Konverzační příručka

cs Příslovce   »   be Прыслоўі

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Прыслоўі

[Pryslouі]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy у---ка-і---–-яшч- ---о-і ужо калісь – яшчэ ніколі у-о к-л-с- – я-ч- н-к-л- ------------------------ ужо калісь – яшчэ ніколі 0
uz-o -alіs--–--a--che nі-o-і uzho kalіs’ – yashche nіkolі u-h- k-l-s- – y-s-c-e n-k-l- ---------------------------- uzho kalіs’ – yashche nіkolі
Byl / a jste už někdy v Berlíně? В- ў-- кал-с- -----ў -ерл---? Вы ўжо калісь былі ў Берліне? В- ў-о к-л-с- б-л- ў Б-р-і-е- ----------------------------- Вы ўжо калісь былі ў Берліне? 0
Vy u------l--- byl--u-Ber----? Vy uzho kalіs’ bylі u Berlіne? V- u-h- k-l-s- b-l- u B-r-і-e- ------------------------------ Vy uzho kalіs’ bylі u Berlіne?
Ne, ještě nikdy. Н-,------ні-олі. Не, яшчэ ніколі. Н-, я-ч- н-к-л-. ---------------- Не, яшчэ ніколі. 0
Ne----s---e----olі. Ne, yashche nіkolі. N-, y-s-c-e n-k-l-. ------------------- Ne, yashche nіkolі.
někdo – nikdo хт---е--д------і-то хто-небудзь – ніхто х-о-н-б-д-ь – н-х-о ------------------- хто-небудзь – ніхто 0
kh---------’-– -іk--o khto-nebudz’ – nіkhto k-t---e-u-z- – n-k-t- --------------------- khto-nebudz’ – nіkhto
Znáte tady někoho? Вы--а-о-не----- ту- --д---е? Вы каго-небудзь тут ведаеце? В- к-г---е-у-з- т-т в-д-е-е- ---------------------------- Вы каго-небудзь тут ведаеце? 0
Vy-kago-n--udz----- v-da----? Vy kago-nebudz’ tut vedaetse? V- k-g---e-u-z- t-t v-d-e-s-? ----------------------------- Vy kago-nebudz’ tut vedaetse?
Ne, neznám tady nikoho. Не,-я--ут н-к--а-не -еда-. Не, я тут нікога не ведаю. Н-, я т-т н-к-г- н- в-д-ю- -------------------------- Не, я тут нікога не ведаю. 0
N---y- -ut----o-a-ne-ve--y-. Ne, ya tut nіkoga ne vedayu. N-, y- t-t n-k-g- n- v-d-y-. ---------------------------- Ne, ya tut nіkoga ne vedayu.
ještě – už ne я-ч--– у---не яшчэ – ужо не я-ч- – у-о н- ------------- яшчэ – ужо не 0
yas--h- – uzh- ne yashche – uzho ne y-s-c-e – u-h- n- ----------------- yashche – uzho ne
Zůstanete tady ještě dlouho? Вы-т-т-я-ч- надо--а--а------е-я? Вы тут яшчэ надоўга застаняцеся? В- т-т я-ч- н-д-ў-а з-с-а-я-е-я- -------------------------------- Вы тут яшчэ надоўга застаняцеся? 0
Vy-tu-----h-h--nado-ga z---an-a-s-s--? Vy tut yashche nadouga zastanyatsesya? V- t-t y-s-c-e n-d-u-a z-s-a-y-t-e-y-? -------------------------------------- Vy tut yashche nadouga zastanyatsesya?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Н-- я---л-ш--ут -е за-тануся. Не, я больш тут не застануся. Н-, я б-л-ш т-т н- з-с-а-у-я- ----------------------------- Не, я больш тут не застануся. 0
N---ya-b-l’-h-tu---e za---n----. Ne, ya bol’sh tut ne zastanusya. N-, y- b-l-s- t-t n- z-s-a-u-y-. -------------------------------- Ne, ya bol’sh tut ne zastanusya.
ještě něco – už nic я-чэ к--х--- бо--- н-ч-га яшчэ крыху – больш нічога я-ч- к-ы-у – б-л-ш н-ч-г- ------------------------- яшчэ крыху – больш нічога 0
yash-he -r--h--– ---’-h-nіc---a yashche krykhu – bol’sh nіchoga y-s-c-e k-y-h- – b-l-s- n-c-o-a ------------------------------- yashche krykhu – bol’sh nіchoga
Chcete ještě něco k pití? Хоча-- яшч--кры----ып-ц-? Хочаце яшчэ крыху выпіць? Х-ч-ц- я-ч- к-ы-у в-п-ц-? ------------------------- Хочаце яшчэ крыху выпіць? 0
K--c-a--- ya-hch- --y-hu----і-s-? Khochatse yashche krykhu vypіts’? K-o-h-t-e y-s-c-e k-y-h- v-p-t-’- --------------------------------- Khochatse yashche krykhu vypіts’?
Ne, už nic nechci. Не--я -оль--ні-о-а не-ха-у. Не, я больш нічога не хачу. Н-, я б-л-ш н-ч-г- н- х-ч-. --------------------------- Не, я больш нічога не хачу. 0
N-, -a -o-’sh-n-cho---------chu. Ne, ya bol’sh nіchoga ne khachu. N-, y- b-l-s- n-c-o-a n- k-a-h-. -------------------------------- Ne, ya bol’sh nіchoga ne khachu.
už něco – ještě nic у-о-шт---еб---ь – яш-э --ч--а ужо што-небудзь – яшчэ нічога у-о ш-о-н-б-д-ь – я-ч- н-ч-г- ----------------------------- ужо што-небудзь – яшчэ нічога 0
uz-- shto-neb-d-- –-y--hch--n-c-o-a uzho shto-nebudz’ – yashche nіchoga u-h- s-t---e-u-z- – y-s-c-e n-c-o-a ----------------------------------- uzho shto-nebudz’ – yashche nіchoga
Jedl / jedla jste už něco? Вы-----ш-о-неб--з- -л-? Вы ўжо што-небудзь елі? В- ў-о ш-о-н-б-д-ь е-і- ----------------------- Вы ўжо што-небудзь елі? 0
Vy--z------o------z---e-і? Vy uzho shto-nebudz’ yelі? V- u-h- s-t---e-u-z- y-l-? -------------------------- Vy uzho shto-nebudz’ yelі?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Не--я----э -і-о---н- -- --н-----. Не, я яшчэ нічога не еў / не ела. Н-, я я-ч- н-ч-г- н- е- / н- е-а- --------------------------------- Не, я яшчэ нічога не еў / не ела. 0
Ne,--- y---che---choga n----- /-n- y-la. Ne, ya yashche nіchoga ne yeu / ne yela. N-, y- y-s-c-e n-c-o-a n- y-u / n- y-l-. ---------------------------------------- Ne, ya yashche nіchoga ne yeu / ne yela.
ještě někdo – už nikdo х----ебуд----шчэ-– ні-то -о--ш хто-небудзь яшчэ – ніхто больш х-о-н-б-д-ь я-ч- – н-х-о б-л-ш ------------------------------ хто-небудзь яшчэ – ніхто больш 0
k----n-bud-’-y----he – -і------o-’sh khto-nebudz’ yashche – nіkhto bol’sh k-t---e-u-z- y-s-c-e – n-k-t- b-l-s- ------------------------------------ khto-nebudz’ yashche – nіkhto bol’sh
Chce ještě někdo kávu? Х---н---д----шчэ-х-ч---а-ы? Хто-небудзь яшчэ хоча кавы? Х-о-н-б-д-ь я-ч- х-ч- к-в-? --------------------------- Хто-небудзь яшчэ хоча кавы? 0
Kh---n-budz- -as--he-kh-ch----vy? Khto-nebudz’ yashche khocha kavy? K-t---e-u-z- y-s-c-e k-o-h- k-v-? --------------------------------- Khto-nebudz’ yashche khocha kavy?
Ne, už nikdo. Н-- -ольш --хто. Не, больш ніхто. Н-, б-л-ш н-х-о- ---------------- Не, больш ніхто. 0
Ne, bo--s--nіkh-o. Ne, bol’sh nіkhto. N-, b-l-s- n-k-t-. ------------------ Ne, bol’sh nіkhto.

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…