Ме-----ы- б-лғанш-- -ү-- ---.
Мен дайын болғанша, күте тұр.
М-н д-й-н б-л-а-ш-, к-т- т-р-
-----------------------------
Мен дайын болғанша, күте тұр. 0 Men da-ı- bo-ğa-şa- küte-tu-.Men dayın bolğanşa, küte tur.M-n d-y-n b-l-a-ş-, k-t- t-r------------------------------Men dayın bolğanşa, küte tur.
О--с о--ға -олғ---а----йі---о- ---ты----мыс-і---й--лм-ды.
Оқыс оқиға болғаннан кейін, ол қайтып жұмыс істей алмады.
О-ы- о-и-а б-л-а-н-н к-й-н- о- қ-й-ы- ж-м-с і-т-й а-м-д-.
---------------------------------------------------------
Оқыс оқиға болғаннан кейін, ол қайтып жұмыс істей алмады. 0 Oqı---qï-- b--ğ-nnan --y--, ol---y-ıp-----s-is--y -lma--.Oqıs oqïğa bolğannan keyin, ol qaytıp jumıs istey almadı.O-ı- o-ï-a b-l-a-n-n k-y-n- o- q-y-ı- j-m-s i-t-y a-m-d-.---------------------------------------------------------Oqıs oqïğa bolğannan keyin, ol qaytıp jumıs istey almadı.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat.
Оқыс оқиға болғаннан кейін, ол қайтып жұмыс істей алмады.
Oqıs oqïğa bolğannan keyin, ol qaytıp jumıs istey almadı.
После несчастного случая он больше не мог работать.
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky.
Ж--ысы--- --ыр-лғанна- кей----ол-Америк--а к--іп -а-д-.
Жұмысынан айырылғаннан кейін, ол Америкаға кетіп қалды.
Ж-м-с-н-н а-ы-ы-ғ-н-а- к-й-н- о- А-е-и-а-а к-т-п қ-л-ы-
-------------------------------------------------------
Жұмысынан айырылғаннан кейін, ол Америкаға кетіп қалды. 0 J-mısı-an -yırı-ğ--n-n-k-y--, ---Amer-ka-------- -al-ı.Jumısınan ayırılğannan keyin, ol Amerïkağa ketip qaldı.J-m-s-n-n a-ı-ı-ğ-n-a- k-y-n- o- A-e-ï-a-a k-t-p q-l-ı--------------------------------------------------------Jumısınan ayırılğannan keyin, ol Amerïkağa ketip qaldı.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky.
Жұмысынан айырылғаннан кейін, ол Америкаға кетіп қалды.
Jumısınan ayırılğannan keyin, ol Amerïkağa ketip qaldı.
После того, как он потерял работу, он поехал в Америку.
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul.
Ам---ка-- -ет-е--е- к--і-,-о--ба-ып--етті.
Америкаға кеткеннен кейін, ол байып кетті.
А-е-и-а-а к-т-е-н-н к-й-н- о- б-й-п к-т-і-
------------------------------------------
Америкаға кеткеннен кейін, ол байып кетті. 0 A--r-ka-------ennen--e--n--ol-------k--t-.Amerïkağa ketkennen keyin, ol bayıp ketti.A-e-ï-a-a k-t-e-n-n k-y-n- o- b-y-p k-t-i-------------------------------------------Amerïkağa ketkennen keyin, ol bayıp ketti.
Znalost cizích jazyků je stále důležitější.
Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk.
Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků.
Proto se lidé učí více jazyků najednou.
Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém.
Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky.
Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří.
Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků.
U dospělých je to jiné.
Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno.
Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo.
Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat.
Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné.
To může vést k jejich zaměňování.
Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat.
Můžete si například udělat seznam.
Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly.
Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky.
Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti.
Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek.
Snadněji tak oba jazyky odlišíte.
Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné.
U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny.
V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat!
Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou.
Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji.
Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou.
Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…