Konverzační příručka

cs Příslovce   »   sq Ndajfoljet

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [njёqind]

Ndajfoljet

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy n-ё--rё-–--ur-ё njёherё – kurrё n-ё-e-ё – k-r-ё --------------- njёherё – kurrё 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? A--e----e-----on--he-- ----er-i-? A keni qenё ndonjёherё nё Berlin? A k-n- q-n- n-o-j-h-r- n- B-r-i-? --------------------------------- A keni qenё ndonjёherё nё Berlin? 0
Ne, ještě nikdy. Jo,-a-n-ёh-rё. Jo, asnjёherё. J-, a-n-ё-e-ё- -------------- Jo, asnjёherё. 0
někdo – nikdo di---h ---sk--h dikush – askush d-k-s- – a-k-s- --------------- dikush – askush 0
Znáte tady někoho? A-nj--n------jё? A njihni ndonjё? A n-i-n- n-o-j-? ---------------- A njihni ndonjё? 0
Ne, neznám tady nikoho. Jo, nuk n-o- n--ri -ё--. Jo, nuk njoh njeri kёtu. J-, n-k n-o- n-e-i k-t-. ------------------------ Jo, nuk njoh njeri kёtu. 0
ještě – už ne a--ma-– -- mё akoma – jo mё a-o-a – j- m- ------------- akoma – jo mё 0
Zůstanete tady ještě dlouho? A--- -rin- a--m- g-at- ---u? A do rrini akoma gjatё kёtu? A d- r-i-i a-o-a g-a-ё k-t-? ---------------------------- A do rrini akoma gjatё kёtu? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Jo, nuk--r---ё--jat---ёtu. Jo, nuk rri mё gjatё kёtu. J-, n-k r-i m- g-a-ё k-t-. -------------------------- Jo, nuk rri mё gjatё kёtu. 0
ještě něco – už nic akoma -ё –--- mё akoma mё – jo mё a-o-a m- – j- m- ---------------- akoma mё – jo mё 0
Chcete ještě něco k pití? A--ёsh-roni tё-pi-- ak-m-? A dёshironi tё pini akoma? A d-s-i-o-i t- p-n- a-o-a- -------------------------- A dёshironi tё pini akoma? 0
Ne, už nic nechci. J-,-s’d-- --. Jo, s’dua mё. J-, s-d-a m-. ------------- Jo, s’dua mё. 0
už něco – ještě nic diç-- –--ko------jё diçka – akoma asgjё d-ç-a – a-o-a a-g-ё ------------------- diçka – akoma asgjё 0
Jedl / jedla jste už něco? A-ke-i --rёn- --o-j-----? A keni ngrёnё ndonjё gjё? A k-n- n-r-n- n-o-j- g-ё- ------------------------- A keni ngrёnё ndonjё gjё? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Jo----kam--g-ёnё-akom-------. Jo, s’kam ngrёnё akoma asgjё. J-, s-k-m n-r-n- a-o-a a-g-ё- ----------------------------- Jo, s’kam ngrёnё akoma asgjё. 0
ještě někdo – už nikdo n-o--ё---o-- –--s--sh--ё ndonjё akoma – askush mё n-o-j- a-o-a – a-k-s- m- ------------------------ ndonjё akoma – askush mё 0
Chce ještě někdo kávu? A--ёs-ir-n--i-u-h tj-tёr-njё--a-e? A dёshiron dikush tjetёr njё kafe? A d-s-i-o- d-k-s- t-e-ё- n-ё k-f-? ---------------------------------- A dёshiron dikush tjetёr njё kafe? 0
Ne, už nikdo. J---a---s---ё. Jo, askush mё. J-, a-k-s- m-. -------------- Jo, askush mё. 0

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…