Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   mk Во воз

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [триесет и четири]

34 [triyesyet i chyetiri]

Во воз

[Vo voz]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Д-ли о-- ---о--- ----ер--н? Дали ова е возот за Берлин? Д-л- о-а е в-з-т з- Б-р-и-? --------------------------- Дали ова е возот за Берлин? 0
Da-------ye-v-zot-za---e---n? Dali ova ye vozot za Byerlin? D-l- o-a y- v-z-t z- B-e-l-n- ----------------------------- Dali ova ye vozot za Byerlin?
V kolik hodin ten vlak odjíždí? К-г- т-гн-в- во--т? Кога тргнува возот? К-г- т-г-у-а в-з-т- ------------------- Кога тргнува возот? 0
K-g---tr-u-o-v- -o-o-? Kogua trgunoova vozot? K-g-a t-g-n-o-a v-z-t- ---------------------- Kogua trgunoova vozot?
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Ко-а --ис-и-ну-а в---- -- Бе-л--? Кога пристигнува возот во Берлин? К-г- п-и-т-г-у-а в-з-т в- Б-р-и-? --------------------------------- Кога пристигнува возот во Берлин? 0
K-gua -----i---oo-- v---t vo--y--l-n? Kogua pristigunoova vozot vo Byerlin? K-g-a p-i-t-g-n-o-a v-z-t v- B-e-l-n- ------------------------------------- Kogua pristigunoova vozot vo Byerlin?
S dovolením, mohu projít? П-о-тете, -меам -- -а п-----м? Простете, смеам ли да поминам? П-о-т-т-, с-е-м л- д- п-м-н-м- ------------------------------ Простете, смеам ли да поминам? 0
Pro----ty-, -m-e----- ------inam? Prostyetye, smyeam li da pominam? P-o-t-e-y-, s-y-a- l- d- p-m-n-m- --------------------------------- Prostyetye, smyeam li da pominam?
Myslím, že toto je mé místo. Ми---м --к----- ---оето--е-т-. Мислам дека ова е моето место. М-с-а- д-к- о-а е м-е-о м-с-о- ------------------------------ Мислам дека ова е моето место. 0
Misl-m d-eka o-a-y--m--et--myes-o. Mislam dyeka ova ye moyeto myesto. M-s-a- d-e-a o-a y- m-y-t- m-e-t-. ---------------------------------- Mislam dyeka ova ye moyeto myesto.
Myslím, že sedíte na mém místě. Мис-ам д-ка-Вие ---и---н- м-е----есто. Мислам дека Вие седите на моето место. М-с-а- д-к- В-е с-д-т- н- м-е-о м-с-о- -------------------------------------- Мислам дека Вие седите на моето место. 0
M-sl-- -y--a--i----y-dit-e na -oy-t- my-sto. Mislam dyeka Viye syeditye na moyeto myesto. M-s-a- d-e-a V-y- s-e-i-y- n- m-y-t- m-e-t-. -------------------------------------------- Mislam dyeka Viye syeditye na moyeto myesto.
Kde je spací vůz? К-д--- ----н-т -а--п---е? Каде е вагонот за спиење? К-д- е в-г-н-т з- с-и-њ-? ------------------------- Каде е вагонот за спиење? 0
Kady--ye vaguo--t -a--p---њ--? Kadye ye vaguonot za spiyeњye? K-d-e y- v-g-o-o- z- s-i-e-y-? ------------------------------ Kadye ye vaguonot za spiyeњye?
Spací vůz je na konci vlaku. В-го--т--- с-ие-- е -а кр-ј---од--о---. Вагонот за спиење е на крајот од возот. В-г-н-т з- с-и-њ- е н- к-а-о- о- в-з-т- --------------------------------------- Вагонот за спиење е на крајот од возот. 0
V-guo-o---a-sp----y--ye na----јo- od v--o-. Vaguonot za spiyeњye ye na kraјot od vozot. V-g-o-o- z- s-i-e-y- y- n- k-a-o- o- v-z-t- ------------------------------------------- Vaguonot za spiyeњye ye na kraјot od vozot.
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. А к-де ---а-о-о- -а ја-ењ-- – -а-п-ч-т--о-. А каде е вагонот за јадење? – На почетокот. А к-д- е в-г-н-т з- ј-д-њ-? – Н- п-ч-т-к-т- ------------------------------------------- А каде е вагонот за јадење? – На почетокот. 0
A-k--y-----v---o--- za ј--y--ye?-– -a -oc---t-ko-. A kadye ye vaguonot za јadyeњye? – Na pochyetokot. A k-d-e y- v-g-o-o- z- ј-d-e-y-? – N- p-c-y-t-k-t- -------------------------------------------------- A kadye ye vaguonot za јadyeњye? – Na pochyetokot.
Mohu spát dole? Можам ли -а спијам д---? Можам ли да спијам долу? М-ж-м л- д- с-и-а- д-л-? ------------------------ Можам ли да спијам долу? 0
M-ʐa---- -- spi--- do-o-? Moʐam li da spiјam doloo? M-ʐ-m l- d- s-i-a- d-l-o- ------------------------- Moʐam li da spiјam doloo?
Mohl bych spát uprostřed? Мож---л-----с--ја- -о--р-д---та? Можам ли да спијам во средината? М-ж-м л- д- с-и-а- в- с-е-и-а-а- -------------------------------- Можам ли да спијам во средината? 0
M---m l- -- spi-am -- s-y-d-nat-? Moʐam li da spiјam vo sryedinata? M-ʐ-m l- d- s-i-a- v- s-y-d-n-t-? --------------------------------- Moʐam li da spiјam vo sryedinata?
Mohl bych spát nahoře? М-ж-- л- д- --и-а- го-е? Можам ли да спијам горе? М-ж-м л- д- с-и-а- г-р-? ------------------------ Можам ли да спијам горе? 0
M-ʐ---l- -a--piјa- ---r--? Moʐam li da spiјam guorye? M-ʐ-m l- d- s-i-a- g-o-y-? -------------------------- Moʐam li da spiјam guorye?
Kdy budeme na hranici? К-------б-д--е н- --аниц--а? Кога ќе бидеме на границата? К-г- ќ- б-д-м- н- г-а-и-а-а- ---------------------------- Кога ќе бидеме на границата? 0
Kogua -j-e bid-emy- -- -u----t-a--? Kogua kjye bidyemye na guranitzata? K-g-a k-y- b-d-e-y- n- g-r-n-t-a-a- ----------------------------------- Kogua kjye bidyemye na guranitzata?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Колк--------т-а- п--у----то -- Б-рл-н? Колку долго трае патувањето до Берлин? К-л-у д-л-о т-а- п-т-в-њ-т- д- Б-р-и-? -------------------------------------- Колку долго трае патувањето до Берлин? 0
K-l--o ---gu- tr--e--ato-------- ---By-rli-? Kolkoo dolguo traye patoovaњyeto do Byerlin? K-l-o- d-l-u- t-a-e p-t-o-a-y-t- d- B-e-l-n- -------------------------------------------- Kolkoo dolguo traye patoovaњyeto do Byerlin?
Má ten vlak zpoždění? Дали--озот -о--и? Дали возот доцни? Д-л- в-з-т д-ц-и- ----------------- Дали возот доцни? 0
D-li--o-ot -otzni? Dali vozot dotzni? D-l- v-z-t d-t-n-? ------------------ Dali vozot dotzni?
Máte něco na čtení? И-----л- не-т- з--ч-та-е? Имате ли нешто за читање? И-а-е л- н-ш-о з- ч-т-њ-? ------------------------- Имате ли нешто за читање? 0
I-a--- -i --es--o -a c-i-aњy-? Imatye li nyeshto za chitaњye? I-a-y- l- n-e-h-o z- c-i-a-y-? ------------------------------ Imatye li nyeshto za chitaњye?
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Може-л- -о-е--о----д- -о-----е----з--јаде-е ---- пиење? Може ли човек овде да добие нешто за јадење и за пиење? М-ж- л- ч-в-к о-д- д- д-б-е н-ш-о з- ј-д-њ- и з- п-е-е- ------------------------------------------------------- Може ли човек овде да добие нешто за јадење и за пиење? 0
Moʐ---l---h--yek o-d-e -a --b-ye n---hto-za ј---e--e - za-pi--њy-? Moʐye li chovyek ovdye da dobiye nyeshto za јadyeњye i za piyeњye? M-ʐ-e l- c-o-y-k o-d-e d- d-b-y- n-e-h-o z- ј-d-e-y- i z- p-y-њ-e- ------------------------------------------------------------------ Moʐye li chovyek ovdye da dobiye nyeshto za јadyeњye i za piyeњye?
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Д----б- ме-ра--у---е ------- --с-т Ве -ола-? Дали би ме разбудиле во 7.00 часот Ве молам? Д-л- б- м- р-з-у-и-е в- 7-0- ч-с-т В- м-л-м- -------------------------------------------- Дали би ме разбудиле во 7.00 часот Ве молам? 0
Da-i--i ------z-oo-i-y---- -----c-a--- --- m-l-m? Dali bi mye razboodilye vo 7.00 chasot Vye molam? D-l- b- m-e r-z-o-d-l-e v- 7-0- c-a-o- V-e m-l-m- ------------------------------------------------- Dali bi mye razboodilye vo 7.00 chasot Vye molam?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!