Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   he ‫שמות תואר 2‬

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

‫79 [שבעים ותשע]‬

79 [shiv'im w'tesha]

‫שמות תואר 2‬

shmot to'ar 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. ‫-נ- לוב-ת --לה -ח-ל-.‬ ‫___ ל____ ש___ כ______ ‫-נ- ל-ב-ת ש-ל- כ-ו-ה-‬ ----------------------- ‫אני לובשת שמלה כחולה.‬ 0
a-i loves--- ssi---h---u-a-. a__ l_______ s______ k______ a-i l-v-s-e- s-i-l-h k-u-a-. ---------------------------- ani loveshet ssimlah kxulah.
Mám na sobě červené šaty. ‫--י-ל---- ---- אדו-ה.‬ ‫___ ל____ ש___ א______ ‫-נ- ל-ב-ת ש-ל- א-ו-ה-‬ ----------------------- ‫אני לובשת שמלה אדומה.‬ 0
ani--ovesh-t--sim-ah a--ma-. a__ l_______ s______ a______ a-i l-v-s-e- s-i-l-h a-u-a-. ---------------------------- ani loveshet ssimlah adumah.
Mám na sobě zelené šaty. ‫אנ---ו-ש---מל- --ו-ה.‬ ‫___ ל____ ש___ י______ ‫-נ- ל-ב-ת ש-ל- י-ו-ה-‬ ----------------------- ‫אני לובשת שמלה ירוקה.‬ 0
ani----es-et ss-ml-- ye-u-ah. a__ l_______ s______ y_______ a-i l-v-s-e- s-i-l-h y-r-q-h- ----------------------------- ani loveshet ssimlah yeruqah.
Koupím černou tašku. ‫-------- -י--שח-ר.‬ ‫___ ק___ ת__ ש_____ ‫-נ- ק-נ- ת-ק ש-ו-.- -------------------- ‫אני קונה תיק שחור.‬ 0
an- q---h/q--a- tiq--haxo-. a__ q__________ t__ s______ a-i q-n-h-q-n-h t-q s-a-o-. --------------------------- ani qoneh/qonah tiq shaxor.
Koupím hnědou tašku. ‫-ני--ו-ה --- -ום.‬ ‫___ ק___ ת__ ח____ ‫-נ- ק-נ- ת-ק ח-ם-‬ ------------------- ‫אני קונה תיק חום.‬ 0
ani-qone-/q---h --q-x-m. a__ q__________ t__ x___ a-i q-n-h-q-n-h t-q x-m- ------------------------ ani qoneh/qonah tiq xum.
Koupím bílou tašku. ‫--י----ה---ק -ב-.‬ ‫___ ק___ ת__ ל____ ‫-נ- ק-נ- ת-ק ל-ן-‬ ------------------- ‫אני קונה תיק לבן.‬ 0
a----o-eh----a- ti----van. a__ q__________ t__ l_____ a-i q-n-h-q-n-h t-q l-v-n- -------------------------- ani qoneh/qonah tiq lavan.
Potřebuji nové auto. ‫אנ---רי--/-- מכו-י- ח-ש-.‬ ‫___ צ___ / ה מ_____ ח_____ ‫-נ- צ-י- / ה מ-ו-י- ח-ש-.- --------------------------- ‫אני צריך / ה מכונית חדשה.‬ 0
a-i ----ik-/-sr-k-ah-m-k-oni--x-d-s-ah. a__ t_______________ m_______ x________ a-i t-a-i-h-t-r-k-a- m-k-o-i- x-d-s-a-. --------------------------------------- ani tsarikh/tsrikhah mekhonit xadashah.
Potřebuji rychlé auto. ‫-ני -ריך --ה--כוני- --י---‬ ‫___ צ___ / ה מ_____ מ______ ‫-נ- צ-י- / ה מ-ו-י- מ-י-ה-‬ ---------------------------- ‫אני צריך / ה מכונית מהירה.‬ 0
ani-t----k--tsrik-ah --kh--it--eh--ah. a__ t_______________ m_______ m_______ a-i t-a-i-h-t-r-k-a- m-k-o-i- m-h-r-h- -------------------------------------- ani tsarikh/tsrikhah mekhonit mehirah.
Potřebuji pohodlné auto. ‫-נ- צריך---ה מ----- ---ה.‬ ‫___ צ___ / ה מ_____ נ_____ ‫-נ- צ-י- / ה מ-ו-י- נ-ח-.- --------------------------- ‫אני צריך / ה מכונית נוחה.‬ 0
an-----r-------ikhah-me-ho--- n--a-. a__ t_______________ m_______ n_____ a-i t-a-i-h-t-r-k-a- m-k-o-i- n-x-h- ------------------------------------ ani tsarikh/tsrikhah mekhonit noxah.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. ‫למע-- -ת--ר-ת-א--ה ז-נה.‬ ‫_____ מ______ א___ ז_____ ‫-מ-ל- מ-ג-ר-ת א-ש- ז-נ-.- -------------------------- ‫למעלה מתגוררת אישה זקנה.‬ 0
l--a-lah -i-g---ret ---a---q----. l_______ m_________ i____ z______ l-m-'-a- m-t-o-e-e- i-h-h z-e-a-. --------------------------------- lema'lah mitgoreret ishah zqenah.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. ‫-מעלה -ת-ו-ר- א--- ש--ה.‬ ‫_____ מ______ א___ ש_____ ‫-מ-ל- מ-ג-ר-ת א-ש- ש-נ-.- -------------------------- ‫למעלה מתגוררת אישה שמנה.‬ 0
le-a-l---m-t-or-r-t-i---h-s--en--. l_______ m_________ i____ s_______ l-m-'-a- m-t-o-e-e- i-h-h s-m-n-h- ---------------------------------- lema'lah mitgoreret ishah shmenah.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. ‫ל-ט---תג---ת אי-ה ----י--‬ ‫____ מ______ א___ ס_______ ‫-מ-ה מ-ג-ר-ת א-ש- ס-ר-י-.- --------------------------- ‫למטה מתגוררת אישה סקרנית.‬ 0
l--atah-mitgo-e--- i-h---sa-ranit. l______ m_________ i____ s________ l-m-t-h m-t-o-e-e- i-h-h s-q-a-i-. ---------------------------------- lematah mitgoreret ishah saqranit.
Naši hosté byli milí. ‫ה-ו--ים ---- --- ----ם---מ--ם-‬ ‫_______ ש___ ה__ א____ נ_______ ‫-א-ר-י- ש-נ- ה-ו א-ש-ם נ-מ-י-.- -------------------------------- ‫האורחים שלנו היו אנשים נחמדים.‬ 0
h-'o-x-m---e---- -ay- a--s--m-nax---im. h_______ s______ h___ a______ n________ h-'-r-i- s-e-a-u h-y- a-a-h-m n-x-a-i-. --------------------------------------- ha'orxim shelanu hayu anashim naxmadim.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. ‫ה-----ם שלנ--ה-- --שים מנו-סי-.‬ ‫_______ ש___ ה__ א____ מ________ ‫-א-ר-י- ש-נ- ה-ו א-ש-ם מ-ו-ס-ם-‬ --------------------------------- ‫האורחים שלנו היו אנשים מנומסים.‬ 0
ha'o-x-m------nu h-y---nas-i- -e---as--. h_______ s______ h___ a______ m_________ h-'-r-i- s-e-a-u h-y- a-a-h-m m-n-m-s-m- ---------------------------------------- ha'orxim shelanu hayu anashim menumasim.
Naši hosté byli zajímaví lidé. ‫-----י---ל-- -י--א--ים-מע-יי-ים-‬ ‫_______ ש___ ה__ א____ מ_________ ‫-א-ר-י- ש-נ- ה-ו א-ש-ם מ-נ-י-י-.- ---------------------------------- ‫האורחים שלנו היו אנשים מעניינים.‬ 0
ha--rx-----e-a-u -ay----a---- --'-ni--im. h_______ s______ h___ a______ m__________ h-'-r-i- s-e-a-u h-y- a-a-h-m m-'-n-e-i-. ----------------------------------------- ha'orxim shelanu hayu anashim me'anienim.
Mám milé děti. ‫יש-לי --די- -בי-ים.‬ ‫__ ל_ י____ ח_______ ‫-ש ל- י-ד-ם ח-י-י-.- --------------------- ‫יש לי ילדים חביבים.‬ 0
y--h-li-ye------xavi-i-. y___ l_ y______ x_______ y-s- l- y-l-d-m x-v-v-m- ------------------------ yesh li yeladim xavivim.
Ale mí sousedé mají drzé děti. ‫א-- --ד--ה----ם -צ--י--‬ ‫___ י___ ה_____ ח_______ ‫-ב- י-ד- ה-כ-י- ח-ו-י-.- ------------------------- ‫אבל ילדי השכנים חצופים.‬ 0
a------ldey h-s--h-ni--x-t-ufim. a___ y_____ h_________ x________ a-a- y-l-e- h-s-k-e-i- x-t-u-i-. -------------------------------- aval yaldey hashkhenim xatsufim.
Jsou vaše děti hodné? ‫ה--די--ש-- יל--ם ט---ם-‬ ‫______ ש__ י____ ט______ ‫-י-ד-ם ש-ך י-ד-ם ט-ב-ם-‬ ------------------------- ‫הילדים שלך ילדים טובים?‬ 0
h------i- -h-l-h---e--d---t-vi-? h________ s______ y______ t_____ h-y-l-d-m s-e-k-a y-l-d-m t-v-m- -------------------------------- hayeladim shelkha yeladim tovim?

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…