Konverzační příručka

cs Orientace   »   bg Ориентиране

41 [čtyřicet jedna]

Orientace

Orientace

41 [четирийсет и едно]

41 [chetiriyset i yedno]

Ориентиране

[Orientirane]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Kde je turistická informační kancelář? Къ-е----у-и-----ск-т--б-р-? Къде е туристическото бюро? К-д- е т-р-с-и-е-к-т- б-р-? --------------------------- Къде е туристическото бюро? 0
K--e-ye t-ri-tich-s---- b-u--? Kyde ye turisticheskoto byuro? K-d- y- t-r-s-i-h-s-o-o b-u-o- ------------------------------ Kyde ye turisticheskoto byuro?
Můžete mi dát plán města? Има-е ----арта н---р---? Имате ли карта на града? И-а-е л- к-р-а н- г-а-а- ------------------------ Имате ли карта на града? 0
Ima-- -i--a--a na-gr-da? Imate li karta na grada? I-a-e l- k-r-a n- g-a-a- ------------------------ Imate li karta na grada?
Je tady možné rezervovat hotel? Мо-е----д--се----е--и-- -ук---тел--а ст--? Може ли да се резервира тук хотелска стая? М-ж- л- д- с- р-з-р-и-а т-к х-т-л-к- с-а-? ------------------------------------------ Може ли да се резервира тук хотелска стая? 0
Mozhe--i----s---e----ir- t-k-k---e--ka--t-ya? Mozhe li da se rezervira tuk khotelska staya? M-z-e l- d- s- r-z-r-i-a t-k k-o-e-s-a s-a-a- --------------------------------------------- Mozhe li da se rezervira tuk khotelska staya?
Kde je staré město? К-д- е-ста---т---ад? Къде е старият град? К-д- е с-а-и-т г-а-? -------------------- Къде е старият град? 0
Kyde -----a-iy-t ---d? Kyde ye stariyat grad? K-d- y- s-a-i-a- g-a-? ---------------------- Kyde ye stariyat grad?
Kde je katedrála? Къд--е-к-те-рал-та? Къде е катедралата? К-д- е к-т-д-а-а-а- ------------------- Къде е катедралата? 0
K-de y- ka-----l--a? Kyde ye katedralata? K-d- y- k-t-d-a-a-a- -------------------- Kyde ye katedralata?
Kde se nachází muzeum? Къд- - ------? Къде е музеят? К-д- е м-з-я-? -------------- Къде е музеят? 0
K--e -- m------? Kyde ye muzeyat? K-d- y- m-z-y-t- ---------------- Kyde ye muzeyat?
Kde je možné koupit známky? Къ-- може--- -- --пя- п--е---- м-рк-? Къде може да се купят пощенски марки? К-д- м-ж- д- с- к-п-т п-щ-н-к- м-р-и- ------------------------------------- Къде може да се купят пощенски марки? 0
Kyde m---e-da-se k----t-p-sh-hen--- m-r--? Kyde mozhe da se kupyat poshchenski marki? K-d- m-z-e d- s- k-p-a- p-s-c-e-s-i m-r-i- ------------------------------------------ Kyde mozhe da se kupyat poshchenski marki?
Kde je možné koupit květiny? Къд------ ----е к---- -----? Къде може да се купят цветя? К-д- м-ж- д- с- к-п-т ц-е-я- ---------------------------- Къде може да се купят цветя? 0
K-d--m-zhe-da se-kupy-t -s--t-a? Kyde mozhe da se kupyat tsvetya? K-d- m-z-e d- s- k-p-a- t-v-t-a- -------------------------------- Kyde mozhe da se kupyat tsvetya?
Kde je možné koupit jízdenky? Къ-----же -- се --пят --л-т-? Къде може да се купят билети? К-д- м-ж- д- с- к-п-т б-л-т-? ----------------------------- Къде може да се купят билети? 0
Kyde m-zhe-d- se kupy-- --l-ti? Kyde mozhe da se kupyat bileti? K-d- m-z-e d- s- k-p-a- b-l-t-? ------------------------------- Kyde mozhe da se kupyat bileti?
Kde je přístav? Къ-- - пр--та----т-? Къде е пристанището? К-д- е п-и-т-н-щ-т-? -------------------- Къде е пристанището? 0
K-d- ye-pr--tan---c----? Kyde ye pristanishcheto? K-d- y- p-i-t-n-s-c-e-o- ------------------------ Kyde ye pristanishcheto?
Kde je tržnice? Къде-- па-а-ъ-? Къде е пазарът? К-д- е п-з-р-т- --------------- Къде е пазарът? 0
K-de-ye -a--r-t? Kyde ye pazaryt? K-d- y- p-z-r-t- ---------------- Kyde ye pazaryt?
Kde je zámek? К----е---мък--? Къде е замъкът? К-д- е з-м-к-т- --------------- Къде е замъкът? 0
Kyd- y--z-----t? Kyde ye zamykyt? K-d- y- z-m-k-t- ---------------- Kyde ye zamykyt?
Kdy začíná prohlídka? К--- започ-а-т--и-ти-е-к-т- о---о-к-? Кога започва туристическата обиколка? К-г- з-п-ч-а т-р-с-и-е-к-т- о-и-о-к-? ------------------------------------- Кога започва туристическата обиколка? 0
Ko-- z--o--v- tu-i-ti-h--k-----b---lk-? Koga zapochva turisticheskata obikolka? K-g- z-p-c-v- t-r-s-i-h-s-a-a o-i-o-k-? --------------------------------------- Koga zapochva turisticheskata obikolka?
Kdy končí ta prohlídka? Ко-а--въ--ва -ури-ти-е--ата о--колк-? Кога свършва туристическата обиколка? К-г- с-ъ-ш-а т-р-с-и-е-к-т- о-и-о-к-? ------------------------------------- Кога свършва туристическата обиколка? 0
K--a --yr-h-a---rist-c-e------o----lka? Koga svyrshva turisticheskata obikolka? K-g- s-y-s-v- t-r-s-i-h-s-a-a o-i-o-k-? --------------------------------------- Koga svyrshva turisticheskata obikolka?
Jak dlouho trvá ta prohlídka? К---о --ем- т----т---ст----к--а-оби---к-? Колко време трае туристическата обиколка? К-л-о в-е-е т-а- т-р-с-и-е-к-т- о-и-о-к-? ----------------------------------------- Колко време трае туристическата обиколка? 0
K---- -r--e-tra--tu-i-t--heska-a --ikolka? Kolko vreme trae turisticheskata obikolka? K-l-o v-e-e t-a- t-r-s-i-h-s-a-a o-i-o-k-? ------------------------------------------ Kolko vreme trae turisticheskata obikolka?
Chci průvodce, který mluví německy. Б-----к------ск-ла---------в-д- койт----во-и ----к-. Бих искал / искала екскурзовод, който говори немски. Б-х и-к-л / и-к-л- е-с-у-з-в-д- к-й-о г-в-р- н-м-к-. ---------------------------------------------------- Бих искал / искала екскурзовод, който говори немски. 0
Bik- i-k-- - -s--la -e-s-u-z-v-d---o--- go-o-i ne---i. Bikh iskal / iskala yekskurzovod, koyto govori nemski. B-k- i-k-l / i-k-l- y-k-k-r-o-o-, k-y-o g-v-r- n-m-k-. ------------------------------------------------------ Bikh iskal / iskala yekskurzovod, koyto govori nemski.
Chci průvodce, který mluví italsky. Б---иск-- ---ск--а-екск-рзово-,-ко--- го-о-и -т--и-н-ки. Бих искал / искала екскурзовод, който говори италиански. Б-х и-к-л / и-к-л- е-с-у-з-в-д- к-й-о г-в-р- и-а-и-н-к-. -------------------------------------------------------- Бих искал / искала екскурзовод, който говори италиански. 0
Bi-- --------iskala-y-kskur-ovod- ko-to g-v--- ita--a-ski. Bikh iskal / iskala yekskurzovod, koyto govori italianski. B-k- i-k-l / i-k-l- y-k-k-r-o-o-, k-y-o g-v-r- i-a-i-n-k-. ---------------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala yekskurzovod, koyto govori italianski.
Chci průvodce, který mluví francouzsky. Би---с-ал-/ иск--а -к-к--з-во-,--о--о --------р-н-к-. Бих искал / искала екскурзовод, който говори френски. Б-х и-к-л / и-к-л- е-с-у-з-в-д- к-й-о г-в-р- ф-е-с-и- ----------------------------------------------------- Бих искал / искала екскурзовод, който говори френски. 0
Bikh ---al / i-ka-- y---ku-z-vod, ----o govori--r-nski. Bikh iskal / iskala yekskurzovod, koyto govori frenski. B-k- i-k-l / i-k-l- y-k-k-r-o-o-, k-y-o g-v-r- f-e-s-i- ------------------------------------------------------- Bikh iskal / iskala yekskurzovod, koyto govori frenski.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Angličtina - univerzální jazyk

Angličtina je nejrozšířenější jazyk na světě. Mandarínština neboli čínština má však nejvíce rodilých mluvčích. Angličtina je mateřským jazykem „pouhých” 350 miliónů lidí. Angličtina však výrazně ovlivňuje i ostatní jazyky. Od poloviny 20. století její význam enormně vzrostl. To je dáno především vývojem USA ve světovou velmoc. Angličtina je první cizí jazyk, který se vyučuje na školách v mnoha zemích. Mezinárodní organizace užívají angličtinu jako oficiální jazyk. Angličtina je také úředním nebo společným jazykem mnoha zemí. Je však možné, že tuto funkci brzy převezmou jiné jazyky. Angličtina patří k západogermánským jazykům. Je tedy příbuzná například s němčinou. Tento jazyk se ale za posledních 1 000 let výrazně změnil. Dříve byla angličtina flektivním jazykem. Většina koncovek s gramatickým významem vymizela. Proto dnes angličtinu označujeme za analytický jazyk. Tento typ jazyka je více podobný čínštině než němčině. V budoucnu se angličtina ještě zjednoduší. Nepravidelná slovesa pravděpodobně vymizí. Angličtina je snadno srovnatelná s jinými indoevropskými jazyky. Její pravopis je však velmi obtížný. Je to tím, že se slova vyslovují jinak, než píší. Anglický pravopis zůstal po celá staletí stejný. Výslovnost se však značně změnila. To znamená, že lidé dnes stále píší tak, jak se mluvilo v roce 1400. Ve výslovnosti najdeme také celou řadu výjimek. Například kombinace písmen „ough” se vyslovuje šesti různými způsoby! Přesvědčte se sami! - thorough, thought, through, rough, bough, cough