Оның-ү-к-н-----б-р.
Оның үлкен иті бар.
О-ы- ү-к-н и-і б-р-
-------------------
Оның үлкен иті бар. 0 Onı- -l--n --i ---.Onıñ ülken ïti bar.O-ı- ü-k-n ï-i b-r--------------------Onıñ ülken ïti bar.
Он-ң-к---ент-- үй----р.
Оның кішкентай үйі бар.
О-ы- к-ш-е-т-й ү-і б-р-
-----------------------
Оның кішкентай үйі бар. 0 On---k-ş--n----üy---a-.Onıñ kişkentay üyi bar.O-ı- k-ş-e-t-y ü-i b-r------------------------Onıñ kişkentay üyi bar.
О----нақ---де т-ра--.
Ол қонақ үйде тұрады.
О- қ-н-қ ү-д- т-р-д-.
---------------------
Ол қонақ үйде тұрады. 0 O- -o--- üy-e tur-d-.Ol qonaq üyde turadı.O- q-n-q ü-d- t-r-d-.---------------------Ol qonaq üyde turadı.
Қ---- -й ар---.
Қонақ үй арзан.
Қ-н-қ ү- а-з-н-
---------------
Қонақ үй арзан. 0 Qonaq üy ar--n.Qonaq üy arzan.Q-n-q ü- a-z-n----------------Qonaq üy arzan.
Ол -р--- -о--- -йд--тұ---ы.
Ол арзан қонақ үйде тұрады.
О- а-з-н қ-н-қ ү-д- т-р-д-.
---------------------------
Ол арзан қонақ үйде тұрады. 0 Ol-arzan--o-a- -yd--t-radı.Ol arzan qonaq üyde turadı.O- a-z-n q-n-q ü-d- t-r-d-.---------------------------Ol arzan qonaq üyde turadı.
О-ың ма----с- ба-.
Оның машинасы бар.
О-ы- м-ш-н-с- б-р-
------------------
Оның машинасы бар. 0 On-- m--ïn-----ar.Onıñ maşïnası bar.O-ı- m-ş-n-s- b-r-------------------Onıñ maşïnası bar.
О- роман --ып -атыр.
Ол роман оқып жатыр.
О- р-м-н о-ы- ж-т-р-
--------------------
Ол роман оқып жатыр. 0 Ol-ro-an--q-p -a-ır.Ol roman oqıp jatır.O- r-m-n o-ı- j-t-r---------------------Ol roman oqıp jatır.
О- б---қ-зы--ыз-ро--н -қы- ж---р.
Ол бір қызықсыз роман оқып жатыр.
О- б-р қ-з-қ-ы- р-м-н о-ы- ж-т-р-
---------------------------------
Ол бір қызықсыз роман оқып жатыр. 0 O---i- qı-ıqs----o----o--- jatı-.Ol bir qızıqsız roman oqıp jatır.O- b-r q-z-q-ı- r-m-n o-ı- j-t-r----------------------------------Ol bir qızıqsız roman oqıp jatır.
О- --л-м--ө-іп ---р.
Ол фильм көріп отыр.
О- ф-л-м к-р-п о-ы-.
--------------------
Ол фильм көріп отыр. 0 Ol---lm --r-p---ır.Ol fïlm körip otır.O- f-l- k-r-p o-ı-.-------------------Ol fïlm körip otır.
Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe.
Používá se v odborných diskuzích.
Používá se také v akademických publikacích.
Dříve byly jednotné akademické jazyky.
V Evropě dominovala v akademických kruzích latina.
Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina.
Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí.
Obsahují mnoho specifických pojmů.
Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace.
Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně.
Když je něco složité, vypadá to i inteligentně.
Akademická obec se však zaměřuje na pravdu.
Měla by tedy používat neutrální jazyk.
Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří.
Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka.
A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje!
Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme.
Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek.
Měli na výběr z několika možností.
Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě.
Většina lidí zvolila složitou odpověď.
Ta ale nedávala smysl!
Lidé se nechali jazykem oklamat.
Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma.
Psát složitě není ale vždy umění.
Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit.
Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché.
Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…