Я чувствую усталость, как только я должен / должна что-то учить.
Přestanu pracovat, až mi bude 60.
Ја п-е---јем ---ити ч-----п--и--6-.
Ја престајем радити чим напуним 60.
Ј- п-е-т-ј-м р-д-т- ч-м н-п-н-м 6-.
-----------------------------------
Ја престајем радити чим напуним 60. 0 Ja prest---m r-di-i či- ---uni----.Ja prestajem raditi čim napunim 60.J- p-e-t-j-m r-d-t- č-m n-p-n-m 6-.-----------------------------------Ja prestajem raditi čim napunim 60.
Ч-м ----м--мао - имала-тре-у-а- сл-бодн-- --еме--.
Чим будем имао / имала тренутак слободног времена.
Ч-м б-д-м и-а- / и-а-а т-е-у-а- с-о-о-н-г в-е-е-а-
--------------------------------------------------
Чим будем имао / имала тренутак слободног времена. 0 Č-m --d----m-----i-----tren---- ----o-------e--na.Čim budem imao / imala trenutak slobodnog vremena.Č-m b-d-m i-a- / i-a-a t-e-u-a- s-o-o-n-g v-e-e-a---------------------------------------------------Čim budem imao / imala trenutak slobodnog vremena.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Až budu mít trochu času.
Чим будем имао / имала тренутак слободног времена.
Čim budem imao / imala trenutak slobodnog vremena.
Он ћ---в-ти -и- бу-е има--н---о-в-еме-а.
Он ће звати чим буде имао нешто времена.
О- ћ- з-а-и ч-м б-д- и-а- н-ш-о в-е-е-а-
----------------------------------------
Он ће звати чим буде имао нешто времена. 0 O- će -v--i-čim--u---ima-----t- -r-m-n-.On c-e zvati čim bude imao nešto vremena.O- c-e z-a-i č-m b-d- i-a- n-š-o v-e-e-a------------------------------------------On će zvati čim bude imao nešto vremena.
Он позвонит, как только у него будет немного времени.
Jak dlouho budete pracovat?
К-л--о дуго--е-- рад-ти?
Колико дуго ћете радити?
К-л-к- д-г- ћ-т- р-д-т-?
------------------------
Колико дуго ћете радити? 0 Koliko d--o -́e-- -a-iti?Koliko dugo c-ete raditi?K-l-k- d-g- c-e-e r-d-t-?-------------------------Koliko dugo ćete raditi?
Ја ----а-и-и д-к--удем м-г---/-м-гла.
Ја ћу радити док будем могао / могла.
Ј- ћ- р-д-т- д-к б-д-м м-г-о / м-г-а-
-------------------------------------
Ја ћу радити док будем могао / могла. 0 Ja ću -aditi-d-- budem--o-o-/ mo-l-.Ja c-u raditi dok budem mogo / mogla.J- c-u r-d-t- d-k b-d-m m-g- / m-g-a--------------------------------------Ja ću raditi dok budem mogo / mogla.
О--леж- - к-е-ет- -место-д--рад-.
Он лежи у кревету уместо да ради.
О- л-ж- у к-е-е-у у-е-т- д- р-д-.
---------------------------------
Он лежи у кревету уместо да ради. 0 O---eži-u--r----u---esto -a-----.On leži u krevetu umesto da radi.O- l-ž- u k-e-e-u u-e-t- d- r-d-.---------------------------------On leži u krevetu umesto da radi.
О------а-нови-- --е--о-----у--.
Она чита новине уместо да кува.
О-а ч-т- н-в-н- у-е-т- д- к-в-.
-------------------------------
Она чита новине уместо да кува. 0 O-- č------v-n- u---to -a ----.Ona čita novine umesto da kuva.O-a č-t- n-v-n- u-e-t- d- k-v-.-------------------------------Ona čita novine umesto da kuva.
Он--еди у--аф--- ------ -- ид- -ућ-.
Он седи у кафани уместо да иде кући.
О- с-д- у к-ф-н- у-е-т- д- и-е к-ћ-.
------------------------------------
Он седи у кафани уместо да иде кући. 0 O- -edi------an------to-d--id--k-ći.On sedi u kafani umesto da ide kuc-i.O- s-d- u k-f-n- u-e-t- d- i-e k-c-i--------------------------------------On sedi u kafani umesto da ide kući.
Он сидит в пивнушке вместо того, чтобы идти домой.
Pokud vím, bydlí zde.
К--ико----зн-м--о- ста--је ов--.
Колико ја знам, он станује овде.
К-л-к- ј- з-а-, о- с-а-у-е о-д-.
--------------------------------
Колико ја знам, он станује овде. 0 K----o j- ------on st---j--ov--.Koliko ja znam, on stanuje ovde.K-l-k- j- z-a-, o- s-a-u-e o-d-.--------------------------------Koliko ja znam, on stanuje ovde.
К-лико-ја-зна-, њег-ва--е---је-б---с--.
Колико ја знам, његова жена је болесна.
К-л-к- ј- з-а-, њ-г-в- ж-н- ј- б-л-с-а-
---------------------------------------
Колико ја знам, његова жена је болесна. 0 K-l--o-j---nam- nj----- ------e---le-n-.Koliko ja znam, njegova žena je bolesna.K-l-k- j- z-a-, n-e-o-a ž-n- j- b-l-s-a-----------------------------------------Koliko ja znam, njegova žena je bolesna.
Ко-ик---- зн-м- он -е--ез----л-н.
Колико ја знам, он је незапослен.
К-л-к- ј- з-а-, о- ј- н-з-п-с-е-.
---------------------------------
Колико ја знам, он је незапослен. 0 Koliko--a---am, on-----e-----l-n.Koliko ja znam, on je nezaposlen.K-l-k- j- z-a-, o- j- n-z-p-s-e-.---------------------------------Koliko ja znam, on je nezaposlen.
Zaspal / zaspala jsem, jinak bych přišel / přišla včas.
Ј- --- п--сп--ао - п-ес--в-ла,-и-а---би---ио------ - -ила-т----.
Ја сам преспавао / преспавала, иначе бих био тачан / била тачна.
Ј- с-м п-е-п-в-о / п-е-п-в-л-, и-а-е б-х б-о т-ч-н / б-л- т-ч-а-
----------------------------------------------------------------
Ја сам преспавао / преспавала, иначе бих био тачан / била тачна. 0 J- --- p-e-----o-/ p-e--a-a--, --ač--b-h-b-- -a-a- / -i-a--a-na.Ja sam prespavao / prespavala, inače bih bio tačan / bila tačna.J- s-m p-e-p-v-o / p-e-p-v-l-, i-a-e b-h b-o t-č-n / b-l- t-č-a-----------------------------------------------------------------Ja sam prespavao / prespavala, inače bih bio tačan / bila tačna.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Zaspal / zaspala jsem, jinak bych přišel / přišla včas.
Ја сам преспавао / преспавала, иначе бих био тачан / била тачна.
Ja sam prespavao / prespavala, inače bih bio tačan / bila tačna.
Я проспал / проспала, а то я был бы / была бы вовремя.
Zmeškal / zmeškala jsem autobus, jinak bych přišel / přišla včas.
Ј--сам п-о----и- - -ро-ус---- --тобу-----ач---их-б-о-та-а- ---и-- тачн-.
Ја сам пропустио / пропустила аутобус, иначе бих био тачан / била тачна.
Ј- с-м п-о-у-т-о / п-о-у-т-л- а-т-б-с- и-а-е б-х б-о т-ч-н / б-л- т-ч-а-
------------------------------------------------------------------------
Ја сам пропустио / пропустила аутобус, иначе бих био тачан / била тачна. 0 J----- p-opu---o-/--r-----il- aut-b-s,-i---- bih b----ač---/ ---a t--na.Ja sam propustio / propustila autobus, inače bih bio tačan / bila tačna.J- s-m p-o-u-t-o / p-o-u-t-l- a-t-b-s- i-a-e b-h b-o t-č-n / b-l- t-č-a-------------------------------------------------------------------------Ja sam propustio / propustila autobus, inače bih bio tačan / bila tačna.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Zmeškal / zmeškala jsem autobus, jinak bych přišel / přišla včas.
Ја сам пропустио / пропустила аутобус, иначе бих био тачан / била тачна.
Ja sam propustio / propustila autobus, inače bih bio tačan / bila tačna.
Я пропустил / пропустила автобус, а то я был бы / была бы вовремя.
Nenašel / nenašla jsem cestu, jinak bych přišel / přišla včas.
Ј- нисам н-ша- / -а--- пут- и-а-- --х-био т-ч------и-- та---.
Ја нисам нашао / нашла пут, иначе бих био тачан / била тачна.
Ј- н-с-м н-ш-о / н-ш-а п-т- и-а-е б-х б-о т-ч-н / б-л- т-ч-а-
-------------------------------------------------------------
Ја нисам нашао / нашла пут, иначе бих био тачан / била тачна. 0 Ja n-s-m-n-š---- ----a p--,---a-- -----io--a-an /-b-la t-č--.Ja nisam našao / našla put, inače bih bio tačan / bila tačna.J- n-s-m n-š-o / n-š-a p-t- i-a-e b-h b-o t-č-n / b-l- t-č-a--------------------------------------------------------------Ja nisam našao / našla put, inače bih bio tačan / bila tačna.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Nenašel / nenašla jsem cestu, jinak bych přišel / přišla včas.
Ја нисам нашао / нашла пут, иначе бих био тачан / била тачна.
Ja nisam našao / našla put, inače bih bio tačan / bila tačna.
Myšlení a řeč patří k sobě.
Jedno druhé ovlivňuje.
Jazykové struktury ovlivňují struktury myšlení.
Například v některých jazycích neexistují slova pro číslice.
Lidé při hovoru nerozumí konceptu čísel.
Matematika a jazyk tedy k sobě také v jistém smyslu patří.
Gramatické a matematické struktury jsou často podobné.
Někteří vědci si myslí, že jsou také podobně zpracovávány.
Věří, že centrum řeči je také zodpovědné za matematiku.
Pomáhá mozku vykonávat početní operace.
Nedávné studie však dospěly k jiným závěrům.
Ukazují, že náš mozek zpracovává matematiku bez pomoci řeči.
Vědci zkoumali tři lidi.
Jejich mozek byl následkem zranění poškozen.
Poškozeno bylo i centrum řeči.
Tito lidé měli s řečí velké potíže.
Nebyli schopni formulovat jednoduché věty.
Některým slovům ani nerozuměli.
Po jazykovém testu měli tito lidé řešit matematické problémy.
Některé matematické úlohy byly velmi těžké.
Přesto je dokázali vyřešit!
Výsledky této studie jsou velmi zajímavé.
Ukazují, že matematika není kódována slovy.
Je možné, že jazyk a matematika mají stejný základ.
Obojí je zpracováváno ve stejném centru.
Matematika se však nemusí nejdříve převádět na řeč.
Možná se matematika a jazyk i společně vyvíjejí…
Když je ale mozek hotov, existují odděleně!