Konverzační příručka

cs Příprava na cestu   »   kk Preparing a trip

47 [čtyřicet sedm]

Příprava na cestu

Příprava na cestu

47 [қырық жеті]

47 [qırıq jeti]

Preparing a trip

[Saparğa dayındıq]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Musíš nám sbalit kufr! Се- бізд-ң ша-а------зды-жи---ы- --р-к! Сен біздің шабаданымызды жинауың керек! С-н б-з-і- ш-б-д-н-м-з-ы ж-н-у-ң к-р-к- --------------------------------------- Сен біздің шабаданымызды жинауың керек! 0
S-n-bi-diñ ş-bada---ızdı jïnawı- --re-! Sen bizdiñ şabadanımızdı jïnawıñ kerek! S-n b-z-i- ş-b-d-n-m-z-ı j-n-w-ñ k-r-k- --------------------------------------- Sen bizdiñ şabadanımızdı jïnawıñ kerek!
Nesmíš na nic zapomenout! Е---ң--- ұ---па! Ештеңені ұмытпа! Е-т-ң-н- ұ-ы-п-! ---------------- Ештеңені ұмытпа! 0
E-te-------ıt-a! Eşteñeni umıtpa! E-t-ñ-n- u-ı-p-! ---------------- Eşteñeni umıtpa!
Potřebuješ velký kufr! Саға--ү---- -аб-д-----р-к! Саған үлкен шабадан керек! С-ғ-н ү-к-н ш-б-д-н к-р-к- -------------------------- Саған үлкен шабадан керек! 0
Sağ-- ü-ke--ş-ba-an---rek! Sağan ülken şabadan kerek! S-ğ-n ü-k-n ş-b-d-n k-r-k- -------------------------- Sağan ülken şabadan kerek!
Nezapomeň si pas! Ше-е- -өл-ұжа-ы--ұ-ы-па! Шетел төлқұжатын ұмытпа! Ш-т-л т-л-ұ-а-ы- ұ-ы-п-! ------------------------ Шетел төлқұжатын ұмытпа! 0
Şetel---lqu--tı- um--pa! Şetel tölqujatın umıtpa! Ş-t-l t-l-u-a-ı- u-ı-p-! ------------------------ Şetel tölqujatın umıtpa!
Nezapomeň si letenku! Ұшақ б-ле--н ұ-----! Ұшақ билетін ұмытпа! Ұ-а- б-л-т-н ұ-ы-п-! -------------------- Ұшақ билетін ұмытпа! 0
U-a- bïl---n--m--p-! Uşaq bïletin umıtpa! U-a- b-l-t-n u-ı-p-! -------------------- Uşaq bïletin umıtpa!
Nezapomeň si cestovní šeky! Ж-- че-т-рін--мы--а! Жол чектерін ұмытпа! Ж-л ч-к-е-і- ұ-ы-п-! -------------------- Жол чектерін ұмытпа! 0
J---çekte--n--m-tp-! Jol çekterin umıtpa! J-l ç-k-e-i- u-ı-p-! -------------------- Jol çekterin umıtpa!
Vezmi si krém na opalování. Күннен ---ғайты- к-е-----л. Күннен қорғайтын кремді ал. К-н-е- қ-р-а-т-н к-е-д- а-. --------------------------- Күннен қорғайтын кремді ал. 0
Kün-e------ay-----rem---al. Künnen qorğaytın kremdi al. K-n-e- q-r-a-t-n k-e-d- a-. --------------------------- Künnen qorğaytın kremdi al.
Vezmi si sluneční brýle. К-н-ен --------н-көзілд-----і -л. Күннен қорғайтын көзілдірікті ал. К-н-е- қ-р-а-т-н к-з-л-і-і-т- а-. --------------------------------- Күннен қорғайтын көзілдірікті ал. 0
Kü--e- --r--yt-n k-z-----ik-- a-. Künnen qorğaytın közildirikti al. K-n-e- q-r-a-t-n k-z-l-i-i-t- a-. --------------------------------- Künnen qorğaytın közildirikti al.
Vezmi si slamák. Кү-не---ор-а---- қ-----ты---. Күннен қорғайтын қалпақты ал. К-н-е- қ-р-а-т-н қ-л-а-т- а-. ----------------------------- Күннен қорғайтын қалпақты ал. 0
K-nn-- qo-----ı--q-lp---- a-. Künnen qorğaytın qalpaqtı al. K-n-e- q-r-a-t-n q-l-a-t- a-. ----------------------------- Künnen qorğaytın qalpaqtı al.
Chceš si vzít mapu? Ж-л к---а--- -----ң --? Жол картасын аласың ба? Ж-л к-р-а-ы- а-а-ы- б-? ----------------------- Жол картасын аласың ба? 0
J-- -a-----n ----ıñ ba? Jol kartasın alasıñ ba? J-l k-r-a-ı- a-a-ı- b-? ----------------------- Jol kartasın alasıñ ba?
Chceš si vzít průvodce? Жол---темені а-а--ң ба? Жолсілтемені аласың ба? Ж-л-і-т-м-н- а-а-ы- б-? ----------------------- Жолсілтемені аласың ба? 0
J--si-t--en-----sı- --? Jolsiltemeni alasıñ ba? J-l-i-t-m-n- a-a-ı- b-? ----------------------- Jolsiltemeni alasıñ ba?
Chceš si vzít deštník? Қо----ыр-аласың --? Қолшатыр аласың ба? Қ-л-а-ы- а-а-ы- б-? ------------------- Қолшатыр аласың ба? 0
Q-l-atı- --ası--ba? Qolşatır alasıñ ba? Q-l-a-ı- a-a-ı- b-? ------------------- Qolşatır alasıñ ba?
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky. Ш--б--,--е-д---нәс-ид- -м--па. Шалбар, жейде, нәскиді ұмытпа. Ш-л-а-, ж-й-е- н-с-и-і ұ-ы-п-. ------------------------------ Шалбар, жейде, нәскиді ұмытпа. 0
Ş--b-----e--e,--äskïd- -m--p-. Şalbar, jeyde, näskïdi umıtpa. Ş-l-a-, j-y-e- n-s-ï-i u-ı-p-. ------------------------------ Şalbar, jeyde, näskïdi umıtpa.
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka. Галстук- белдік, п-д-а---р-ы-ұ---п-. Галстук, белдік, пиджактарды ұмытпа. Г-л-т-к- б-л-і-, п-д-а-т-р-ы ұ-ы-п-. ------------------------------------ Галстук, белдік, пиджактарды ұмытпа. 0
Ga-st--- b-ldik,--ï---kt-rd- um-tp-. Galstwk, beldik, pïdjaktardı umıtpa. G-l-t-k- b-l-i-, p-d-a-t-r-ı u-ı-p-. ------------------------------------ Galstwk, beldik, pïdjaktardı umıtpa.
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička. П-ж-м-- -ү--і--өй--- п-------ол---а-ды-ұ-ы-п-. Пижама, түнгі көйлек пен футболкаларды ұмытпа. П-ж-м-, т-н-і к-й-е- п-н ф-т-о-к-л-р-ы ұ-ы-п-. ---------------------------------------------- Пижама, түнгі көйлек пен футболкаларды ұмытпа. 0
Pï--ma, -ü--i köy----p-n ----olka--r-- --ıtp-. Pïjama, tüngi köylek pen fwtbolkalardı umıtpa. P-j-m-, t-n-i k-y-e- p-n f-t-o-k-l-r-ı u-ı-p-. ---------------------------------------------- Pïjama, tüngi köylek pen fwtbolkalardı umıtpa.
Potřebuješ boty, sandály a holínky. С-ғ---ая------- сан-а---ән-----к -е-ек. Саған аяқ-киім, сандал және етік керек. С-ғ-н а-қ-к-і-, с-н-а- ж-н- е-і- к-р-к- --------------------------------------- Саған аяқ-киім, сандал және етік керек. 0
Sa-a--ay-q-kï-m- -a---- j--e--t-k ----k. Sağan ayaq-kïim, sandal jäne etik kerek. S-ğ-n a-a---ï-m- s-n-a- j-n- e-i- k-r-k- ---------------------------------------- Sağan ayaq-kïim, sandal jäne etik kerek.
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty. С--а- -ол ----а-, са-ын-ж-н- м-ни-----а-ш--ы к----. Саған қол орамал, сабын және маникюр қайшысы керек. С-ғ-н қ-л о-а-а-, с-б-н ж-н- м-н-к-р қ-й-ы-ы к-р-к- --------------------------------------------------- Саған қол орамал, сабын және маникюр қайшысы керек. 0
Sağan-qol -ram-l- sab-n jä-e--a-ïkyur --y-ıs--ke-ek. Sağan qol oramal, sabın jäne manïkyur qayşısı kerek. S-ğ-n q-l o-a-a-, s-b-n j-n- m-n-k-u- q-y-ı-ı k-r-k- ---------------------------------------------------- Sağan qol oramal, sabın jäne manïkyur qayşısı kerek.
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu. С--ан -а-а-- тіс-пас--сы-ме- -і- --т--сы ке-е-. Саған тарақ, тіс пастасы мен тіс щёткасы керек. С-ғ-н т-р-қ- т-с п-с-а-ы м-н т-с щ-т-а-ы к-р-к- ----------------------------------------------- Саған тарақ, тіс пастасы мен тіс щёткасы керек. 0
Sağa-----aq, ti- -as-as- -e- -i----yotk-s---e-ek. Sağan taraq, tis pastası men tis şçyotkası kerek. S-ğ-n t-r-q- t-s p-s-a-ı m-n t-s ş-y-t-a-ı k-r-k- ------------------------------------------------- Sağan taraq, tis pastası men tis şçyotkası kerek.

Budoucnost jazyků

Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky. Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě. Tak to zůstane i v dalších letech. Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově. Protože mnoho lokálních jazyků vymře. V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky. Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena. To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí. Většina z nich vymře již v tomto století. To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk. Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní. Angličtina je stále na druhém místě. Počet rodilých mluvčích jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný. Za to může demografický vývoj. Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky. Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština. Angličtina se posune na čtvrté místo. Němčina z první desítky zcela zmizí. Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština. Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou. Budou to hybridní jazyky. Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech. Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků. V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny. Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky. Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté. Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky. Takže učení jen tak neskončí…