Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   te భూత కాలం 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [ఎనభై మూడు]

83 [Enabhai mūḍu]

భూత కాలం 3

[Bhūta kālaṁ 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština telužština Poslouchat Více
telefonovat టె--ఫ--్ చ-యడం ట-ల-ఫ-న- చ-యడ- ట-ల-ఫ-న- చ-య-ం -------------- టెలిఫోన్ చేయడం 0
Ṭ--ip-ō- cēya-aṁ Ṭeliphōn cēyaḍaṁ Ṭ-l-p-ō- c-y-ḍ-ṁ ---------------- Ṭeliphōn cēyaḍaṁ
Telefonoval jsem. నేను ట-ల------చ----ు న-న- ట-ల-ఫ-న- చ-స-న- న-న- ట-ల-ఫ-న- చ-స-న- -------------------- నేను టెలిఫోన్ చేసాను 0
Nēnu -eli--ō- c-sānu Nēnu ṭeliphōn cēsānu N-n- ṭ-l-p-ō- c-s-n- -------------------- Nēnu ṭeliphōn cēsānu
Celou dobu jsem telefonoval. నే-- ----ుడూ-ఫ----------్లా-ుతూ------న--ు న-న- ఎప-ప-డ- ఫ-న- ల- మ-ట-ల-డ-త-న- ఉన-న-న- న-న- ఎ-్-ు-ూ ఫ-న- ల- మ-ట-ల-డ-త-న- ఉ-్-ా-ు ----------------------------------------- నేను ఎప్పుడూ ఫోన్ లో మాట్లాడుతూనే ఉన్నాను 0
Nē---epp-----hō- -----ṭlāḍutū-ē--n--nu Nēnu eppuḍū phōn lō māṭlāḍutūnē unnānu N-n- e-p-ḍ- p-ō- l- m-ṭ-ā-u-ū-ē u-n-n- -------------------------------------- Nēnu eppuḍū phōn lō māṭlāḍutūnē unnānu
ptát se అ--టం అడగట- అ-గ-ం ----- అడగటం 0
A----ṭ-ṁ Aḍagaṭaṁ A-a-a-a- -------- Aḍagaṭaṁ
Zeptal jsem se. న-ను -డ---ను న-న- అడ-గ-న- న-న- అ-ి-ా-ు ------------ నేను అడిగాను 0
Nēn- aḍ-g-nu Nēnu aḍigānu N-n- a-i-ā-u ------------ Nēnu aḍigānu
Vždy jsem se ptal. న--ు -----డ--అడ-గుతూన--ఉ-్నా-ు న-న- ఎప-ప-డ- అడ-గ-త-న- ఉన-న-న- న-న- ఎ-్-ు-ూ అ-ి-ు-ూ-ే ఉ-్-ా-ు ------------------------------ నేను ఎప్పుడూ అడిగుతూనే ఉన్నాను 0
N--- ep---ū a-i--t-nē -nnānu Nēnu eppuḍū aḍigutūnē unnānu N-n- e-p-ḍ- a-i-u-ū-ē u-n-n- ---------------------------- Nēnu eppuḍū aḍigutūnē unnānu
vyprávět చ-----ట చ-ప-ప-ట చ-ప-ప-ట ------- చెప్పుట 0
Ce-p--a Ceppuṭa C-p-u-a ------- Ceppuṭa
Vyprávěl jsem. న--ు--ెప్-ాను న-న- చ-ప-ప-న- న-న- చ-ప-ప-న- ------------- నేను చెప్పాను 0
Nēnu-cep--nu Nēnu ceppānu N-n- c-p-ā-u ------------ Nēnu ceppānu
Vyprávěl jsem celou příhodu. నే-ు-మ-త--- క--- -ె--ప-ను న-న- మ-త-త- కధన- చ-ప-ప-న- న-న- మ-త-త- క-న- చ-ప-ప-న- ------------------------- నేను మొత్తం కధని చెప్పాను 0
N--u-m-tt---kadha-- c--pānu Nēnu mottaṁ kadhani ceppānu N-n- m-t-a- k-d-a-i c-p-ā-u --------------------------- Nēnu mottaṁ kadhani ceppānu
učit se చ---ుట చద-వ-ట చ-ు-ు- ------ చదువుట 0
Ca----ṭa Caduvuṭa C-d-v-ṭ- -------- Caduvuṭa
Učil jsem se. నేను-చ--వ--ు న-న- చద-వ-న- న-న- చ-ి-ా-ు ------------ నేను చదివాను 0
Nē-u --div-nu Nēnu cadivānu N-n- c-d-v-n- ------------- Nēnu cadivānu
Učil jsem se celý večer. నే---------ర- మొత్-ం చ---ా-ు న-న- స-య-త-ర- మ-త-త- చద-వ-న- న-న- స-య-త-ర- మ-త-త- చ-ి-ా-ు ---------------------------- నేను సాయంత్రం మొత్తం చదివాను 0
Nē-u-s-y---r----o------ad---nu Nēnu sāyantraṁ mottaṁ cadivānu N-n- s-y-n-r-ṁ m-t-a- c-d-v-n- ------------------------------ Nēnu sāyantraṁ mottaṁ cadivānu
pracovat పన--చేయ-ట పన- చ-య-ట ప-ి చ-య-ట --------- పని చేయుట 0
Pan-----uṭa Pani cēyuṭa P-n- c-y-ṭ- ----------- Pani cēyuṭa
Pracoval jsem. నేన- -న--చ-స-ను న-న- పన- చ-స-న- న-న- ప-ి చ-స-న- --------------- నేను పని చేసాను 0
Nē----a---c-sānu Nēnu pani cēsānu N-n- p-n- c-s-n- ---------------- Nēnu pani cēsānu
Pracoval jsem celý den. ర-జంత--న-న- ప-ి-చ----ు ర-జ-త- న-న- పన- చ-స-న- ర-జ-త- న-న- ప-ి చ-స-న- ---------------------- రోజంతా నేను పని చేసాను 0
R-j-n-----nu-p-n--cēsā-u Rōjantā nēnu pani cēsānu R-j-n-ā n-n- p-n- c-s-n- ------------------------ Rōjantā nēnu pani cēsānu
jíst త--ుట త-న-ట త-న-ట ----- తినుట 0
Ti---a Tinuṭa T-n-ṭ- ------ Tinuṭa
Jedl jsem. న-న- --న-నాను న-న- త-న-న-న- న-న- త-న-న-న- ------------- నేను తిన్నాను 0
Nēnu-ti---nu Nēnu tinnānu N-n- t-n-ā-u ------------ Nēnu tinnānu
Snědl jsem všechno jídlo. న-న--అన--ం మొత్----ి--న-ను న-న- అన-న- మ-త-త- త-న-న-న- న-న- అ-్-ం మ-త-త- త-న-న-న- -------------------------- నేను అన్నం మొత్తం తిన్నాను 0
N-nu ann-ṁ--o-ta----nnānu Nēnu annaṁ mottaṁ tinnānu N-n- a-n-ṁ m-t-a- t-n-ā-u ------------------------- Nēnu annaṁ mottaṁ tinnānu

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!