Konverzační příručka

cs Příslovce   »   bg Наречия

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Наречия

[Narechiya]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ве-е ----- не вече – още не в-ч- – о-е н- ------------- вече – още не 0
v---e –--s--h- ne veche – oshche ne v-c-e – o-h-h- n- ----------------- veche – oshche ne
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Б-ли--- -т--ве-е - Б-----? Били ли сте вече в Берлин? Б-л- л- с-е в-ч- в Б-р-и-? -------------------------- Били ли сте вече в Берлин? 0
Bil- -i-st- --ch- - -e--in? Bili li ste veche v Berlin? B-l- l- s-e v-c-e v B-r-i-? --------------------------- Bili li ste veche v Berlin?
Ne, ještě nikdy. Не, още не. Не, още не. Н-, о-е н-. ----------- Не, още не. 0
N-- os-che-n-. Ne, oshche ne. N-, o-h-h- n-. -------------- Ne, oshche ne.
někdo – nikdo няк-- - --кой някой – никой н-к-й – н-к-й ------------- някой – никой 0
n---o- --ni-oy nyakoy – nikoy n-a-o- – n-k-y -------------- nyakoy – nikoy
Znáte tady někoho? П-з-ав-т--л----ког- --к? Познавате ли някого тук? П-з-а-а-е л- н-к-г- т-к- ------------------------ Познавате ли някого тук? 0
P-z---ate li---ako-o t-k? Poznavate li nyakogo tuk? P-z-a-a-e l- n-a-o-o t-k- ------------------------- Poznavate li nyakogo tuk?
Ne, neznám tady nikoho. Н---не-поз--ва- -и---- т-к. Не, не познавам никого тук. Н-, н- п-з-а-а- н-к-г- т-к- --------------------------- Не, не познавам никого тук. 0
Ne- -----zna--m--i-ogo t-k. Ne, ne poznavam nikogo tuk. N-, n- p-z-a-a- n-k-g- t-k- --------------------------- Ne, ne poznavam nikogo tuk.
ještě – už ne о---– н--а още – няма о-е – н-м- ---------- още – няма 0
o--che - ny--a oshche – nyama o-h-h- – n-a-a -------------- oshche – nyama
Zůstanete tady ještě dlouho? Ще-ос--не-е--и --- --лго-тук? Ще останете ли още дълго тук? Щ- о-т-н-т- л- о-е д-л-о т-к- ----------------------------- Ще останете ли още дълго тук? 0
Sh-h----t-n-t--l----hch- d---o --k? Shche ostanete li oshche dylgo tuk? S-c-e o-t-n-t- l- o-h-h- d-l-o t-k- ----------------------------------- Shche ostanete li oshche dylgo tuk?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Н----я-а д--ос-ан---ъл-о тук. Не, няма да остана дълго тук. Н-, н-м- д- о-т-н- д-л-о т-к- ----------------------------- Не, няма да остана дълго тук. 0
Ne--nya-a d--o---n---y-go tuk. Ne, nyama da ostana dylgo tuk. N-, n-a-a d- o-t-n- d-l-o t-k- ------------------------------ Ne, nyama da ostana dylgo tuk.
ještě něco – už nic о-- ---- - -ищ--п-ве-е още нещо – нищо повече о-е н-щ- – н-щ- п-в-ч- ---------------------- още нещо – нищо повече 0
o-h--- -e-h--o---n--h--- -o-eche oshche neshcho – nishcho poveche o-h-h- n-s-c-o – n-s-c-o p-v-c-e -------------------------------- oshche neshcho – nishcho poveche
Chcete ještě něco k pití? Жел--т--ли--щ- -е-о-за-пие--? Желаете ли още нещо за пиене? Ж-л-е-е л- о-е н-щ- з- п-е-е- ----------------------------- Желаете ли още нещо за пиене? 0
Z-el---- -i------e-n-----o-za -i--e? Zhelaete li oshche neshcho za piene? Z-e-a-t- l- o-h-h- n-s-c-o z- p-e-e- ------------------------------------ Zhelaete li oshche neshcho za piene?
Ne, už nic nechci. Н-, н- ---а--нищо п--еч-. Не, не желая нищо повече. Н-, н- ж-л-я н-щ- п-в-ч-. ------------------------- Не, не желая нищо повече. 0
N-- ne z-el-ya --sh-ho -ov---e. Ne, ne zhelaya nishcho poveche. N-, n- z-e-a-a n-s-c-o p-v-c-e- ------------------------------- Ne, ne zhelaya nishcho poveche.
už něco – ještě nic веч- -е-- ---ще -ищо вече нещо – още нищо в-ч- н-щ- – о-е н-щ- -------------------- вече нещо – още нищо 0
v-che -e-hc-o-– --hch--nish-ho veche neshcho – oshche nishcho v-c-e n-s-c-o – o-h-h- n-s-c-o ------------------------------ veche neshcho – oshche nishcho
Jedl / jedla jste už něco? Яд-х-- -и-в-че--е--? Ядохте ли вече нещо? Я-о-т- л- в-ч- н-щ-? -------------------- Ядохте ли вече нещо? 0
Yadok--- l- --c-e -e--ch-? Yadokhte li veche neshcho? Y-d-k-t- l- v-c-e n-s-c-o- -------------------------- Yadokhte li veche neshcho?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Н-, --- ни-о-н- --м---. Не, още нищо не съм ял. Н-, о-е н-щ- н- с-м я-. ----------------------- Не, още нищо не съм ял. 0
Ne- --------i---ho ne -ym ya-. Ne, oshche nishcho ne sym yal. N-, o-h-h- n-s-c-o n- s-m y-l- ------------------------------ Ne, oshche nishcho ne sym yal.
ještě někdo – už nikdo о-е -якой - н-ко- -о--че още някой – никой повече о-е н-к-й – н-к-й п-в-ч- ------------------------ още някой – никой повече 0
os-c---n---oy – -iko- pov-che oshche nyakoy – nikoy poveche o-h-h- n-a-o- – n-k-y p-v-c-e ----------------------------- oshche nyakoy – nikoy poveche
Chce ještě někdo kávu? Жел-е -- о-- н-кой -а-е? Желае ли още някой кафе? Ж-л-е л- о-е н-к-й к-ф-? ------------------------ Желае ли още някой кафе? 0
Z--l-- -i -----e----k-y--a--? Zhelae li oshche nyakoy kafe? Z-e-a- l- o-h-h- n-a-o- k-f-? ----------------------------- Zhelae li oshche nyakoy kafe?
Ne, už nikdo. Не,-ни---. Не, никой. Н-, н-к-й- ---------- Не, никой. 0
N-,---k--. Ne, nikoy. N-, n-k-y- ---------- Ne, nikoy.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…