Konverzační příručka

cs smět něco   »   uk Щось могти (мати дозвіл)

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [сімдесят три]

73 [simdesyat try]

Щось могти (мати дозвіл)

[Shchosʹ mohty (maty dozvil)]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Т-б--м-ж-а в------ити ав---обі--? Тобі можна вже водити автомобіль? Т-б- м-ж-а в-е в-д-т- а-т-м-б-л-? --------------------------------- Тобі можна вже водити автомобіль? 0
T--i-m-zh-a vz-e-v--yty--vt-m---l-? Tobi mozhna vzhe vodyty avtomobilʹ? T-b- m-z-n- v-h- v-d-t- a-t-m-b-l-? ----------------------------------- Tobi mozhna vzhe vodyty avtomobilʹ?
Smíš už pít alkohol? Т-б- -о-----ж- --ти-а--оголь? Тобі можна вже пити алкоголь? Т-б- м-ж-а в-е п-т- а-к-г-л-? ----------------------------- Тобі можна вже пити алкоголь? 0
T-bi-mo---a-vz-- --t--alko--lʹ? Tobi mozhna vzhe pyty alkoholʹ? T-b- m-z-n- v-h- p-t- a-k-h-l-? ------------------------------- Tobi mozhna vzhe pyty alkoholʹ?
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? То-і м---а-вж- їз---- ----м---- -о--он? Тобі можна вже їздити самому за кордон? Т-б- м-ж-а в-е ї-д-т- с-м-м- з- к-р-о-? --------------------------------------- Тобі можна вже їздити самому за кордон? 0
T-b- m--h-a v-he--̈zd-t- -am--u ---kordo-? Tobi mozhna vzhe i-zdyty samomu za kordon? T-b- m-z-n- v-h- i-z-y-y s-m-m- z- k-r-o-? ------------------------------------------ Tobi mozhna vzhe ïzdyty samomu za kordon?
smět Мог-и Могти М-г-и ----- Могти 0
Moh-y Mohty M-h-y ----- Mohty
Smíme tady kouřit? М----ж--о --т -ур---? Ми можемо тут курити? М- м-ж-м- т-т к-р-т-? --------------------- Ми можемо тут курити? 0
M--mo-hem----t k-r---? My mozhemo tut kuryty? M- m-z-e-o t-t k-r-t-? ---------------------- My mozhemo tut kuryty?
Smí se tu kouřit? М-жн- -у- --р---? Можна тут курити? М-ж-а т-т к-р-т-? ----------------- Можна тут курити? 0
M--hn----t k-r--y? Mozhna tut kuryty? M-z-n- t-t k-r-t-? ------------------ Mozhna tut kuryty?
Lze platit kreditní kartou? М-жна-ро-рах-в-тис- к-----ною----ткою? Можна розрахуватися кредитною карткою? М-ж-а р-з-а-у-а-и-я к-е-и-н-ю к-р-к-ю- -------------------------------------- Можна розрахуватися кредитною карткою? 0
Mozh-a-r--r-khuv------ -r-dy-noyu----t-o-u? Mozhna rozrakhuvatysya kredytnoyu kartkoyu? M-z-n- r-z-a-h-v-t-s-a k-e-y-n-y- k-r-k-y-? ------------------------------------------- Mozhna rozrakhuvatysya kredytnoyu kartkoyu?
Lze platit šekem? М-жна-р-зр----ат-с- ч-к--? Можна розрахуватися чеком? М-ж-а р-з-а-у-а-и-я ч-к-м- -------------------------- Можна розрахуватися чеком? 0
M-z-----o-rak-uva---ya-----om? Mozhna rozrakhuvatysya chekom? M-z-n- r-z-a-h-v-t-s-a c-e-o-? ------------------------------ Mozhna rozrakhuvatysya chekom?
Lze platit hotově? Можна за----ит- --ті-ко-? Можна заплатити готівкою? М-ж-а з-п-а-и-и г-т-в-о-? ------------------------- Можна заплатити готівкою? 0
M----a-z---a-y-- ----vk-y-? Mozhna zaplatyty hotivkoyu? M-z-n- z-p-a-y-y h-t-v-o-u- --------------------------- Mozhna zaplatyty hotivkoyu?
Mohu si zatelefonovat? Мо-у - зате----н-в-т-? Можу я зателефонувати? М-ж- я з-т-л-ф-н-в-т-? ---------------------- Можу я зателефонувати? 0
Mozhu -a----e--f-nu-aty? Mozhu ya zatelefonuvaty? M-z-u y- z-t-l-f-n-v-t-? ------------------------ Mozhu ya zatelefonuvaty?
Mohu se na něco zeptat? Мо------апи--т-? Можу я запитати? М-ж- я з-п-т-т-? ---------------- Можу я запитати? 0
M-z----a --py-a--? Mozhu ya zapytaty? M-z-u y- z-p-t-t-? ------------------ Mozhu ya zapytaty?
Mohu něco říci? М----я ---ь -----т-? Можу я щось сказати? М-ж- я щ-с- с-а-а-и- -------------------- Можу я щось сказати? 0
Mo-hu-y- -hcho-ʹ--k-z--y? Mozhu ya shchosʹ skazaty? M-z-u y- s-c-o-ʹ s-a-a-y- ------------------------- Mozhu ya shchosʹ skazaty?
On nesmí spát v parku. Й-------м-ж---с-а-- - пар--. Йому не можна спати в парку. Й-м- н- м-ж-а с-а-и в п-р-у- ---------------------------- Йому не можна спати в парку. 0
Y-omu -----z-n- ---t--v p---u. Y-omu ne mozhna spaty v parku. Y-o-u n- m-z-n- s-a-y v p-r-u- ------------------------------ Y̆omu ne mozhna spaty v parku.
On nesmí spát v autě. Йом- н- мож-- с--т----а----об-лі. Йому не можна спати в автомобілі. Й-м- н- м-ж-а с-а-и в а-т-м-б-л-. --------------------------------- Йому не можна спати в автомобілі. 0
Y̆omu ne m-zhna sp----- -vtom-bili. Y-omu ne mozhna spaty v avtomobili. Y-o-u n- m-z-n- s-a-y v a-t-m-b-l-. ----------------------------------- Y̆omu ne mozhna spaty v avtomobili.
On nesmí spát na nádraží. Й-м- ----о-н- спа-и ---вок-а--. Йому не можна спати на вокзалі. Й-м- н- м-ж-а с-а-и н- в-к-а-і- ------------------------------- Йому не можна спати на вокзалі. 0
Y̆omu--e -ozhn---paty--a --k--li. Y-omu ne mozhna spaty na vokzali. Y-o-u n- m-z-n- s-a-y n- v-k-a-i- --------------------------------- Y̆omu ne mozhna spaty na vokzali.
Můžeme se posadit? М-ж-а на----и--с-и? Можна нам присісти? М-ж-а н-м п-и-і-т-? ------------------- Можна нам присісти? 0
Mo-hna ----pr-sist-? Mozhna nam prysisty? M-z-n- n-m p-y-i-t-? -------------------- Mozhna nam prysisty?
Můžeme dostat jídelní lístek? Мож-- на- --ню? Можна нам меню? М-ж-а н-м м-н-? --------------- Можна нам меню? 0
Mo--na---m-me--u? Mozhna nam menyu? M-z-n- n-m m-n-u- ----------------- Mozhna nam menyu?
Můžeme zaplatit zvlášť? Ч-----е-- -- -а-л--ит- окр-мо? Чи можемо ми заплатити окремо? Ч- м-ж-м- м- з-п-а-и-и о-р-м-? ------------------------------ Чи можемо ми заплатити окремо? 0
Ch- m-z-emo my-z-p-a-yty -k-em-? Chy mozhemo my zaplatyty okremo? C-y m-z-e-o m- z-p-a-y-y o-r-m-? -------------------------------- Chy mozhemo my zaplatyty okremo?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!