Konverzační příručka

cs Spojky 3   »   sr Везници 3

96 [devadesát šest]

Spojky 3

Spojky 3

96 [деведесет и шест]

96 [devedeset i šest]

Везници 3

[Veznici 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Vstanu, jakmile zazvoní budík. Ј--уст--е- ч-м--у-ил-ик-з--вони. Ја устајем чим будилник зазвони. Ј- у-т-ј-м ч-м б-д-л-и- з-з-о-и- -------------------------------- Ја устајем чим будилник зазвони. 0
J- u-tajem-či-------ni- z----ni. Ja ustajem čim budilnik zazvoni. J- u-t-j-m č-m b-d-l-i- z-z-o-i- -------------------------------- Ja ustajem čim budilnik zazvoni.
Jsem unavený, jakmile se mám učit. Ја п-стај-- -м--а- --у---на--им-т--ба--у---и. Ја постајем уморан / уморна чим требам учити. Ј- п-с-а-е- у-о-а- / у-о-н- ч-м т-е-а- у-и-и- --------------------------------------------- Ја постајем уморан / уморна чим требам учити. 0
Ja----ta--- umor-n-/ umorna čim tr-ba- u--t-. Ja postajem umoran / umorna čim trebam učiti. J- p-s-a-e- u-o-a- / u-o-n- č-m t-e-a- u-i-i- --------------------------------------------- Ja postajem umoran / umorna čim trebam učiti.
Přestanu pracovat, až mi bude 60. Ја п-е---јем ---ити ч-----п--и--6-. Ја престајем радити чим напуним 60. Ј- п-е-т-ј-м р-д-т- ч-м н-п-н-м 6-. ----------------------------------- Ја престајем радити чим напуним 60. 0
Ja prest---m r-di-i či- ---uni----. Ja prestajem raditi čim napunim 60. J- p-e-t-j-m r-d-t- č-m n-p-n-m 6-. ----------------------------------- Ja prestajem raditi čim napunim 60.
Kdy zavoláte? Ка-а--е----о-в---? Када ћете позвати? К-д- ћ-т- п-з-а-и- ------------------ Када ћете позвати? 0
Kada -́e---poz-ati? Kada c-ete pozvati? K-d- c-e-e p-z-a-i- ------------------- Kada ćete pozvati?
Až budu mít trochu času. Ч-м ----м--мао - имала-тре-у-а- сл-бодн-- --еме--. Чим будем имао / имала тренутак слободног времена. Ч-м б-д-м и-а- / и-а-а т-е-у-а- с-о-о-н-г в-е-е-а- -------------------------------------------------- Чим будем имао / имала тренутак слободног времена. 0
Č-m --d----m-----i-----tren---- ----o-------e--na. Čim budem imao / imala trenutak slobodnog vremena. Č-m b-d-m i-a- / i-a-a t-e-u-a- s-o-o-n-g v-e-e-a- -------------------------------------------------- Čim budem imao / imala trenutak slobodnog vremena.
Zavolá, až bude mít trochu času. Он ћ---в-ти -и- бу-е има--н---о-в-еме-а. Он ће звати чим буде имао нешто времена. О- ћ- з-а-и ч-м б-д- и-а- н-ш-о в-е-е-а- ---------------------------------------- Он ће звати чим буде имао нешто времена. 0
O- će -v--i-čim--u---ima-----t- -r-m-n-. On c-e zvati čim bude imao nešto vremena. O- c-e z-a-i č-m b-d- i-a- n-š-o v-e-e-a- ----------------------------------------- On će zvati čim bude imao nešto vremena.
Jak dlouho budete pracovat? К-л--о дуго--е-- рад-ти? Колико дуго ћете радити? К-л-к- д-г- ћ-т- р-д-т-? ------------------------ Колико дуго ћете радити? 0
Koliko d--o -́e-- -a-iti? Koliko dugo c-ete raditi? K-l-k- d-g- c-e-e r-d-t-? ------------------------- Koliko dugo ćete raditi?
Budu pracovat, dokud budu moci. Ја ----а-и-и д-к--удем м-г---/-м-гла. Ја ћу радити док будем могао / могла. Ј- ћ- р-д-т- д-к б-д-м м-г-о / м-г-а- ------------------------------------- Ја ћу радити док будем могао / могла. 0
Ja ću -aditi-d-- budem--o-o-/ mo-l-. Ja c-u raditi dok budem mogo / mogla. J- c-u r-d-t- d-k b-d-m m-g- / m-g-a- ------------------------------------- Ja ću raditi dok budem mogo / mogla.
Budu pracovat, dokud budu zdravý / zdravá. Ј- -у-рад--- -----уд-м-зд--- / з---в-. Ја ћу радити док будем здрав / здрава. Ј- ћ- р-д-т- д-к б-д-м з-р-в / з-р-в-. -------------------------------------- Ја ћу радити док будем здрав / здрава. 0
J- c-u-----ti---- --d---z-rav-- --r-va. Ja c-u raditi dok budem zdrav / zdrava. J- c-u r-d-t- d-k b-d-m z-r-v / z-r-v-. --------------------------------------- Ja ću raditi dok budem zdrav / zdrava.
Leží v posteli, místo aby pracoval. О--леж- - к-е-ет- -место-д--рад-. Он лежи у кревету уместо да ради. О- л-ж- у к-е-е-у у-е-т- д- р-д-. --------------------------------- Он лежи у кревету уместо да ради. 0
O---eži-u--r----u---esto -a-----. On leži u krevetu umesto da radi. O- l-ž- u k-e-e-u u-e-t- d- r-d-. --------------------------------- On leži u krevetu umesto da radi.
Čte si časopis, místo aby vařila. О------а-нови-- --е--о-----у--. Она чита новине уместо да кува. О-а ч-т- н-в-н- у-е-т- д- к-в-. ------------------------------- Она чита новине уместо да кува. 0
O-- č------v-n- u---to -a ----. Ona čita novine umesto da kuva. O-a č-t- n-v-n- u-e-t- d- k-v-. ------------------------------- Ona čita novine umesto da kuva.
Sedí v hospodě, místo aby šel domů. Он--еди у--аф--- ------ -- ид- -ућ-. Он седи у кафани уместо да иде кући. О- с-д- у к-ф-н- у-е-т- д- и-е к-ћ-. ------------------------------------ Он седи у кафани уместо да иде кући. 0
O- -edi------an------to-d--id--k-ći. On sedi u kafani umesto da ide kuc-i. O- s-d- u k-f-n- u-e-t- d- i-e k-c-i- ------------------------------------- On sedi u kafani umesto da ide kući.
Pokud vím, bydlí zde. К--ико----зн-м--о- ста--је ов--. Колико ја знам, он станује овде. К-л-к- ј- з-а-, о- с-а-у-е о-д-. -------------------------------- Колико ја знам, он станује овде. 0
K----o j- ------on st---j--ov--. Koliko ja znam, on stanuje ovde. K-l-k- j- z-a-, o- s-a-u-e o-d-. -------------------------------- Koliko ja znam, on stanuje ovde.
Pokud vím, je jeho žena nemocná. К-лико-ја-зна-, њег-ва--е---је-б---с--. Колико ја знам, његова жена је болесна. К-л-к- ј- з-а-, њ-г-в- ж-н- ј- б-л-с-а- --------------------------------------- Колико ја знам, његова жена је болесна. 0
K-l--o-j---nam- nj----- ------e---le-n-. Koliko ja znam, njegova žena je bolesna. K-l-k- j- z-a-, n-e-o-a ž-n- j- b-l-s-a- ---------------------------------------- Koliko ja znam, njegova žena je bolesna.
Pokud vím, je nezaměstnaný. Ко-ик---- зн-м- он -е--ез----л-н. Колико ја знам, он је незапослен. К-л-к- ј- з-а-, о- ј- н-з-п-с-е-. --------------------------------- Колико ја знам, он је незапослен. 0
Koliko--a---am, on-----e-----l-n. Koliko ja znam, on je nezaposlen. K-l-k- j- z-a-, o- j- n-z-p-s-e-. --------------------------------- Koliko ja znam, on je nezaposlen.
Zaspal / zaspala jsem, jinak bych přišel / přišla včas. Ј- --- п--сп--ао - п-ес--в-ла,-и-а---би---ио------ - -ила-т----. Ја сам преспавао / преспавала, иначе бих био тачан / била тачна. Ј- с-м п-е-п-в-о / п-е-п-в-л-, и-а-е б-х б-о т-ч-н / б-л- т-ч-а- ---------------------------------------------------------------- Ја сам преспавао / преспавала, иначе бих био тачан / била тачна. 0
J- --- p-e-----o-/ p-e--a-a--, --ač--b-h-b-- -a-a- / -i-a--a-na. Ja sam prespavao / prespavala, inače bih bio tačan / bila tačna. J- s-m p-e-p-v-o / p-e-p-v-l-, i-a-e b-h b-o t-č-n / b-l- t-č-a- ---------------------------------------------------------------- Ja sam prespavao / prespavala, inače bih bio tačan / bila tačna.
Zmeškal / zmeškala jsem autobus, jinak bych přišel / přišla včas. Ј--сам п-о----и- - -ро-ус---- --тобу-----ач---их-б-о-та-а- ---и-- тачн-. Ја сам пропустио / пропустила аутобус, иначе бих био тачан / била тачна. Ј- с-м п-о-у-т-о / п-о-у-т-л- а-т-б-с- и-а-е б-х б-о т-ч-н / б-л- т-ч-а- ------------------------------------------------------------------------ Ја сам пропустио / пропустила аутобус, иначе бих био тачан / била тачна. 0
J----- p-opu---o-/--r-----il- aut-b-s,-i---- bih b----ač---/ ---a t--na. Ja sam propustio / propustila autobus, inače bih bio tačan / bila tačna. J- s-m p-o-u-t-o / p-o-u-t-l- a-t-b-s- i-a-e b-h b-o t-č-n / b-l- t-č-a- ------------------------------------------------------------------------ Ja sam propustio / propustila autobus, inače bih bio tačan / bila tačna.
Nenašel / nenašla jsem cestu, jinak bych přišel / přišla včas. Ј- нисам н-ша- / -а--- пут- и-а-- --х-био т-ч------и-- та---. Ја нисам нашао / нашла пут, иначе бих био тачан / била тачна. Ј- н-с-м н-ш-о / н-ш-а п-т- и-а-е б-х б-о т-ч-н / б-л- т-ч-а- ------------------------------------------------------------- Ја нисам нашао / нашла пут, иначе бих био тачан / била тачна. 0
Ja n-s-m-n-š---- ----a p--,---a-- -----io--a-an /-b-la t-č--. Ja nisam našao / našla put, inače bih bio tačan / bila tačna. J- n-s-m n-š-o / n-š-a p-t- i-a-e b-h b-o t-č-n / b-l- t-č-a- ------------------------------------------------------------- Ja nisam našao / našla put, inače bih bio tačan / bila tačna.

Jazyky a matematika

Myšlení a řeč patří k sobě. Jedno druhé ovlivňuje. Jazykové struktury ovlivňují struktury myšlení. Například v některých jazycích neexistují slova pro číslice. Lidé při hovoru nerozumí konceptu čísel. Matematika a jazyk tedy k sobě také v jistém smyslu patří. Gramatické a matematické struktury jsou často podobné. Někteří vědci si myslí, že jsou také podobně zpracovávány. Věří, že centrum řeči je také zodpovědné za matematiku. Pomáhá mozku vykonávat početní operace. Nedávné studie však dospěly k jiným závěrům. Ukazují, že náš mozek zpracovává matematiku bez pomoci řeči. Vědci zkoumali tři lidi. Jejich mozek byl následkem zranění poškozen. Poškozeno bylo i centrum řeči. Tito lidé měli s řečí velké potíže. Nebyli schopni formulovat jednoduché věty. Některým slovům ani nerozuměli. Po jazykovém testu měli tito lidé řešit matematické problémy. Některé matematické úlohy byly velmi těžké. Přesto je dokázali vyřešit! Výsledky této studie jsou velmi zajímavé. Ukazují, že matematika není kódována slovy. Je možné, že jazyk a matematika mají stejný základ. Obojí je zpracováváno ve stejném centru. Matematika se však nemusí nejdříve převádět na řeč. Možná se matematika a jazyk i společně vyvíjejí… Když je ale mozek hotov, existují odděleně!