Konverzační příručka

cs V taxíku   »   mk Во такси

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [триесет и осум]

38 [triyesyet i osoom]

Во такси

[Vo taksi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. В- --лам п-в-к-јт- едн- т---и. Ве молам повикајте едно такси. В- м-л-м п-в-к-ј-е е-н- т-к-и- ------------------------------ Ве молам повикајте едно такси. 0
Vy------- --v--aј-y---e-no ---si. Vye molam povikaјtye yedno taksi. V-e m-l-m p-v-k-ј-y- y-d-o t-k-i- --------------------------------- Vye molam povikaјtye yedno taksi.
Kolik to stojí na nádraží? Ко-ку ч--и-д- -е--зничката-ст---ца? Колку чини до железничката станица? К-л-у ч-н- д- ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ----------------------------------- Колку чини до железничката станица? 0
K-l-o--c-in- d- ʐyely---i-hkat--s-a-itza? Kolkoo chini do ʐyelyeznichkata stanitza? K-l-o- c-i-i d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? ----------------------------------------- Kolkoo chini do ʐyelyeznichkata stanitza?
Kolik to stojí na letiště? К--к--ч-н--д- а--о-ром--? Колку чини до аеродромот? К-л-у ч-н- д- а-р-д-о-о-? ------------------------- Колку чини до аеродромот? 0
K-lkoo --ini-do---er---o--t? Kolkoo chini do ayerodromot? K-l-o- c-i-i d- a-e-o-r-m-t- ---------------------------- Kolkoo chini do ayerodromot?
Pořád rovně, prosím. П-аво-на--ед, мо-а-. Право напред, молам. П-а-о н-п-е-, м-л-м- -------------------- Право напред, молам. 0
P---- -ap------mo-am. Pravo napryed, molam. P-a-o n-p-y-d- m-l-m- --------------------- Pravo napryed, molam.
Zde doprava, prosím. Ов-е---с--,---ла-. Овде десно, молам. О-д- д-с-о- м-л-м- ------------------ Овде десно, молам. 0
O-d-- -yesno---o-a-. Ovdye dyesno, molam. O-d-e d-e-n-, m-l-m- -------------------- Ovdye dyesno, molam.
Na rohu doleva, prosím. Та---на а-о--- -а л-во, --л-м. Таму на аголот на лево, молам. Т-м- н- а-о-о- н- л-в-, м-л-м- ------------------------------ Таму на аголот на лево, молам. 0
Tam---n- a---l-t-----y--o, m-lam. Tamoo na aguolot na lyevo, molam. T-m-o n- a-u-l-t n- l-e-o- m-l-m- --------------------------------- Tamoo na aguolot na lyevo, molam.
Mám naspěch. Бр--м. Брзам. Б-з-м- ------ Брзам. 0
Br---. Brzam. B-z-m- ------ Brzam.
Mám čas. Ј-с-и--м-врем-. Јас имам време. Ј-с и-а- в-е-е- --------------- Јас имам време. 0
Ј-s-i-a- --yemye. Јas imam vryemye. Ј-s i-a- v-y-m-e- ----------------- Јas imam vryemye.
Jeďte, prosím, pomaleji. Ве м-ла----з--- поп---ка. Ве молам возете пополека. В- м-л-м в-з-т- п-п-л-к-. ------------------------- Ве молам возете пополека. 0
Vy- --l-- --zyet---popol---a. Vye molam vozyetye popolyeka. V-e m-l-m v-z-e-y- p-p-l-e-a- ----------------------------- Vye molam vozyetye popolyeka.
Zastavte zde, prosím. Застанет- ов---м-лам. Застанете овде молам. З-с-а-е-е о-д- м-л-м- --------------------- Застанете овде молам. 0
Zastan-e-y- -vdye--o-a-. Zastanyetye ovdye molam. Z-s-a-y-t-e o-d-e m-l-m- ------------------------ Zastanyetye ovdye molam.
Počkejte chvilku, prosím. П-че--ј-е еде--м-ме-т-Ве--о-ам. Почекајте еден момент Ве молам. П-ч-к-ј-е е-е- м-м-н- В- м-л-м- ------------------------------- Почекајте еден момент Ве молам. 0
Poch--k--ty---ed--n-m-m--nt -----ol-m. Pochyekaјtye yedyen momyent Vye molam. P-c-y-k-ј-y- y-d-e- m-m-e-t V-e m-l-m- -------------------------------------- Pochyekaјtye yedyen momyent Vye molam.
Jsem hned zpátky. Јас--е-н---ќе се--р-т-м. Јас веднаш ќе се вратам. Ј-с в-д-а- ќ- с- в-а-а-. ------------------------ Јас веднаш ќе се вратам. 0
Јas---ed---h -j-e-sye -ra---. Јas vyednash kjye sye vratam. Ј-s v-e-n-s- k-y- s-e v-a-a-. ----------------------------- Јas vyednash kjye sye vratam.
Prosím, dejte mi účet. Д-де-- ми ---а-п-и-----ца-В--м-л--. Дадете ми една признаница Ве молам. Д-д-т- м- е-н- п-и-н-н-ц- В- м-л-м- ----------------------------------- Дадете ми една признаница Ве молам. 0
D--y-ty- m- ----a ---zn----za-V-- --la-. Dadyetye mi yedna priznanitza Vye molam. D-d-e-y- m- y-d-a p-i-n-n-t-a V-e m-l-m- ---------------------------------------- Dadyetye mi yedna priznanitza Vye molam.
Nemám drobné. Јас -ем-м---т-- п-ри. Јас немам ситни пари. Ј-с н-м-м с-т-и п-р-. --------------------- Јас немам ситни пари. 0
Јa---ye----sitn--par-. Јas nyemam sitni pari. Ј-s n-e-a- s-t-i p-r-. ---------------------- Јas nyemam sitni pari.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Ва-а-- --бро,--с----к-т е за--ас. Вака е добро, остатокот е за Вас. В-к- е д-б-о- о-т-т-к-т е з- В-с- --------------------------------- Вака е добро, остатокот е за Вас. 0
V--- ---d-b--,---t-t---t-y- z- --s. Vaka ye dobro, ostatokot ye za Vas. V-k- y- d-b-o- o-t-t-k-t y- z- V-s- ----------------------------------- Vaka ye dobro, ostatokot ye za Vas.
Zavezte mě na tuto adresu. В--е-е м------в---а-р---. Возете ме на оваа адреса. В-з-т- м- н- о-а- а-р-с-. ------------------------- Возете ме на оваа адреса. 0
V-zy-----m----a o--a a-r-e-a. Vozyetye mye na ovaa adryesa. V-z-e-y- m-e n- o-a- a-r-e-a- ----------------------------- Vozyetye mye na ovaa adryesa.
Odvezte mě do mého hotelu. В--е-- -е-до-мојот-х-тел. Возете ме до мојот хотел. В-з-т- м- д- м-ј-т х-т-л- ------------------------- Возете ме до мојот хотел. 0
V-z--ty- m----- m--ot-kh----l. Vozyetye mye do moјot khotyel. V-z-e-y- m-e d- m-ј-t k-o-y-l- ------------------------------ Vozyetye mye do moјot khotyel.
Odvezte mě na pláž. В-з-т- ме--- -л-жат-. Возете ме на плажата. В-з-т- м- н- п-а-а-а- --------------------- Возете ме на плажата. 0
Vo-y-t----ye ------ʐ-t-. Vozyetye mye na plaʐata. V-z-e-y- m-e n- p-a-a-a- ------------------------ Vozyetye mye na plaʐata.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?