Konverzační příručka

cs Příslovce   »   uk Прислівники

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Прислівники

[Pryslivnyky]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy в-е-од-- --з----е -і-оли вже один раз – ще ніколи в-е о-и- р-з – щ- н-к-л- ------------------------ вже один раз – ще ніколи 0
vz-e ody--raz-- s-c-e --k--y vzhe odyn raz – shche nikoly v-h- o-y- r-z – s-c-e n-k-l- ---------------------------- vzhe odyn raz – shche nikoly
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Ви --- б--и - Бе--іні? Ви вже були в Берліні? В- в-е б-л- в Б-р-і-і- ---------------------- Ви вже були в Берліні? 0
Vy -zh- --l- - --rlini? Vy vzhe buly v Berlini? V- v-h- b-l- v B-r-i-i- ----------------------- Vy vzhe buly v Berlini?
Ne, ještě nikdy. Ні- -е-нік-ли. Ні, ще ніколи. Н-, щ- н-к-л-. -------------- Ні, ще ніколи. 0
Ni--s--he--ik-l-. Ni, shche nikoly. N-, s-c-e n-k-l-. ----------------- Ni, shche nikoly.
někdo – nikdo Х-о-н--уд--- -іхто Хто-небудь – ніхто Х-о-н-б-д- – н-х-о ------------------ Хто-небудь – ніхто 0
K-to-n-b-d--– n-khto Khto-nebudʹ – nikhto K-t---e-u-ʹ – n-k-t- -------------------- Khto-nebudʹ – nikhto
Znáte tady někoho? В- зна-те -ут ког--неб--ь? Ви знаєте тут кого-небудь? В- з-а-т- т-т к-г---е-у-ь- -------------------------- Ви знаєте тут кого-небудь? 0
V--znayete tut k-h----budʹ? Vy znayete tut koho-nebudʹ? V- z-a-e-e t-t k-h---e-u-ʹ- --------------------------- Vy znayete tut koho-nebudʹ?
Ne, neznám tady nikoho. Ні- ---- зн-- тут ні--го. Ні, я не знаю тут нікого. Н-, я н- з-а- т-т н-к-г-. ------------------------- Ні, я не знаю тут нікого. 0
Ni,--a-----n-yu -ut-nikoh-. Ni, ya ne znayu tut nikoho. N-, y- n- z-a-u t-t n-k-h-. --------------------------- Ni, ya ne znayu tut nikoho.
ještě – už ne ще –-б-ль---ні ще – більше ні щ- – б-л-ш- н- -------------- ще – більше ні 0
s--h- – -----h- -i shche – bilʹshe ni s-c-e – b-l-s-e n- ------------------ shche – bilʹshe ni
Zůstanete tady ještě dlouho? Ви ту- ще -ад-вго-залиша----я? Ви тут ще надовго залишаєтеся? В- т-т щ- н-д-в-о з-л-ш-є-е-я- ------------------------------ Ви тут ще надовго залишаєтеся? 0
V- t-t ----- na--v----aly-------sya? Vy tut shche nadovho zalyshayetesya? V- t-t s-c-e n-d-v-o z-l-s-a-e-e-y-? ------------------------------------ Vy tut shche nadovho zalyshayetesya?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ні, я-з-л-ша-------адо-го. Ні, я залишаюся ненадовго. Н-, я з-л-ш-ю-я н-н-д-в-о- -------------------------- Ні, я залишаюся ненадовго. 0
Ni, y--z-l-s----sya --nad-v--. Ni, ya zalyshayusya nenadovho. N-, y- z-l-s-a-u-y- n-n-d-v-o- ------------------------------ Ni, ya zalyshayusya nenadovho.
ještě něco – už nic ще-щось - бі--ше----ого ще щось – більше нічого щ- щ-с- – б-л-ш- н-ч-г- ----------------------- ще щось – більше нічого 0
shc-e -h-h-sʹ-– -il--h--n---oho shche shchosʹ – bilʹshe nichoho s-c-e s-c-o-ʹ – b-l-s-e n-c-o-o ------------------------------- shche shchosʹ – bilʹshe nichoho
Chcete ještě něco k pití? Х---т---е--о---випи-и? Хочете ще щось випити? Х-ч-т- щ- щ-с- в-п-т-? ---------------------- Хочете ще щось випити? 0
Kho-h-te --c-e-s--h-----y--t-? Khochete shche shchosʹ vypyty? K-o-h-t- s-c-e s-c-o-ʹ v-p-t-? ------------------------------ Khochete shche shchosʹ vypyty?
Ne, už nic nechci. Н-, я -- ---у---ль-- -іч--о. Ні, я не хочу більше нічого. Н-, я н- х-ч- б-л-ш- н-ч-г-. ---------------------------- Ні, я не хочу більше нічого. 0
N-- ---n--kh-chu --l---- ni-ho-o. Ni, ya ne khochu bilʹshe nichoho. N-, y- n- k-o-h- b-l-s-e n-c-o-o- --------------------------------- Ni, ya ne khochu bilʹshe nichoho.
už něco – ještě nic вже щ--ь –-щ--н---го вже щось – ще нічого в-е щ-с- – щ- н-ч-г- -------------------- вже щось – ще нічого 0
v--e -h-hos- --s--h- -i--o-o vzhe shchosʹ – shche nichoho v-h- s-c-o-ʹ – s-c-e n-c-o-o ---------------------------- vzhe shchosʹ – shche nichoho
Jedl / jedla jste už něco? В----е--ось-з----? Ви вже щось з’їли? В- в-е щ-с- з-ї-и- ------------------ Ви вже щось з’їли? 0
Vy-v-h--s-----ʹ z--̈ly? Vy vzhe shchosʹ zʺi-ly? V- v-h- s-c-o-ʹ z-i-l-? ----------------------- Vy vzhe shchosʹ zʺïly?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ні, -----ніч-го не -- / -л-. Ні, я ще нічого не їв / їла. Н-, я щ- н-ч-г- н- ї- / ї-а- ---------------------------- Ні, я ще нічого не їв / їла. 0
Ni,-ya sh----n-c-oho-ne--̈v-----la. Ni, ya shche nichoho ne i-v / i-la. N-, y- s-c-e n-c-o-o n- i-v / i-l-. ----------------------------------- Ni, ya shche nichoho ne ïv / ïla.
ještě někdo – už nikdo щ- -------удь-- більше --х-о ще хто-небудь – більше ніхто щ- х-о-н-б-д- – б-л-ш- н-х-о ---------------------------- ще хто-небудь – більше ніхто 0
s-c----h-o--ebud- - ------- --kh-o shche khto-nebudʹ – bilʹshe nikhto s-c-e k-t---e-u-ʹ – b-l-s-e n-k-t- ---------------------------------- shche khto-nebudʹ – bilʹshe nikhto
Chce ještě někdo kávu? Б---є--- ----н-бу-ь --ви? Бажає ще хто-небудь кави? Б-ж-є щ- х-о-н-б-д- к-в-? ------------------------- Бажає ще хто-небудь кави? 0
B-z--ye -h-he -h---n-budʹ -a-y? Bazhaye shche khto-nebudʹ kavy? B-z-a-e s-c-e k-t---e-u-ʹ k-v-? ------------------------------- Bazhaye shche khto-nebudʹ kavy?
Ne, už nikdo. Н-- більш- ---т-. Ні, більше ніхто. Н-, б-л-ш- н-х-о- ----------------- Ні, більше ніхто. 0
N-, bilʹs-e n---to. Ni, bilʹshe nikhto. N-, b-l-s-e n-k-t-. ------------------- Ni, bilʹshe nikhto.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…