См-- ---в-----ти--лкох--?
Смеш ли већ пити алкохол?
С-е- л- в-ћ п-т- а-к-х-л-
-------------------------
Смеш ли већ пити алкохол? 0 Sm----i već pi---alko-o-?Smeš li vec- piti alkohol?S-e- l- v-c- p-t- a-k-h-l---------------------------Smeš li već piti alkohol?
С----л- в-----м-пут-в-т--у ино-т-а-с---?
Смеш ли већ сам путовати у иностранство?
С-е- л- в-ћ с-м п-т-в-т- у и-о-т-а-с-в-?
----------------------------------------
Смеш ли већ сам путовати у иностранство? 0 S-e------e-́ s-m pu------ - --ostra-s-vo?Smeš li vec- sam putovati u inostranstvo?S-e- l- v-c- s-m p-t-v-t- u i-o-t-a-s-v-?-----------------------------------------Smeš li već sam putovati u inostranstvo?
См--о--и о--е пу-ити?
Смемо ли овде пушити?
С-е-о л- о-д- п-ш-т-?
---------------------
Смемо ли овде пушити? 0 S-emo-------- -uš--i?Smemo li ovde pušiti?S-e-o l- o-d- p-š-t-?---------------------Smemo li ovde pušiti?
С-- -и -е--вде --ш-т-?
Сме ли се овде пушити?
С-е л- с- о-д- п-ш-т-?
----------------------
Сме ли се овде пушити? 0 S-- -i-se--v-e pušit-?Sme li se ovde pušiti?S-e l- s- o-d- p-š-t-?----------------------Sme li se ovde pušiti?
С-е л--се -л--ити кред-тн-м к-рти---?
Сме ли се платити кредитном картицом?
С-е л- с- п-а-и-и к-е-и-н-м к-р-и-о-?
-------------------------------------
Сме ли се платити кредитном картицом? 0 Sme -- s- -l--iti kr-----------tic--?Sme li se platiti kreditnom karticom?S-e l- s- p-a-i-i k-e-i-n-m k-r-i-o-?-------------------------------------Sme li se platiti kreditnom karticom?
С-е-ли с--пла-и---ч--ом?
Сме ли се платити чеком?
С-е л- с- п-а-и-и ч-к-м-
------------------------
Сме ли се платити чеком? 0 S-- -i-----l-t--i-čeko-?Sme li se platiti čekom?S-e l- s- p-a-i-i č-k-m-------------------------Sme li se platiti čekom?
С-- -- се -лати-и---м- -от--и-о-?
Сме ли се платити само готовином?
С-е л- с- п-а-и-и с-м- г-т-в-н-м-
---------------------------------
Сме ли се платити само готовином? 0 Sm- -------l-ti-i s-mo----ov-n--?Sme li se platiti samo gotovinom?S-e l- s- p-a-i-i s-m- g-t-v-n-m----------------------------------Sme li se platiti samo gotovinom?
Смем--и-те----н--ати?
Смем ли телефонирати?
С-е- л- т-л-ф-н-р-т-?
---------------------
Смем ли телефонирати? 0 S----l--te-efon----i?Smem li telefonirati?S-e- l- t-l-f-n-r-t-?---------------------Smem li telefonirati?
Смем-ли --ш-о---т--и?
Смем ли нешто питати?
С-е- л- н-ш-о п-т-т-?
---------------------
Смем ли нешто питати? 0 Sm-m----n---o-pit--i?Smem li nešto pitati?S-e- l- n-š-o p-t-t-?---------------------Smem li nešto pitati?
См-м -и -е--о рећ-?
Смем ли нешто рећи?
С-е- л- н-ш-о р-ћ-?
-------------------
Смем ли нешто рећи? 0 S-em l----št---ec-i?Smem li nešto rec-i?S-e- l- n-š-o r-c-i---------------------Smem li nešto reći?
О- не-----сп-в--- у п---у.
Он не сме спавати у парку.
О- н- с-е с-а-а-и у п-р-у-
--------------------------
Он не сме спавати у парку. 0 O- -e-s---spa--t- ---ar-u.On ne sme spavati u parku.O- n- s-e s-a-a-i u p-r-u---------------------------On ne sme spavati u parku.
Он-не------па-а-и у ау--.
Он не сме спавати у ауту.
О- н- с-е с-а-а-и у а-т-.
-------------------------
Он не сме спавати у ауту. 0 O- -- --- spa-a---u -utu.On ne sme spavati u autu.O- n- s-e s-a-a-i u a-t-.-------------------------On ne sme spavati u autu.
О--н- см- с-а---- -- -е-е-ни-ко---т-н---.
Он не сме спавати на железничкој станици.
О- н- с-е с-а-а-и н- ж-л-з-и-к-ј с-а-и-и-
-----------------------------------------
Он не сме спавати на железничкој станици. 0 O- -e s-e-spavati--a-ž---z---ko- st-nici.On ne sme spavati na železničkoj stanici.O- n- s-e s-a-a-i n- ž-l-z-i-k-j s-a-i-i------------------------------------------On ne sme spavati na železničkoj stanici.
Смемо-л---об-----елов--к?
Смемо ли добити јеловник?
С-е-о л- д-б-т- ј-л-в-и-?
-------------------------
Смемо ли добити јеловник? 0 S------------t-----o--ik?Smemo li dobiti jelovnik?S-e-o l- d-b-t- j-l-v-i-?-------------------------Smemo li dobiti jelovnik?
Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah.
Učení funguje pouze při stálém opakování.
Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech.
Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali.
Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme.
Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky.
Tento způsob učení platí i pro opice.
Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často.
Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru.
Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov.
Slovní zásoba tak musí být dobře organizována.
Protože naše paměť funguje jako archiv.
Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat.
Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu.
Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”.
Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout.
To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti.
Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme.
Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci.
Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali.
To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno.
Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme.
To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji.
Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy.
Protože každý z nás má nějaké zájmy.
Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi.
Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů.
Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!