Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   bg Съюзи 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [деветдесет и четири]

94 [devetdeset i chetiri]

Съюзи 1

[Syyuzi 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Ч-кай, --ка-о----д-т -р-с--н-. Чакай, докато дъждът престане. Ч-к-й- д-к-т- д-ж-ъ- п-е-т-н-. ------------------------------ Чакай, докато дъждът престане. 0
C-a--y,--o---o--y-h--t -re-tane. Chakay, dokato dyzhdyt prestane. C-a-a-, d-k-t- d-z-d-t p-e-t-n-. -------------------------------- Chakay, dokato dyzhdyt prestane.
Počkej, až budu hotov / hotová. Ч-к--- д-ка-- свър-а. Чакай, докато свърша. Ч-к-й- д-к-т- с-ъ-ш-. --------------------- Чакай, докато свърша. 0
Ch--a-, -ok----s---s--. Chakay, dokato svyrsha. C-a-a-, d-k-t- s-y-s-a- ----------------------- Chakay, dokato svyrsha.
Počkej, až přijde zpátky. Чакай,----а-о--о- с- в-р-е. Чакай, докато той се върне. Ч-к-й- д-к-т- т-й с- в-р-е- --------------------------- Чакай, докато той се върне. 0
C-a--y---ok-t- toy-se v-rn-. Chakay, dokato toy se vyrne. C-a-a-, d-k-t- t-y s- v-r-e- ---------------------------- Chakay, dokato toy se vyrne.
Čekám, až mi uschnou vlasy. Ще-ч-к-м- до-ато-к-с--- -и--з----е. Ще чакам, докато косата ми изсъхне. Щ- ч-к-м- д-к-т- к-с-т- м- и-с-х-е- ----------------------------------- Ще чакам, докато косата ми изсъхне. 0
Shche--hakam- do-----kos-t- ---izs---n-. Shche chakam, dokato kosata mi izsykhne. S-c-e c-a-a-, d-k-t- k-s-t- m- i-s-k-n-. ---------------------------------------- Shche chakam, dokato kosata mi izsykhne.
Čekám, až ten film skončí. Щ- -ак--,-до--то ---------ърши. Ще чакам, докато филмът свърши. Щ- ч-к-м- д-к-т- ф-л-ъ- с-ъ-ш-. ------------------------------- Ще чакам, докато филмът свърши. 0
S-c-e -haka-, d---to --l-y---v-----. Shche chakam, dokato filmyt svyrshi. S-c-e c-a-a-, d-k-t- f-l-y- s-y-s-i- ------------------------------------ Shche chakam, dokato filmyt svyrshi.
Čekám, až bude na semaforu zelená. Ще чакам, -окат---вет-фа--т--в-тн- ---е-о. Ще чакам, докато светофарът светне зелено. Щ- ч-к-м- д-к-т- с-е-о-а-ъ- с-е-н- з-л-н-. ------------------------------------------ Ще чакам, докато светофарът светне зелено. 0
Shche-------,-dok-t- s---o-ar---svet-e---len-. Shche chakam, dokato svetofaryt svetne zeleno. S-c-e c-a-a-, d-k-t- s-e-o-a-y- s-e-n- z-l-n-. ---------------------------------------------- Shche chakam, dokato svetofaryt svetne zeleno.
Kdy pojedeš na dovolenou? К-га -а-и-а-----а -о--вк-? Кога заминаваш на почивка? К-г- з-м-н-в-ш н- п-ч-в-а- -------------------------- Кога заминаваш на почивка? 0
K----zam-n---s---a -----v--? Koga zaminavash na pochivka? K-g- z-m-n-v-s- n- p-c-i-k-? ---------------------------- Koga zaminavash na pochivka?
Ještě před letními prázdninami? Още--р--- л---а-- -а---ция? Още преди лятната ваканция? О-е п-е-и л-т-а-а в-к-н-и-? --------------------------- Още преди лятната ваканция? 0
Oshche p-e-- l-at-ata-v-ka-t----? Oshche predi lyatnata vakantsiya? O-h-h- p-e-i l-a-n-t- v-k-n-s-y-? --------------------------------- Oshche predi lyatnata vakantsiya?
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Д-, --е пр--и--а-за---не-л-тн--- в-----и-. Да, още преди да започне лятната ваканция. Д-, о-е п-е-и д- з-п-ч-е л-т-а-а в-к-н-и-. ------------------------------------------ Да, още преди да започне лятната ваканция. 0
Da,----c-e -r-d- -a-zap-------yatnat- v--a--si--. Da, oshche predi da zapochne lyatnata vakantsiya. D-, o-h-h- p-e-i d- z-p-c-n- l-a-n-t- v-k-n-s-y-. ------------------------------------------------- Da, oshche predi da zapochne lyatnata vakantsiya.
Oprav tu střechu, než začne zima. По-рави по-ри-----ре-и-да-з-по--е--има-а. Поправи покрива, преди да започне зимата. П-п-а-и п-к-и-а- п-е-и д- з-п-ч-е з-м-т-. ----------------------------------------- Поправи покрива, преди да започне зимата. 0
P--r--i p-k--va,-pr--- da--a---------m-ta. Popravi pokriva, predi da zapochne zimata. P-p-a-i p-k-i-a- p-e-i d- z-p-c-n- z-m-t-. ------------------------------------------ Popravi pokriva, predi da zapochne zimata.
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. И---й си ръ-ете, -р-ди--а с---е- на -а-а--. Измий си ръцете, преди да седнеш на масата. И-м-й с- р-ц-т-, п-е-и д- с-д-е- н- м-с-т-. ------------------------------------------- Измий си ръцете, преди да седнеш на масата. 0
I-miy -- ryts---- p-ed- da s-d---h--a-ma---a. Izmiy si rytsete, predi da sednesh na masata. I-m-y s- r-t-e-e- p-e-i d- s-d-e-h n- m-s-t-. --------------------------------------------- Izmiy si rytsete, predi da sednesh na masata.
Zavři okno, než půjdeš ven. З--во-и ------еца- пре-и да-изл--е-. Затвори прозореца, преди да излезеш. З-т-о-и п-о-о-е-а- п-е-и д- и-л-з-ш- ------------------------------------ Затвори прозореца, преди да излезеш. 0
Zatv-r- --o---ets-----edi-da -zl-z-sh. Zatvori prozoretsa, predi da izlezesh. Z-t-o-i p-o-o-e-s-, p-e-i d- i-l-z-s-. -------------------------------------- Zatvori prozoretsa, predi da izlezesh.
Kdy přijdeš domů? К--а ще -- въ-не---к-щи? Кога ще се върнеш вкъщи? К-г- щ- с- в-р-е- в-ъ-и- ------------------------ Кога ще се върнеш вкъщи? 0
Kog- -h--e-se-----e-h v-y-h-hi? Koga shche se vyrnesh vkyshchi? K-g- s-c-e s- v-r-e-h v-y-h-h-? ------------------------------- Koga shche se vyrnesh vkyshchi?
Po vyučování? С----ч-с----е? След часовете? С-е- ч-с-в-т-? -------------- След часовете? 0
S-ed---as-vete? Sled chasovete? S-e- c-a-o-e-e- --------------- Sled chasovete?
Ano, poté, co skončí vyučování. Д-,-с--д к-то--върша- ч---вете. Да, след като свършат часовете. Д-, с-е- к-т- с-ъ-ш-т ч-с-в-т-. ------------------------------- Да, след като свършат часовете. 0
D-- s-e- k--- svy-s--- ch---vet-. Da, sled kato svyrshat chasovete. D-, s-e- k-t- s-y-s-a- c-a-o-e-e- --------------------------------- Da, sled kato svyrshat chasovete.
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. С--д като-пре-ърпя з-опо-ук---т-й--------ш- -а-р-боти-пове-е. След като претърпя злополука, той не можеше да работи повече. С-е- к-т- п-е-ъ-п- з-о-о-у-а- т-й н- м-ж-ш- д- р-б-т- п-в-ч-. ------------------------------------------------------------- След като претърпя злополука, той не можеше да работи повече. 0
S-e----to pret-r-y---l-p--uk-----y--e-m--h-sh- da--abo-i ---e---. Sled kato pretyrpya zlopoluka, toy ne mozheshe da raboti poveche. S-e- k-t- p-e-y-p-a z-o-o-u-a- t-y n- m-z-e-h- d- r-b-t- p-v-c-e- ----------------------------------------------------------------- Sled kato pretyrpya zlopoluka, toy ne mozheshe da raboti poveche.
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. С-ед-к-то -и-беш- загу--------т-та-си, той -а-и-а за-А-е-и-а. След като си беше загубил работата си, той замина за Америка. С-е- к-т- с- б-ш- з-г-б-л р-б-т-т- с-, т-й з-м-н- з- А-е-и-а- ------------------------------------------------------------- След като си беше загубил работата си, той замина за Америка. 0
S-e- ka---si------ zagu-il ra-ota-a s-, -o- z--ina--- Am-ri-a. Sled kato si beshe zagubil rabotata si, toy zamina za Amerika. S-e- k-t- s- b-s-e z-g-b-l r-b-t-t- s-, t-y z-m-n- z- A-e-i-a- -------------------------------------------------------------- Sled kato si beshe zagubil rabotata si, toy zamina za Amerika.
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Сле--к--о-з----- за -мерика- той--або---я. След като замина за Америка, той забогатя. С-е- к-т- з-м-н- з- А-е-и-а- т-й з-б-г-т-. ------------------------------------------ След като замина за Америка, той забогатя. 0
S-ed kat- --------- --e----,--oy-za-oga-ya. Sled kato zamina za Amerika, toy zabogatya. S-e- k-t- z-m-n- z- A-e-i-a- t-y z-b-g-t-a- ------------------------------------------- Sled kato zamina za Amerika, toy zabogatya.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…