- с- о-д-. ----------- Ти си овде. 0
Ti--i----e. Ti si ovde. T- s- o-d-. ----------- Ti si ovde.
On je tady a ona je tady. Он-------е и -н-------д-. Он је овде и она је овде. О- ј- о-д- и о-а ј- о-д-. ------------------------- Он је овде и она је овде. 0
On-je--vd- - o-a -e -v--. On je ovde i ona je ovde. O- j- o-d- i o-a j- o-d-. ------------------------- On je ovde i ona je ovde.
Jsme tady. Ми с-- овде. Ми смо овде. М- с-о о-д-. ------------ Ми смо овде. 0
M-------v--. Mi smo ovde. M- s-o o-d-. ------------ Mi smo ovde.
Jste tady. Ви с-- ---е. Ви сте овде. В- с-е о-д-. ------------ Ви сте овде. 0
Vi-s-- ov--. Vi ste ovde. V- s-e o-d-. ------------ Vi ste ovde.
Všichni jsou tady. О-и-су --- овде. Они су сви овде. О-и с- с-и о-д-. ---------------- Они су сви овде. 0
O-i--u-sv- ---e. Oni su svi ovde. O-i s- s-i o-d-. ---------------- Oni su svi ovde.

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!