Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   sq E shkuara 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [tetёdhjetёetre]

E shkuara 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
telefonovat t-l-f-noj telefonoj t-l-f-n-j --------- telefonoj 0
Telefonoval jsem. Kam---l--o-ua-. Kam telefonuar. K-m t-l-f-n-a-. --------------- Kam telefonuar. 0
Celou dobu jsem telefonoval. Ka--m-r--n- te---o---jit------ёs. Kam marr nё telefon gjithё kohёs. K-m m-r- n- t-l-f-n g-i-h- k-h-s- --------------------------------- Kam marr nё telefon gjithё kohёs. 0
ptát se p-es pyes p-e- ---- pyes 0
Zeptal jsem se. U-ё-k-m-py--ur. Unё kam pyetur. U-ё k-m p-e-u-. --------------- Unё kam pyetur. 0
Vždy jsem se ptal. Kam p-et-- gj---m-nё. Kam pyetur gjithmonё. K-m p-e-u- g-i-h-o-ё- --------------------- Kam pyetur gjithmonё. 0
vyprávět t-e--j tregoj t-e-o- ------ tregoj 0
Vyprávěl jsem. K-m--re--a-. Kam treguar. K-m t-e-u-r- ------------ Kam treguar. 0
Vyprávěl jsem celou příhodu. Unё --ka- -r-g--- -- -------his-or---. Unё e kam treguar tё gjithё historinё. U-ё e k-m t-e-u-r t- g-i-h- h-s-o-i-ё- -------------------------------------- Unё e kam treguar tё gjithё historinё. 0
učit se m-soj mёsoj m-s-j ----- mёsoj 0
Učil jsem se. U-- ka---ё-uar. Unё kam mёsuar. U-ё k-m m-s-a-. --------------- Unё kam mёsuar. 0
Učil jsem se celý večer. K----ё-uar -j-th---b-ё-je-. Kam mёsuar gjithё mbrёmjen. K-m m-s-a- g-i-h- m-r-m-e-. --------------------------- Kam mёsuar gjithё mbrёmjen. 0
pracovat p-noj punoj p-n-j ----- punoj 0
Pracoval jsem. Un- -a- pu-u--. Unё kam punuar. U-ё k-m p-n-a-. --------------- Unё kam punuar. 0
Pracoval jsem celý den. K---pun--- -j-thё -itё-. Kam punuar gjithё ditёn. K-m p-n-a- g-i-h- d-t-n- ------------------------ Kam punuar gjithё ditёn. 0
jíst -a ha h- -- ha 0
Jedl jsem. Un---am -g-ёn-. Unё kam ngrёnё. U-ё k-m n-r-n-. --------------- Unё kam ngrёnё. 0
Snědl jsem všechno jídlo. Un- e k-m-----n---ё---ithё u-hqi-i-. Unё e kam ngrёnё tё gjithё ushqimin. U-ё e k-m n-r-n- t- g-i-h- u-h-i-i-. ------------------------------------ Unё e kam ngrёnё tё gjithё ushqimin. 0

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!