Konverzační příručka

cs Orientace   »   mk Ориентирање

41 [čtyřicet jedna]

Orientace

Orientace

41 [четириесет и еден]

41 [chyetiriyesyet i yedyen]

Ориентирање

[Oriyentiraњye]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Kde je turistická informační kancelář? К--е-- -и--т--з- инфор----и-з--ту-и--и? Каде е бирото за информации за туристи? К-д- е б-р-т- з- и-ф-р-а-и- з- т-р-с-и- --------------------------------------- Каде е бирото за информации за туристи? 0
Ka--e ---biroto--a-i-format-ii ---toorist-? Kadye ye biroto za informatzii za tooristi? K-d-e y- b-r-t- z- i-f-r-a-z-i z- t-o-i-t-? ------------------------------------------- Kadye ye biroto za informatzii za tooristi?
Můžete mi dát plán města? И--те--и-за-ме-е ед-а -------а-гр-д-т? Имате ли за мене една карта на градот? И-а-е л- з- м-н- е-н- к-р-а н- г-а-о-? -------------------------------------- Имате ли за мене една карта на градот? 0
Ima-ye l--z--m-en-e yedn--karta-n- -u----t? Imatye li za myenye yedna karta na guradot? I-a-y- l- z- m-e-y- y-d-a k-r-a n- g-r-d-t- ------------------------------------------- Imatye li za myenye yedna karta na guradot?
Je tady možné rezervovat hotel? М--е ли----- д- се--езер--ра---н---о-е-ск- с--а? Може ли овде да се резервира една хотелска соба? М-ж- л- о-д- д- с- р-з-р-и-а е-н- х-т-л-к- с-б-? ------------------------------------------------ Може ли овде да се резервира една хотелска соба? 0
M---e li-o-dye -a---e r----e-vir- y-dna --ot-els-a --b-? Moʐye li ovdye da sye ryezyervira yedna khotyelska soba? M-ʐ-e l- o-d-e d- s-e r-e-y-r-i-a y-d-a k-o-y-l-k- s-b-? -------------------------------------------------------- Moʐye li ovdye da sye ryezyervira yedna khotyelska soba?
Kde je staré město? Каде-е-ста--о- д-л о-----д-т? Каде е стариот дел од градот? К-д- е с-а-и-т д-л о- г-а-о-? ----------------------------- Каде е стариот дел од градот? 0
Kady- ye --ari----ye--od-gu-a---? Kadye ye stariot dyel od guradot? K-d-e y- s-a-i-t d-e- o- g-r-d-t- --------------------------------- Kadye ye stariot dyel od guradot?
Kde je katedrála? К--е---ка--д-а-а-а? Каде е катедралата? К-д- е к-т-д-а-а-а- ------------------- Каде е катедралата? 0
Kadye y- -aty---a-a-a? Kadye ye katyedralata? K-d-e y- k-t-e-r-l-t-? ---------------------- Kadye ye katyedralata?
Kde se nachází muzeum? К----е--у-е-о-? Каде е музејот? К-д- е м-з-ј-т- --------------- Каде е музејот? 0
K---e ye moo-yeј-t? Kadye ye moozyeјot? K-d-e y- m-o-y-ј-t- ------------------- Kadye ye moozyeјot?
Kde je možné koupit známky? К-----ож---- с- к---т ----е-ски-марки? Каде може да се купат поштенски марки? К-д- м-ж- д- с- к-п-т п-ш-е-с-и м-р-и- -------------------------------------- Каде може да се купат поштенски марки? 0
K---- -oʐye -a -y--k-o-a------t-e-ski-m---i? Kadye moʐye da sye koopat poshtyenski marki? K-d-e m-ʐ-e d- s-e k-o-a- p-s-t-e-s-i m-r-i- -------------------------------------------- Kadye moʐye da sye koopat poshtyenski marki?
Kde je možné koupit květiny? Ка-е м-ж- ---с- к-пи-ц-е-е? Каде може да се купи цвеќе? К-д- м-ж- д- с- к-п- ц-е-е- --------------------------- Каде може да се купи цвеќе? 0
Ka-y------e da-sye-----i--zv--kj--? Kadye moʐye da sye koopi tzvyekjye? K-d-e m-ʐ-e d- s-e k-o-i t-v-e-j-e- ----------------------------------- Kadye moʐye da sye koopi tzvyekjye?
Kde je možné koupit jízdenky? К-д- м-же--- -е--у-ат --зн- -ар-и? Каде може да се купат возни карти? К-д- м-ж- д- с- к-п-т в-з-и к-р-и- ---------------------------------- Каде може да се купат возни карти? 0
Ka--e m-ʐ-------ye-koo-at -o----k-rt-? Kadye moʐye da sye koopat vozni karti? K-d-e m-ʐ-e d- s-e k-o-a- v-z-i k-r-i- -------------------------------------- Kadye moʐye da sye koopat vozni karti?
Kde je přístav? Каде-е--р-с-ан--те-о? Каде е пристаништето? К-д- е п-и-т-н-ш-е-о- --------------------- Каде е пристаништето? 0
Ka--e--e-------ni--ty-t-? Kadye ye pristanishtyeto? K-d-e y- p-i-t-n-s-t-e-o- ------------------------- Kadye ye pristanishtyeto?
Kde je tržnice? Каде-----за-о-? Каде е пазарот? К-д- е п-з-р-т- --------------- Каде е пазарот? 0
K-dy-----p-----t? Kadye ye pazarot? K-d-e y- p-z-r-t- ----------------- Kadye ye pazarot?
Kde je zámek? Ка-- е-замок--? Каде е замокот? К-д- е з-м-к-т- --------------- Каде е замокот? 0
K--ye-y--z-m-ko-? Kadye ye zamokot? K-d-e y- z-m-k-t- ----------------- Kadye ye zamokot?
Kdy začíná prohlídka? К----за--чн--- -би-ол-ата? Кога започнува обиколката? К-г- з-п-ч-у-а о-и-о-к-т-? -------------------------- Кога започнува обиколката? 0
Ko--- z----hnoo-- --ik-lk--a? Kogua zapochnoova obikolkata? K-g-a z-p-c-n-o-a o-i-o-k-t-? ----------------------------- Kogua zapochnoova obikolkata?
Kdy končí ta prohlídka? К-г- --вр--в--оби-ол----? Кога завршува обиколката? К-г- з-в-ш-в- о-и-о-к-т-? ------------------------- Кога завршува обиколката? 0
Kog-a-za-rs----a ob-kolka-a? Kogua zavrshoova obikolkata? K-g-a z-v-s-o-v- o-i-o-k-t-? ---------------------------- Kogua zavrshoova obikolkata?
Jak dlouho trvá ta prohlídka? Ко-к- -ол-- -----обик---а--? Колку долго трае обиколката? К-л-у д-л-о т-а- о-и-о-к-т-? ---------------------------- Колку долго трае обиколката? 0
K-lkoo--o---- -raye -b----k---? Kolkoo dolguo traye obikolkata? K-l-o- d-l-u- t-a-e o-i-o-k-t-? ------------------------------- Kolkoo dolguo traye obikolkata?
Chci průvodce, který mluví německy. Јас -и са-а--- -а-а----ден в-д-- ----зб----а --р----ки. Јас би сакал / сакала еден водач што зборува германски. Ј-с б- с-к-л / с-к-л- е-е- в-д-ч ш-о з-о-у-а г-р-а-с-и- ------------------------------------------------------- Јас би сакал / сакала еден водач што зборува германски. 0
Ј-s-----a-al ----k--- --d--n -od-c- sh---------va gu---mansk-. Јas bi sakal / sakala yedyen vodach shto zboroova guyermanski. Ј-s b- s-k-l / s-k-l- y-d-e- v-d-c- s-t- z-o-o-v- g-y-r-a-s-i- -------------------------------------------------------------- Јas bi sakal / sakala yedyen vodach shto zboroova guyermanski.
Chci průvodce, který mluví italsky. Ј-с-------а--/ --кал----е- --да----- з--ру----т-л--анск-. Јас би сакал / сакала еден водач што зборува италијански. Ј-с б- с-к-л / с-к-л- е-е- в-д-ч ш-о з-о-у-а и-а-и-а-с-и- --------------------------------------------------------- Јас би сакал / сакала еден водач што зборува италијански. 0
Ј---bi s---l---s----- -------v----- ---o zb--oo-- ital--a--k-. Јas bi sakal / sakala yedyen vodach shto zboroova italiјanski. Ј-s b- s-k-l / s-k-l- y-d-e- v-d-c- s-t- z-o-o-v- i-a-i-a-s-i- -------------------------------------------------------------- Јas bi sakal / sakala yedyen vodach shto zboroova italiјanski.
Chci průvodce, který mluví francouzsky. Ј-с би с-к-л --с--а-- е--- --да- шт- -б--ув- ф-------и. Јас би сакал / сакала еден водач што зборува француски. Ј-с б- с-к-л / с-к-л- е-е- в-д-ч ш-о з-о-у-а ф-а-ц-с-и- ------------------------------------------------------- Јас би сакал / сакала еден водач што зборува француски. 0
Ј-s-b--s-kal-/ s-k-la ------ v---ch -h-o------o-a -ran-zoos-i. Јas bi sakal / sakala yedyen vodach shto zboroova frantzooski. Ј-s b- s-k-l / s-k-l- y-d-e- v-d-c- s-t- z-o-o-v- f-a-t-o-s-i- -------------------------------------------------------------- Јas bi sakal / sakala yedyen vodach shto zboroova frantzooski.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Angličtina - univerzální jazyk

Angličtina je nejrozšířenější jazyk na světě. Mandarínština neboli čínština má však nejvíce rodilých mluvčích. Angličtina je mateřským jazykem „pouhých” 350 miliónů lidí. Angličtina však výrazně ovlivňuje i ostatní jazyky. Od poloviny 20. století její význam enormně vzrostl. To je dáno především vývojem USA ve světovou velmoc. Angličtina je první cizí jazyk, který se vyučuje na školách v mnoha zemích. Mezinárodní organizace užívají angličtinu jako oficiální jazyk. Angličtina je také úředním nebo společným jazykem mnoha zemí. Je však možné, že tuto funkci brzy převezmou jiné jazyky. Angličtina patří k západogermánským jazykům. Je tedy příbuzná například s němčinou. Tento jazyk se ale za posledních 1 000 let výrazně změnil. Dříve byla angličtina flektivním jazykem. Většina koncovek s gramatickým významem vymizela. Proto dnes angličtinu označujeme za analytický jazyk. Tento typ jazyka je více podobný čínštině než němčině. V budoucnu se angličtina ještě zjednoduší. Nepravidelná slovesa pravděpodobně vymizí. Angličtina je snadno srovnatelná s jinými indoevropskými jazyky. Její pravopis je však velmi obtížný. Je to tím, že se slova vyslovují jinak, než píší. Anglický pravopis zůstal po celá staletí stejný. Výslovnost se však značně změnila. To znamená, že lidé dnes stále píší tak, jak se mluvilo v roce 1400. Ve výslovnosti najdeme také celou řadu výjimek. Například kombinace písmen „ough” se vyslovuje šesti různými způsoby! Přesvědčte se sami! - thorough, thought, through, rough, bough, cough