Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   mk Присвојни заменки 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шеесет и шест]

66 [shyeyesyet i shyest]

Присвојни заменки 1

[Prisvoјni zamyenki 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) ја--- м-ј јас – мој ј-с – м-ј --------- јас – мој 0
јa----m-ј јas – moј ј-s – m-ј --------- јas – moј
Nemůžu najít svůj klíč. Не-ожа--д- -- -ај-а- мо--- --с-о--т-к--ч. Неможам да го најдам мојот / својот клуч. Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- к-у-. ----------------------------------------- Неможам да го најдам мојот / својот клуч. 0
N---oʐ-m--a -u---aјda--mo--t-/--v--ot ------. Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch. N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- k-o-c-. --------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch.
Nemůžu najít svou jízdenku. Н-можам да----н--да- мојот ---војо--во--н--и-е-. Неможам да го најдам мојот / својот возен билет. Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------------------ Неможам да го најдам мојот / својот возен билет. 0
Ny---ʐ-m-da guo---ј--m ----t-/-sv--ot vo-y-- b---e-. Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet. N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- v-z-e- b-l-e-. ---------------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ти --тв-ј ти – твој т- – т-о- --------- ти – твој 0
ti-– tv-ј ti – tvoј t- – t-o- --------- ti – tvoј
Našel jsi svůj klíč? Го--ај-е -- т-ој-----с--ј------ч? Го најде ли твојот / својот клуч? Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- к-у-? --------------------------------- Го најде ли твојот / својот клуч? 0
Gu- n------li tv--o--/---oј-t klo--h? Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch? G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- k-o-c-? ------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch?
Našel jsi svou jízdenku? Го--а-де-л-------- / --ојот-во--- бил-т? Го најде ли твојот / својот возен билет? Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- в-з-н б-л-т- ---------------------------------------- Го најде ли твојот / својот возен билет? 0
G-- n-јdye ------ј-t-- ---ј-t -oz-----ilye-? Guo naјdye li tvoјot / svoјot vozyen bilyet? G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- v-z-e- b-l-e-? -------------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot vozyen bilyet?
on – jeho (svůj / svoje) т---- н--ов тој – негов т-ј – н-г-в ----------- тој – негов 0
t-ј-–--yegu-v toј – nyeguov t-ј – n-e-u-v ------------- toј – nyeguov
Nevíš, kde je jeho klíč? З---ш -- к--е----ег-в--т--л-ч? Знаеш ли каде е неговиот клуч? З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- к-у-? ------------------------------ Знаеш ли каде е неговиот клуч? 0
Zn--e-h-li kad-e y--n--g-oviot----o--? Znayesh li kadye ye nyeguoviot klooch? Z-a-e-h l- k-d-e y- n-e-u-v-o- k-o-c-? -------------------------------------- Znayesh li kadye ye nyeguoviot klooch?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Знае--л--к-де-е--е--в--т-в--ен---л-т? Знаеш ли каде е неговиот возен билет? З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------- Знаеш ли каде е неговиот возен билет? 0
Zna---h--i -a-y- ye-ny-guo--ot-v-z-en-b---e-? Znayesh li kadye ye nyeguoviot vozyen bilyet? Z-a-e-h l- k-d-e y- n-e-u-v-o- v-z-e- b-l-e-? --------------------------------------------- Znayesh li kadye ye nyeguoviot vozyen bilyet?
ona – její (svůj / svoje) та--– --ј--н таа – нејзин т-а – н-ј-и- ------------ таа – нејзин 0
t-a-–-nye-zin taa – nyeјzin t-a – n-e-z-n ------------- taa – nyeјzin
Její peníze jsou pryč. Не-зин--е -----г- не--. Нејзините пари ги нема. Н-ј-и-и-е п-р- г- н-м-. ----------------------- Нејзините пари ги нема. 0
N---zinit-e p-r- gui n-e-a. Nyeјzinitye pari gui nyema. N-e-z-n-t-e p-r- g-i n-e-a- --------------------------- Nyeјzinitye pari gui nyema.
A její kreditní karta je také pryč. А и--е--и--т--к--ди--а ка-тич-а ја--ема. А и нејзината кредитна картичка ја нема. А и н-ј-и-а-а к-е-и-н- к-р-и-к- ј- н-м-. ---------------------------------------- А и нејзината кредитна картичка ја нема. 0
A----y--z-nat--kry---t----ar-ic--a ----yema. A i nyeјzinata kryeditna kartichka јa nyema. A i n-e-z-n-t- k-y-d-t-a k-r-i-h-a ј- n-e-a- -------------------------------------------- A i nyeјzinata kryeditna kartichka јa nyema.
my – náš / naše (svůj / svoje) ни- - н-ш ние – наш н-е – н-ш --------- ние – наш 0
ni-- –-na-h niye – nash n-y- – n-s- ----------- niye – nash
Náš dědeček je nemocný. Н--и-- -е---- болен. Нашиот дедо е болен. Н-ш-о- д-д- е б-л-н- -------------------- Нашиот дедо е болен. 0
N-sh----dyedo ---b---en. Nashiot dyedo ye bolyen. N-s-i-t d-e-o y- b-l-e-. ------------------------ Nashiot dyedo ye bolyen.
Naše babička je zdravá. На-ат- б--а-е----ав-. Нашата баба е здрава. Н-ш-т- б-б- е з-р-в-. --------------------- Нашата баба е здрава. 0
Na--at- -aba--e z-r--a. Nashata baba ye zdrava. N-s-a-a b-b- y- z-r-v-. ----------------------- Nashata baba ye zdrava.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) в-е-– ваш вие – ваш в-е – в-ш --------- вие – ваш 0
vi-e - v-sh viye – vash v-y- – v-s- ----------- viye – vash
Děti, kde je váš tatínek? Деца--к-д--е в----т т-т--? Деца, каде е вашиот татко? Д-ц-, к-д- е в-ш-о- т-т-о- -------------------------- Деца, каде е вашиот татко? 0
D--t-a,-----e--e -ash-o--tatk-? Dyetza, kadye ye vashiot tatko? D-e-z-, k-d-e y- v-s-i-t t-t-o- ------------------------------- Dyetza, kadye ye vashiot tatko?
Děti, kde je vaše maminka? Д------ад- --ва-ата ма-к-? Деца, каде е вашата мајка? Д-ц-, к-д- е в-ш-т- м-ј-а- -------------------------- Деца, каде е вашата мајка? 0
D--tza- k-d-- ye ----ata-----a? Dyetza, kadye ye vashata maјka? D-e-z-, k-d-e y- v-s-a-a m-ј-a- ------------------------------- Dyetza, kadye ye vashata maјka?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!