В- ў-- кал-с- -----ў -ерл---?
Вы ўжо калісь былі ў Берліне?
В- ў-о к-л-с- б-л- ў Б-р-і-е-
-----------------------------
Вы ўжо калісь былі ў Берліне? 0 Vy u------l--- byl--u-Ber----?Vy uzho kalіs’ bylі u Berlіne?V- u-h- k-l-s- b-l- u B-r-і-e-------------------------------Vy uzho kalіs’ bylі u Berlіne?
Не,-я--ут н-к--а-не -еда-.
Не, я тут нікога не ведаю.
Н-, я т-т н-к-г- н- в-д-ю-
--------------------------
Не, я тут нікога не ведаю. 0 N---y- -ut----o-a-ne-ve--y-.Ne, ya tut nіkoga ne vedayu.N-, y- t-t n-k-g- n- v-d-y-.----------------------------Ne, ya tut nіkoga ne vedayu.
я-ч--– у---не
яшчэ – ужо не
я-ч- – у-о н-
-------------
яшчэ – ужо не 0 yas--h- – uzh- neyashche – uzho ney-s-c-e – u-h- n------------------yashche – uzho ne
Н-- я---л-ш--ут -е за-тануся.
Не, я больш тут не застануся.
Н-, я б-л-ш т-т н- з-с-а-у-я-
-----------------------------
Не, я больш тут не застануся. 0 N---ya-b-l’-h-tu---e za---n----.Ne, ya bol’sh tut ne zastanusya.N-, y- b-l-s- t-t n- z-s-a-u-y-.--------------------------------Ne, ya bol’sh tut ne zastanusya.
я-чэ к--х--- бо--- н-ч-га
яшчэ крыху – больш нічога
я-ч- к-ы-у – б-л-ш н-ч-г-
-------------------------
яшчэ крыху – больш нічога 0 yash-he -r--h--– ---’-h-nіc---ayashche krykhu – bol’sh nіchogay-s-c-e k-y-h- – b-l-s- n-c-o-a-------------------------------yashche krykhu – bol’sh nіchoga
Не--я -оль--ні-о-а не-ха-у.
Не, я больш нічога не хачу.
Н-, я б-л-ш н-ч-г- н- х-ч-.
---------------------------
Не, я больш нічога не хачу. 0 N-, -a -o-’sh-n-cho---------chu.Ne, ya bol’sh nіchoga ne khachu.N-, y- b-l-s- n-c-o-a n- k-a-h-.--------------------------------Ne, ya bol’sh nіchoga ne khachu.
Не--я----э -і-о---н- -- --н-----.
Не, я яшчэ нічога не еў / не ела.
Н-, я я-ч- н-ч-г- н- е- / н- е-а-
---------------------------------
Не, я яшчэ нічога не еў / не ела. 0 Ne,--- y---che---choga n----- /-n- y-la.Ne, ya yashche nіchoga ne yeu / ne yela.N-, y- y-s-c-e n-c-o-a n- y-u / n- y-l-.----------------------------------------Ne, ya yashche nіchoga ne yeu / ne yela.
Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě.
Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky.
A ti žijí ve více než 20 různých zemích.
Arabština patří mezi afroasijské jazyky.
Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety.
Nejdříve se používal na Arabském poloostrově.
Poté se odtud rozšířil.
Mluvená arabština se od té spisovné značně liší.
Existuje také mnoho různých arabských dialektů.
Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak.
Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí.
Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány.
Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti.
Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka.
Vyskytuje se pouze v písemné formě.
V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk.
Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk.
Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků.
V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina.
Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl.
Stále více lidí se chce naučit arabsky.
Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol.
Hodně lidí fascinuje především arabské písmo.
Píše se zprava doleva.
Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché.
Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí.
Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí.
Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…