Libri i frazës

sq E shkuara 2   »   uk Минулий час 2

82 [tetёdhjetёedy]

E shkuara 2

E shkuara 2

82 [вісімдесят два]

82 [visimdesyat dva]

Минулий час 2

[Mynulyy̆ chas 2]

Zgjidhni se si dëshironi të shihni përkthimin:   
Shqip Ukrainisht Luaj Më shumë
A tё duhej tё thёrrisje njё ambulancё? Т- му-ив-в-----а-и м--ин---вид-------омо-и? Ти мусив викликати машину швидкої допомоги? Т- м-с-в в-к-и-а-и м-ш-н- ш-и-к-ї д-п-м-г-? ------------------------------------------- Ти мусив викликати машину швидкої допомоги? 0
Ty--u--v-v--ly--t--mas-y-u -hv--k--̈ d-po--h-? Ty musyv vyklykaty mashynu shvydkoi- dopomohy? T- m-s-v v-k-y-a-y m-s-y-u s-v-d-o-̈ d-p-m-h-? ---------------------------------------------- Ty musyv vyklykaty mashynu shvydkoï dopomohy?
A tё duhej tё thёrrisje mjekun? Ти --с-- в-кл--ат----к-р-? Ти мусив викликати лікаря? Т- м-с-в в-к-и-а-и л-к-р-? -------------------------- Ти мусив викликати лікаря? 0
Ty m-sy- --kl--a-- l----y-? Ty musyv vyklykaty likarya? T- m-s-v v-k-y-a-y l-k-r-a- --------------------------- Ty musyv vyklykaty likarya?
A tё duhej tё thёrrisje policinё? Т---ус---в--л----и поліці-? Ти мусив викликати поліцію? Т- м-с-в в-к-и-а-и п-л-ц-ю- --------------------------- Ти мусив викликати поліцію? 0
Ty ---y---yklyka-- p-l-tsi-u? Ty musyv vyklykaty politsiyu? T- m-s-v v-k-y-a-y p-l-t-i-u- ----------------------------- Ty musyv vyklykaty politsiyu?
A e keni numrin e telefonit? E kisha deri para pak. Ч- має---Ви н-мер-тел--ону- --щ-й-о й--о мав-- -а-а. Чи маєте Ви номер телефону? Я щойно його мав / мала. Ч- м-є-е В- н-м-р т-л-ф-н-? Я щ-й-о й-г- м-в / м-л-. ---------------------------------------------------- Чи маєте Ви номер телефону? Я щойно його мав / мала. 0
C-- --y-te-Vy -o--r telef---? -A-s-c-----o y̆-h- --v-- m--a. Chy mayete Vy nomer telefonu? YA shchoy-no y-oho mav / mala. C-y m-y-t- V- n-m-r t-l-f-n-? Y- s-c-o-̆-o y-o-o m-v / m-l-. ------------------------------------------------------------ Chy mayete Vy nomer telefonu? YA shchoy̆no y̆oho mav / mala.
A e keni adresёn? E kisha deri para pak. Ч- -а--е-Ви-а--есу--Я-що-но ї- ма- - -ал-. Чи маєте Ви адресу? Я щойно її мав / мала. Ч- м-є-е В- а-р-с-? Я щ-й-о ї- м-в / м-л-. ------------------------------------------ Чи маєте Ви адресу? Я щойно її мав / мала. 0
Ch---a-e-e--y -d----- -A -hch-y̆-o i-ï mav-- -a--. Chy mayete Vy adresu? YA shchoy-no i-i- mav / mala. C-y m-y-t- V- a-r-s-? Y- s-c-o-̆-o i-i- m-v / m-l-. --------------------------------------------------- Chy mayete Vy adresu? YA shchoy̆no ïï mav / mala.
A e keni planin e qytetit? E kisha deri para pak. Ч---ає-- -и-м----м-с-а? - щ--н- -- -ав-/ ----. Чи маєте Ви мапу міста? Я щойно її мав / мала. Ч- м-є-е В- м-п- м-с-а- Я щ-й-о ї- м-в / м-л-. ---------------------------------------------- Чи маєте Ви мапу міста? Я щойно її мав / мала. 0
Chy--aye-- -y m--u -is-a- -- -hcho-̆n-------ma- ---ala. Chy mayete Vy mapu mista? YA shchoy-no i-i- mav / mala. C-y m-y-t- V- m-p- m-s-a- Y- s-c-o-̆-o i-i- m-v / m-l-. ------------------------------------------------------- Chy mayete Vy mapu mista? YA shchoy̆no ïï mav / mala.
A erdhi nё kohё? Ai nuk mund tё vinte nё kohё. Ч--пр----в--і--вч--но----- -і- --т-----и-ь. Чи прийшов він вчасно? Він міг затриматись. Ч- п-и-ш-в в-н в-а-н-? В-н м-г з-т-и-а-и-ь- ------------------------------------------- Чи прийшов він вчасно? Він міг затриматись. 0
Ch--p---̆--ov-vin-v-ha-no? V-----h--at-ymat--ʹ. Chy pryy-shov vin vchasno? Vin mih zatrymatysʹ. C-y p-y-̆-h-v v-n v-h-s-o- V-n m-h z-t-y-a-y-ʹ- ----------------------------------------------- Chy pryy̆shov vin vchasno? Vin mih zatrymatysʹ.
A e gjeti rrugёn? Ai nuk mund ta gjente rrugёn. Чи ----ш---він -о-огу?-Він--- --а--ов -о-о--. Чи знайшов він дорогу? Він не знайшов дорогу. Ч- з-а-ш-в в-н д-р-г-? В-н н- з-а-ш-в д-р-г-. --------------------------------------------- Чи знайшов він дорогу? Він не знайшов дорогу. 0
C-y-zn-y--hov---n-d---------n ne -n--̆--ov ------. Chy znay-shov vin dorohu? Vin ne znay-shov dorohu. C-y z-a-̆-h-v v-n d-r-h-? V-n n- z-a-̆-h-v d-r-h-. -------------------------------------------------- Chy znay̆shov vin dorohu? Vin ne znay̆shov dorohu.
A tё kuptoi ai ty? Ai nuk mund tё mё kuptonte. Чи зр--у-ів--і- т-б---В----- зро-у-ів -ене. Чи зрозумів він тебе? Він не зрозумів мене. Ч- з-о-у-і- в-н т-б-? В-н н- з-о-у-і- м-н-. ------------------------------------------- Чи зрозумів він тебе? Він не зрозумів мене. 0
C-- zr-zum-- v-n ----? -in--e--rozu-iv m--e. Chy zrozumiv vin tebe? Vin ne zrozumiv mene. C-y z-o-u-i- v-n t-b-? V-n n- z-o-u-i- m-n-. -------------------------------------------- Chy zrozumiv vin tebe? Vin ne zrozumiv mene.
Pse nuk munde tё vije nё kohё? Чо-- -и---п----вс-? Чому ти запізнився? Ч-м- т- з-п-з-и-с-? ------------------- Чому ти запізнився? 0
C-om--t---a-iz-y--y-? Chomu ty zapiznyvsya? C-o-u t- z-p-z-y-s-a- --------------------- Chomu ty zapiznyvsya?
Pse nuk munde ta gjeje rrugёn? Ч------ ----на-шо- д----у? Чому ти не знайшов дорогу? Ч-м- т- н- з-а-ш-в д-р-г-? -------------------------- Чому ти не знайшов дорогу? 0
C--m---- n- --ay̆-hov-d---h-? Chomu ty ne znay-shov dorohu? C-o-u t- n- z-a-̆-h-v d-r-h-? ----------------------------- Chomu ty ne znay̆shov dorohu?
Pse nuk munde ta kuptoje atё? Ч-м- т- н--з-озу-і- ---о? Чому ти не зрозумів його? Ч-м- т- н- з-о-у-і- й-г-? ------------------------- Чому ти не зрозумів його? 0
C--mu ty------ozu--- y̆o--? Chomu ty ne zrozumiv y-oho? C-o-u t- n- z-o-u-i- y-o-o- --------------------------- Chomu ty ne zrozumiv y̆oho?
Nuk munda tё vija nё kohё, sepse s’kishte autobus. Я н--мі- /---гла--р-й-и--ч-сно, тому--- -е-ї--ив ж---ий --т---с. Я не міг / могла прийти вчасно, тому що не їздив жодний автобус. Я н- м-г / м-г-а п-и-т- в-а-н-, т-м- щ- н- ї-д-в ж-д-и- а-т-б-с- ---------------------------------------------------------------- Я не міг / могла прийти вчасно, тому що не їздив жодний автобус. 0
Y- ne -ih-/-m--la p-y-̆---v---sn-- t-m- -h-h- -e --zd-v---odn--̆-avto--s. YA ne mih / mohla pryy-ty vchasno, tomu shcho ne i-zdyv zhodnyy- avtobus. Y- n- m-h / m-h-a p-y-̆-y v-h-s-o- t-m- s-c-o n- i-z-y- z-o-n-y- a-t-b-s- ------------------------------------------------------------------------- YA ne mih / mohla pryy̆ty vchasno, tomu shcho ne ïzdyv zhodnyy̆ avtobus.
Nuk munda ta gjeja rrugёn, sepse s’kisha plan qyteti. Я-не мі- /-м-гл---н--т--дор--у,--о-у-що-я--- -ав /---ла м----м-ста. Я не міг / могла знайти дорогу, тому що я не мав / мала мапи міста. Я н- м-г / м-г-а з-а-т- д-р-г-, т-м- щ- я н- м-в / м-л- м-п- м-с-а- ------------------------------------------------------------------- Я не міг / могла знайти дорогу, тому що я не мав / мала мапи міста. 0
Y------i- - --h---zna-̆-y -or---,-tomu--hcho--- n- -av -----a-m--- --sta. YA ne mih / mohla znay-ty dorohu, tomu shcho ya ne mav / mala mapy mista. Y- n- m-h / m-h-a z-a-̆-y d-r-h-, t-m- s-c-o y- n- m-v / m-l- m-p- m-s-a- ------------------------------------------------------------------------- YA ne mih / mohla znay̆ty dorohu, tomu shcho ya ne mav / mala mapy mista.
Nuk munda ta kuptoja, sepse muzika ishte e lartё. Я -----г-- м-гла-й-г- -р-з-мі--- -о-у щ------к- --ла -а-адто-гуч-а. Я не міг / могла його зрозуміти, тому що музика була занадто гучна. Я н- м-г / м-г-а й-г- з-о-у-і-и- т-м- щ- м-з-к- б-л- з-н-д-о г-ч-а- ------------------------------------------------------------------- Я не міг / могла його зрозуміти, тому що музика була занадто гучна. 0
Y- ne--i- --m---a y̆o-o zr-zumity, -omu---c-----zy-- bu-a -an-dto -u-hna. YA ne mih / mohla y-oho zrozumity, tomu shcho muzyka bula zanadto huchna. Y- n- m-h / m-h-a y-o-o z-o-u-i-y- t-m- s-c-o m-z-k- b-l- z-n-d-o h-c-n-. ------------------------------------------------------------------------- YA ne mih / mohla y̆oho zrozumity, tomu shcho muzyka bula zanadto huchna.
M’u desh tё merrja njё taksi. Я--овин-н --- - --винна б-ла -з-ти т----. Я повинен був / повинна була узяти таксі. Я п-в-н-н б-в / п-в-н-а б-л- у-я-и т-к-і- ----------------------------------------- Я повинен був / повинна була узяти таксі. 0
Y--povy-en-bu- ---ov--na-b----uzy-t- t-k--. YA povynen buv / povynna bula uzyaty taksi. Y- p-v-n-n b-v / p-v-n-a b-l- u-y-t- t-k-i- ------------------------------------------- YA povynen buv / povynna bula uzyaty taksi.
M’u desh tё blija njё plan qyteti. Я-п-в---н---в----о--н-а -у-а-к--ит- м-п- -іс-а. Я повинен був / повинна була купити мапу міста. Я п-в-н-н б-в / п-в-н-а б-л- к-п-т- м-п- м-с-а- ----------------------------------------------- Я повинен був / повинна була купити мапу міста. 0
YA povyn-- --v ---ovy-n- ---- k--y-y-m-p--mi---. YA povynen buv / povynna bula kupyty mapu mista. Y- p-v-n-n b-v / p-v-n-a b-l- k-p-t- m-p- m-s-a- ------------------------------------------------ YA povynen buv / povynna bula kupyty mapu mista.
M’u desh tё fikja radion. Я --в-н---б-- ------нн---ула ---кну-- ---і-. Я повинен був / повинна була вимкнути радіо. Я п-в-н-н б-в / п-в-н-а б-л- в-м-н-т- р-д-о- -------------------------------------------- Я повинен був / повинна була вимкнути радіо. 0
YA po-y-e- buv----o-y-------a-vym-nu-y ra---. YA povynen buv / povynna bula vymknuty radio. Y- p-v-n-n b-v / p-v-n-a b-l- v-m-n-t- r-d-o- --------------------------------------------- YA povynen buv / povynna bula vymknuty radio.

Mësoni gjuhë të huaja më mirë jashtë shtetit!

Të rriturit nuk mësojnë gjuhë aq lehtë sa fëmijët. Truri i tyre është zhvilluar plotësisht. Prandaj, nuk mund të krijojë rrjete të reja aq lehtë. Gjithsesi, mund të mësohet shumë mirë një gjuhë edhe si i rritur! Për këtë është e nevojshme të udhëtoni në vendin ku flitet gjuha. Një gjuhë e huaj mësohet në mënyrë efektive, veçanërisht jashtë shtetit. Këtë e di kushdo që ka bërë pushime gjuhësore. Në mjedisin natyror, gjuha e re mësohet shumë më shpejt. Një studim i ri ka arritur në një përfundim interesant. Ai tregon se një gjuhë e re mësohet ndryshe jashtë vendit! Truri mund ta përpunojë gjuhën e huaj si gjuhë amtare. Studiuesit prej kohësh kanë besuar se ka procese të ndryshme të të mësuari. Duket se një eksperiment e ka konfirmuar këtë. Një grup personash që u testuan, duhej të mësonin një gjuhë artificiale. Një pjesë e tyre merrnin pjesë në orë normale mësimore. Pjesa tjetër mësonin në një situatë të stimuluar jashtë vendit. Këta persona të testuar duhej të orientoheshin në një mjedis të huaj. Të gjithë njerëzit me të cilët kishin kontakt, flisnin gjuhën e re. Pra, personat e testuar të këtij grupimi nuk ishin nxënës normalë. Ata i përkisnin një komuniteti të huaj folësish. Kështu, ishin të detyruar të përparonin në gjuhën e re. Pas njëfarë kohe personat u testuan. Te dy grupet shfaqën të kishin njohuri të barabarta të gjuhës. Por, truri e përpunonte gjuhën e huaj ndryshe. Ata që mësuan ”jashtë shtetit”, treguan aktivitet të dalluar të trurit. Truri i tyre e përpunonte gramatikën e huaj si gjuhën amtare. U identifikuan të njëjtat mekanizma si tek folësit nativë. Një pushim gjuhësor është mënyra më e këndshme dhe efikase për të mësuar një gjuhë!