Konverzační příručka

cs V kuchyni   »   ti ኣብ ክሽነ

19 [devatenáct]

V kuchyni

V kuchyni

19 [ዓሰርተትሽዓተ]

19 [‘aseritetishi‘ate]

ኣብ ክሽነ

[abi kishine]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Máš novou kuchyni? ሓ---ክሽነ ኣለካ--ዩ? ሓድሽ ክሽነ ኣለካ ድዩ? ሓ-ሽ ክ-ነ ኣ-ካ ድ-? --------------- ሓድሽ ክሽነ ኣለካ ድዩ? 0
h-adi--i ------e al-k- d-y-? h-adishi kishine aleka diyu? h-a-i-h- k-s-i-e a-e-a d-y-? ---------------------------- ḥadishi kishine aleka diyu?
Co chceš dnes vařit? እ-ታይ -ይነ---ግ- ክ---ሕ ደሊ----? እንታይ ዓይነት ምግቢ ክትሰርሕ ደሊኻ ሎሚ? እ-ታ- ዓ-ነ- ም-ቢ ክ-ሰ-ሕ ደ-ኻ ሎ-? --------------------------- እንታይ ዓይነት ምግቢ ክትሰርሕ ደሊኻ ሎሚ? 0
i-itay---a-i-et----gib--ki-------̣i d-lī--a-lo-ī? initayi ‘ayineti migibī kitiserih-i delīh-a lomī? i-i-a-i ‘-y-n-t- m-g-b- k-t-s-r-h-i d-l-h-a l-m-? ------------------------------------------------- initayi ‘ayineti migibī kitiseriḥi delīẖa lomī?
Vaříš na elektřině nebo na plynu? ብኤለ-ሪክ--ይ-ብጋ--ዲኻ-ም-- -ሰ--? ብኤለትሪክ ወይ ብጋዝ ዲኻ ምግቢ ትሰርሕ? ብ-ለ-ሪ- ወ- ብ-ዝ ዲ- ም-ቢ ት-ር-? -------------------------- ብኤለትሪክ ወይ ብጋዝ ዲኻ ምግቢ ትሰርሕ? 0
b--ēletirīk--w--------zi d--̱a----i-----s-----i? bi’ēletirīki weyi bigazi dīh-a migibī tiserih-i? b-’-l-t-r-k- w-y- b-g-z- d-h-a m-g-b- t-s-r-h-i- ------------------------------------------------ bi’ēletirīki weyi bigazi dīẖa migibī tiseriḥi?
Mám nakrájet cibuli? ነ--ሽ-ር- ዶ ክ--ሮ-? ነቲ ሽጉርቲ ዶ ክመትሮ ? ነ- ሽ-ር- ዶ ክ-ት- ? ---------------- ነቲ ሽጉርቲ ዶ ክመትሮ ? 0
n-t- s--gur----d- -i-eti-o-? netī shiguritī do kimetiro ? n-t- s-i-u-i-ī d- k-m-t-r- ? ---------------------------- netī shiguritī do kimetiro ?
Mám oloupat brambory? ነ----- - ክ-ል-? ነቲ ድንሽ ዶ ክቀልጦ? ነ- ድ-ሽ ዶ ክ-ል-? -------------- ነቲ ድንሽ ዶ ክቀልጦ? 0
n-t---ini-----o ki-’e--t’o? netī dinishi do kik’elit’o? n-t- d-n-s-i d- k-k-e-i-’-? --------------------------- netī dinishi do kik’elit’o?
Mám umýt salát? ነቲ-ሳላጣ----ሓጽ-? ነቲ ሳላጣ ዶ ክሓጽቦ? ነ- ሳ-ጣ ዶ ክ-ጽ-? -------------- ነቲ ሳላጣ ዶ ክሓጽቦ? 0
n-tī s--at-a------h-ats----? netī salat’a do kih-ats’ibo? n-t- s-l-t-a d- k-h-a-s-i-o- ---------------------------- netī salat’a do kiḥats’ibo?
Kde jsou skleničky? እ---ብርጭቆታ----ይ--ለው? እቶም ብርጭቆታት ኣበይ ኣለው? እ-ም ብ-ጭ-ታ- ኣ-ይ ኣ-ው- ------------------- እቶም ብርጭቆታት ኣበይ ኣለው? 0
i-omi -i-ic---k’---t--abe-i -lewi? itomi birich’ik’otati abeyi alewi? i-o-i b-r-c-’-k-o-a-i a-e-i a-e-i- ---------------------------------- itomi birich’ik’otati abeyi alewi?
Kde je nádobí? እ- -----ግቢ ኣበይ -ሎ? እቲ ኣቕሑ-ምግቢ ኣበይ ኣሎ? እ- ኣ-ሑ-ም-ቢ ኣ-ይ ኣ-? ------------------ እቲ ኣቕሑ-ምግቢ ኣበይ ኣሎ? 0
it- aḵ’iḥ--mig-----bey- a-o? itī ak-’ih-u-migibī abeyi alo? i-ī a-̱-i-̣---i-i-ī a-e-i a-o- ------------------------------ itī aḵ’iḥu-migibī abeyi alo?
Kde je příbor? ፋ--ታ፣ --ካ፣ ወ-ተ-ኣበይ --? ፋርከታ፣ ማንካ፣ ወዘተ ኣበይ ኣሎ? ፋ-ከ-፣ ማ-ካ- ወ-ተ ኣ-ይ ኣ-? ---------------------- ፋርከታ፣ ማንካ፣ ወዘተ ኣበይ ኣሎ? 0
farik-ta፣--an-k-----z-te-ab-yi----? fariketa፣ manika፣ wezete abeyi alo? f-r-k-t-፣ m-n-k-፣ w-z-t- a-e-i a-o- ----------------------------------- fariketa፣ manika፣ wezete abeyi alo?
Máš otvírák na konzervy? መ-ፈቲ ታኒካ-----ድ-? መኽፈቲ ታኒካ ኣለካ ድዩ? መ-ፈ- ታ-ካ ኣ-ካ ድ-? ---------------- መኽፈቲ ታኒካ ኣለካ ድዩ? 0
m----f-tī -an--a al----d-yu? meh-ifetī tanīka aleka diyu? m-h-i-e-ī t-n-k- a-e-a d-y-? ---------------------------- meẖifetī tanīka aleka diyu?
Máš otvírák lahví? መ-ፈ- ጥር-- --ካ --? መኽፈቲ ጥርሙዝ ኣለካ ዲዩ? መ-ፈ- ጥ-ሙ- ኣ-ካ ዲ-? ----------------- መኽፈቲ ጥርሙዝ ኣለካ ዲዩ? 0
m-------ī t--r----- -l--- -īyu? meh-ifetī t’irimuzi aleka dīyu? m-h-i-e-ī t-i-i-u-i a-e-a d-y-? ------------------------------- meẖifetī t’irimuzi aleka dīyu?
Máš vývrtku? መ-ፈ- ----ኣ-- --? መኽፈቲ ነቢት ኣለካ ድዩ? መ-ፈ- ነ-ት ኣ-ካ ድ-? ---------------- መኽፈቲ ነቢት ኣለካ ድዩ? 0
meẖi-e-ī------i---eka-diy-? meh-ifetī nebīti aleka diyu? m-h-i-e-ī n-b-t- a-e-a d-y-? ---------------------------- meẖifetī nebīti aleka diyu?
Vaříš polévku v tomto hrnci? መ---ኣ---ድ----ኻ ---ል? መረቕ ኣብዚ ድስቲ ዲኻ ተብስል? መ-ቕ ኣ-ዚ ድ-ቲ ዲ- ተ-ስ-? -------------------- መረቕ ኣብዚ ድስቲ ዲኻ ተብስል? 0
mereḵ’i -b--- di---ī---h-a --b---l-? merek-’i abizī disitī dīh-a tebisili? m-r-k-’- a-i-ī d-s-t- d-h-a t-b-s-l-? ------------------------------------- mereḵ’i abizī disitī dīẖa tebisili?
Smažíš rybu v této pánvi? እ- ዓ--ኣ-ዚ--ዴላ----- -ብስሎ? እቲ ዓሳ ኣብዚ ባዴላ‘ዚ ዲኻ ተብስሎ? እ- ዓ- ኣ-ዚ ባ-ላ-ዚ ዲ- ተ-ስ-? ------------------------ እቲ ዓሳ ኣብዚ ባዴላ‘ዚ ዲኻ ተብስሎ? 0
itī---sa -b-z--b------zī--īẖ- t--is---? itī ‘asa abizī badēla‘zī dīh-a tebisilo? i-ī ‘-s- a-i-ī b-d-l-‘-ī d-h-a t-b-s-l-? ---------------------------------------- itī ‘asa abizī badēla‘zī dīẖa tebisilo?
Griluješ zeleninu na tomto grilu? እቲ-ኣ-ም-- ኣብዚ-ምጥበ--ዲ--ተ-ብሶ? እቲ ኣሕምልቲ ኣብዚ ምጥበሲ ዲኻ ተጠብሶ? እ- ኣ-ም-ቲ ኣ-ዚ ም-በ- ዲ- ተ-ብ-? -------------------------- እቲ ኣሕምልቲ ኣብዚ ምጥበሲ ዲኻ ተጠብሶ? 0
i-- -h-imili-ī --iz- m-t--be-ī -īẖ- t-t’e--s-? itī ah-imilitī abizī mit’ibesī dīh-a tet’ebiso? i-ī a-̣-m-l-t- a-i-ī m-t-i-e-ī d-h-a t-t-e-i-o- ----------------------------------------------- itī aḥimilitī abizī mit’ibesī dīẖa tet’ebiso?
Prostřu stůl. ኣ--ንቲ--ው- --ሎ -የ። ኣነ ንቲ ጣውላ የዳሎ እየ። ኣ- ን- ጣ-ላ የ-ሎ እ-። ----------------- ኣነ ንቲ ጣውላ የዳሎ እየ። 0
an- n-tī t’-w-la y-da-o-iy-። ane nitī t’awila yedalo iye። a-e n-t- t-a-i-a y-d-l- i-e- ---------------------------- ane nitī t’awila yedalo iye።
Tady jsou nože, vidličky a lžičky. ኣብ- -ራን----ታን -ንካ--ኣለ-። ኣብዚ ካራን ፋርኬታን ማንካን ኣለው። ኣ-ዚ ካ-ን ፋ-ኬ-ን ማ-ካ- ኣ-ው- ----------------------- ኣብዚ ካራን ፋርኬታን ማንካን ኣለው። 0
ab--ī -a--n- --r-kēta----anikani -l-w-። abizī karani farikētani manikani alewi። a-i-ī k-r-n- f-r-k-t-n- m-n-k-n- a-e-i- --------------------------------------- abizī karani farikētani manikani alewi።
Tady jsou skleničky, talíře a ubrousky. ኣብ- -ር-ቆታትን ሸሓኒታትን--ድ-ዝን-ኣለው። ኣብዚ ብርጭቆታትን ሸሓኒታትን መድረዝን ኣለው። ኣ-ዚ ብ-ጭ-ታ-ን ሸ-ኒ-ት- መ-ረ-ን ኣ-ው- ----------------------------- ኣብዚ ብርጭቆታትን ሸሓኒታትን መድረዝን ኣለው። 0
abizī --r-ch’i-’o-a-i-i--h--̣-n--a-i-i m-dire-in----ew-። abizī birich’ik’otatini sheh-anītatini medirezini alewi። a-i-ī b-r-c-’-k-o-a-i-i s-e-̣-n-t-t-n- m-d-r-z-n- a-e-i- -------------------------------------------------------- abizī birich’ik’otatini sheḥanītatini medirezini alewi።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a typy učení

Ten, kdo nedělá při učení skoro žádné pokroky, se pravděpodobně učí špatně. To znamená, že se neučí tak, jak to odpovídá jeho typu. Obecně rozlišujeme čtyři typy učení. Tyto typy učení jsou přiřazeny smyslovým orgánům. Existují tedy auditivní, vizuální, komunikativní a motorické typy učení. Auditivní typy se nejlépe naučí to, co slyší. Pamatují si například dobře melodie. Při učení si předčítají, slovíčka se učí nahlas. Tento typ často mluví sám se sebou. Pomoci při učení jim mohou CD nebo přednášky na dané téma. Vizuální typ se nejlépe naučí to, co vidí. Je pro něho proto důležité čtení informací. Při učení si dělá hodně poznámek. Rád se také učí z obrázků, tabulek, kartiček. Tento typ hodně čte, často sní a má barevné sny. Nejlépe se mu učí v krásném prostředí. Komunikativní typ dává přednost rozhovorům a diskuzím. Potřebuje interakci, tedy dialog s někým. Při vyučování klade hodně otázek a učí se rád ve skupině. Motorický typ se učí pohybem. Učí se metodou učení děláním, chce si všechno vyzkoušet. Při učení je rád tělesně aktivní nebo žvýká žvýkačku. Odmítá teorie, chce experimentovat. Důležité je, že téměř všichni lidé jsou smíšené typy. Neexistuje tedy nikdo, kdo by představoval jen jeden typ. Nejlépe se proto naučíme, když zapojíme všechny smyslové orgány. Potom je náš mozek vícenásobně aktivován a dobře ukládá nové informace. Poslouchejte, čtěte a diskutujte o slovíčkách! A potom sportujte!