Slovníček fráz

sk Prídavné mená 2   »   he ‫שמות תואר 2‬

79 [sedemdesiatdeväť]

Prídavné mená 2

Prídavné mená 2

‫79 [שבעים ותשע]‬

79 [shiv\'im w\'tesha]

‫שמות תואר 2‬

[shmot to'ar 2]

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina hebrejčina Prehrať Viac
Mám na sebe modré šaty. ‫-ני -ו----שמ---כ-----‬ ‫אני לובשת שמלה כחולה.‬ ‫-נ- ל-ב-ת ש-ל- כ-ו-ה-‬ ----------------------- ‫אני לובשת שמלה כחולה.‬ 0
an- ---e--e- ss---a----ul-h. ani loveshet ssimlah kxulah. a-i l-v-s-e- s-i-l-h k-u-a-. ---------------------------- ani loveshet ssimlah kxulah.
Mám na sebe červené šaty. ‫-נ-----ש- ש--ה---ומ-.‬ ‫אני לובשת שמלה אדומה.‬ ‫-נ- ל-ב-ת ש-ל- א-ו-ה-‬ ----------------------- ‫אני לובשת שמלה אדומה.‬ 0
a----ov-sh-- --iml----duma-. ani loveshet ssimlah adumah. a-i l-v-s-e- s-i-l-h a-u-a-. ---------------------------- ani loveshet ssimlah adumah.
Mám na sebe zelené šaty. ‫--י---בשת--מל- -ר--ה-‬ ‫אני לובשת שמלה ירוקה.‬ ‫-נ- ל-ב-ת ש-ל- י-ו-ה-‬ ----------------------- ‫אני לובשת שמלה ירוקה.‬ 0
ani--------t-s---l-h---ruqa-. ani loveshet ssimlah yeruqah. a-i l-v-s-e- s-i-l-h y-r-q-h- ----------------------------- ani loveshet ssimlah yeruqah.
Kúpim čiernu tašku. ‫-נ--קונ- תי- ש-ו--‬ ‫אני קונה תיק שחור.‬ ‫-נ- ק-נ- ת-ק ש-ו-.- -------------------- ‫אני קונה תיק שחור.‬ 0
a------e-/-on-h tiq --axo-. ani qoneh/qonah tiq shaxor. a-i q-n-h-q-n-h t-q s-a-o-. --------------------------- ani qoneh/qonah tiq shaxor.
Kúpim hnedú tašku. ‫--י -ו-ה -יק--ו--‬ ‫אני קונה תיק חום.‬ ‫-נ- ק-נ- ת-ק ח-ם-‬ ------------------- ‫אני קונה תיק חום.‬ 0
a-- qon-----na---i- -u-. ani qoneh/qonah tiq xum. a-i q-n-h-q-n-h t-q x-m- ------------------------ ani qoneh/qonah tiq xum.
Kúpim bielu tašku. ‫אני --נ--ת-- --ן.‬ ‫אני קונה תיק לבן.‬ ‫-נ- ק-נ- ת-ק ל-ן-‬ ------------------- ‫אני קונה תיק לבן.‬ 0
ani--oneh/q-n-- --q ---an. ani qoneh/qonah tiq lavan. a-i q-n-h-q-n-h t-q l-v-n- -------------------------- ani qoneh/qonah tiq lavan.
Potrebujem nové auto. ‫--י-צ-יך / ה-מכונית-ח-שה-‬ ‫אני צריך / ה מכונית חדשה.‬ ‫-נ- צ-י- / ה מ-ו-י- ח-ש-.- --------------------------- ‫אני צריך / ה מכונית חדשה.‬ 0
a-- -sa-----t--ikh------ho-it xa-a--ah. ani tsarikh/tsrikhah mekhonit xadashah. a-i t-a-i-h-t-r-k-a- m-k-o-i- x-d-s-a-. --------------------------------------- ani tsarikh/tsrikhah mekhonit xadashah.
Potrebujem rýchle auto. ‫אנ--צ----/-ה--כ-נית מ--ר--‬ ‫אני צריך / ה מכונית מהירה.‬ ‫-נ- צ-י- / ה מ-ו-י- מ-י-ה-‬ ---------------------------- ‫אני צריך / ה מכונית מהירה.‬ 0
an--t-arik----ri-h-- --k-o--- m-h-rah. ani tsarikh/tsrikhah mekhonit mehirah. a-i t-a-i-h-t-r-k-a- m-k-o-i- m-h-r-h- -------------------------------------- ani tsarikh/tsrikhah mekhonit mehirah.
Potrebujem pohodlné auto. ‫א-י ---- --ה מ--נית--וח-.‬ ‫אני צריך / ה מכונית נוחה.‬ ‫-נ- צ-י- / ה מ-ו-י- נ-ח-.- --------------------------- ‫אני צריך / ה מכונית נוחה.‬ 0
ani ts-r-k-/t-ri-h-h --khonit-nox-h. ani tsarikh/tsrikhah mekhonit noxah. a-i t-a-i-h-t-r-k-a- m-k-o-i- n-x-h- ------------------------------------ ani tsarikh/tsrikhah mekhonit noxah.
Tam hore býva stará žena. ‫למעלה--תג-ר-ת-אי-- זק--.‬ ‫למעלה מתגוררת אישה זקנה.‬ ‫-מ-ל- מ-ג-ר-ת א-ש- ז-נ-.- -------------------------- ‫למעלה מתגוררת אישה זקנה.‬ 0
lem-'--h mi-go-e-e-----ah-z--n--. lema'lah mitgoreret ishah zqenah. l-m-'-a- m-t-o-e-e- i-h-h z-e-a-. --------------------------------- lema'lah mitgoreret ishah zqenah.
Tam hore býva tlstá žena. ‫למ-ל--מתגו-ר--א-שה-ש-נ-.‬ ‫למעלה מתגוררת אישה שמנה.‬ ‫-מ-ל- מ-ג-ר-ת א-ש- ש-נ-.- -------------------------- ‫למעלה מתגוררת אישה שמנה.‬ 0
l--------mi--ore-e- ---ah--h--na-. lema'lah mitgoreret ishah shmenah. l-m-'-a- m-t-o-e-e- i-h-h s-m-n-h- ---------------------------------- lema'lah mitgoreret ishah shmenah.
Tam dole býva zvedavá žena. ‫-מ-- מת-וררת -י-ה-סקר--ת.‬ ‫למטה מתגוררת אישה סקרנית.‬ ‫-מ-ה מ-ג-ר-ת א-ש- ס-ר-י-.- --------------------------- ‫למטה מתגוררת אישה סקרנית.‬ 0
lemata- m-t--r---t i-hah -a-ra-it. lematah mitgoreret ishah saqranit. l-m-t-h m-t-o-e-e- i-h-h s-q-a-i-. ---------------------------------- lematah mitgoreret ishah saqranit.
Naši hostia boli milí ľudia. ‫--ו---ם -לנו ה-- א---ם-נ-מדים.‬ ‫האורחים שלנו היו אנשים נחמדים.‬ ‫-א-ר-י- ש-נ- ה-ו א-ש-ם נ-מ-י-.- -------------------------------- ‫האורחים שלנו היו אנשים נחמדים.‬ 0
ha'or-im s---a----ay- ---sh---n-x-a-i-. ha'orxim shelanu hayu anashim naxmadim. h-'-r-i- s-e-a-u h-y- a-a-h-m n-x-a-i-. --------------------------------------- ha'orxim shelanu hayu anashim naxmadim.
Naši hostia boli zdvorilí ľudia. ‫הא-רח----ל-ו---ו א---ם-מנ--סים-‬ ‫האורחים שלנו היו אנשים מנומסים.‬ ‫-א-ר-י- ש-נ- ה-ו א-ש-ם מ-ו-ס-ם-‬ --------------------------------- ‫האורחים שלנו היו אנשים מנומסים.‬ 0
h--o---- s-el-n- -ay- -n-s-i- m-nu--s-m. ha'orxim shelanu hayu anashim menumasim. h-'-r-i- s-e-a-u h-y- a-a-h-m m-n-m-s-m- ---------------------------------------- ha'orxim shelanu hayu anashim menumasim.
Naši hostia boli zaujímaví ľudia. ‫האורחים -לנו ה---אנשים-מ-ני-נ---‬ ‫האורחים שלנו היו אנשים מעניינים.‬ ‫-א-ר-י- ש-נ- ה-ו א-ש-ם מ-נ-י-י-.- ---------------------------------- ‫האורחים שלנו היו אנשים מעניינים.‬ 0
ha'-r-i----e--n- --yu-ana-him -e-a---n-m. ha'orxim shelanu hayu anashim me'anienim. h-'-r-i- s-e-a-u h-y- a-a-h-m m-'-n-e-i-. ----------------------------------------- ha'orxim shelanu hayu anashim me'anienim.
Mám milé deti. ‫-- לי-ילד-ם -ביבים.‬ ‫יש לי ילדים חביבים.‬ ‫-ש ל- י-ד-ם ח-י-י-.- --------------------- ‫יש לי ילדים חביבים.‬ 0
y--- li--elad-m-----vim. yesh li yeladim xavivim. y-s- l- y-l-d-m x-v-v-m- ------------------------ yesh li yeladim xavivim.
Ale susedia majú drzé deti. ‫א---ילד- השכנ---חצ-----‬ ‫אבל ילדי השכנים חצופים.‬ ‫-ב- י-ד- ה-כ-י- ח-ו-י-.- ------------------------- ‫אבל ילדי השכנים חצופים.‬ 0
a-al--al-ey---shk-en-m-----u--m. aval yaldey hashkhenim xatsufim. a-a- y-l-e- h-s-k-e-i- x-t-u-i-. -------------------------------- aval yaldey hashkhenim xatsufim.
Sú vaše deti poslušné? ‫הילד-ם--לך--לדים-----ם-‬ ‫הילדים שלך ילדים טובים?‬ ‫-י-ד-ם ש-ך י-ד-ם ט-ב-ם-‬ ------------------------- ‫הילדים שלך ילדים טובים?‬ 0
h--ela--m -h-lk----e----m----im? hayeladim shelkha yeladim tovim? h-y-l-d-m s-e-k-a y-l-d-m t-v-m- -------------------------------- hayeladim shelkha yeladim tovim?

Stiahnuť MP3 (.zipované súbory)

Nenašlo sa žiadne video!

Jeden jazyk, mnoho podôb

Aj keď hovoríme len jedným jazykom, hovoríme vlastne mnohými jazykmi. Žiadny jazyk totiž nie je uzavretý systém. Každý jazyk prejavuje mnoho rôznych dimenzií. Jazyk je totiž živý. Ľudia sa pri rozhovore vždy riadia podľa svojho partnera. Pozmeňujú teda jazyk, ktorým hovoria. Tieto zmeny sa objavujú v rôznych formách. Každý jazyk má napríklad svoju históriu. Vždy sa menil a bude sa meniť aj naďalej. Dá sa to poznať podľa toho, že starí ľudia hovoria inak ako mladí. Vo väčšine jazykov existuje tiež veľa dialektov. Mnoho ľudí hovoriacich dialektom sa ale vie prispôsobiť svojmu prostrediu. V určitých situáciách hovorí spisovným jazykom. Rôzne sociálne skupiny majú rôzne jazyky. Príkladom je jazyk mládeže alebo poľovnícky žargón. Väčšina ľudí hovorí inak v práci ako doma. Veľa ich tiež v práci používa profesionálny žargón. Rozdiely sa tiež objavujú v hovorenom a písanom jazyku. Hovorený jazyk je väčšinou oveľa jednoduchší ako ten písaný. Rozdiel môže byť význačný. Stáva sa tak, keď sa písaný jazyk dlhú dobu nemení. Ľudia sa potom musia naučiť používať najprv písanú formu jazyka. Jazyk mužov a žien sa tiež často líši. V západných spoločnostiach nie je tento rozdiel až tak veľký. Sú však krajiny, v ktorých hovoria ženy úplne inak ako muži. V niektorých kultúrach má aj zdvorilosť svoju vlastnú jazykovú podobu. Rozprávanie teda nie je vôbec jednoduché! Musíme si dávať pozor na veľa vecí súčasne ...