Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   be У рэстаране 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [трыццаць]

30 [trytstsats’]

У рэстаране 2

[U restarane 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. К--і--аска,-шк-я-к--ябл-чна-- соку! Калі ласка, шклянку яблычнага соку! К-л- л-с-а- ш-л-н-у я-л-ч-а-а с-к-! ----------------------------------- Калі ласка, шклянку яблычнага соку! 0
Kalі-l-sk-,--h--yan-u yabl---n--- s-k-! Kalі laska, shklyanku yablychnaga soku! K-l- l-s-a- s-k-y-n-u y-b-y-h-a-a s-k-! --------------------------------------- Kalі laska, shklyanku yablychnaga soku!
Limonádu, prosím. К-лі -а--а,--к-я--- ---ана-у! Калі ласка, шклянку ліманаду! К-л- л-с-а- ш-л-н-у л-м-н-д-! ----------------------------- Калі ласка, шклянку ліманаду! 0
K-lі----ka- --k-yank---іm---d-! Kalі laska, shklyanku lіmanadu! K-l- l-s-a- s-k-y-n-u l-m-n-d-! ------------------------------- Kalі laska, shklyanku lіmanadu!
Rajčatovou šťávu, prosím. Кал- --ск-,-шк---к--там-т-а-- ---у! Калі ласка, шклянку таматнага соку! К-л- л-с-а- ш-л-н-у т-м-т-а-а с-к-! ----------------------------------- Калі ласка, шклянку таматнага соку! 0
K-l----sk-, shk---nk- ta--tnaga-s---! Kalі laska, shklyanku tamatnaga soku! K-l- l-s-a- s-k-y-n-u t-m-t-a-a s-k-! ------------------------------------- Kalі laska, shklyanku tamatnaga soku!
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Я -ац-ў бы ----цел--бы--е--х--ы---н-г----на. Я хацеў бы / хацела бы келіх чырвонага віна. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- к-л-х ч-р-о-а-а в-н-. -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы келіх чырвонага віна. 0
Ya-k-atseu----------se-a--y--e-іk- --y--o---- v---. Ya khatseu by / khatsela by kelіkh chyrvonaga vіna. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- k-l-k- c-y-v-n-g- v-n-. --------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by kelіkh chyrvonaga vіna.
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Я х-це- бы-- --це-а бы --лі--б---г--в---. Я хацеў бы / хацела бы келіх белага віна. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- к-л-х б-л-г- в-н-. ----------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы келіх белага віна. 0
Ya k-a--eu by---k-a-se---by----іkh b--ag- --n-. Ya khatseu by / khatsela by kelіkh belaga vіna. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- k-l-k- b-l-g- v-n-. ----------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by kelіkh belaga vіna.
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Я ----ў-------ац-л---ы--у--льк--ша-п---к-г-. Я хацеў бы / хацела бы бутэльку шампанскага. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- б-т-л-к- ш-м-а-с-а-а- -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы бутэльку шампанскага. 0
Y--k-a-se- b-----h---e-a -y but-------h-mp--s----. Ya khatseu by / khatsela by butel’ku shampanskaga. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- b-t-l-k- s-a-p-n-k-g-. -------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by butel’ku shampanskaga.
Máš rád ryby? Т--лю----ры-у? Ты любіш рыбу? Т- л-б-ш р-б-? -------------- Ты любіш рыбу? 0
Ty l--b-sh--y-u? Ty lyubіsh rybu? T- l-u-і-h r-b-? ---------------- Ty lyubіsh rybu?
Máš rád hovězí maso? Ты-лю--ш-я-аві---у? Ты любіш ялавічыну? Т- л-б-ш я-а-і-ы-у- ------------------- Ты любіш ялавічыну? 0
T--------- ya---і---nu? Ty lyubіsh yalavіchynu? T- l-u-і-h y-l-v-c-y-u- ----------------------- Ty lyubіsh yalavіchynu?
Máš rád vepřové maso? Т---юб-ш--ві---у? Ты любіш свініну? Т- л-б-ш с-і-і-у- ----------------- Ты любіш свініну? 0
T--lyubіs--sv---n-? Ty lyubіsh svіnіnu? T- l-u-і-h s-і-і-u- ------------------- Ty lyubіsh svіnіnu?
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Я ха-е--бы /-х--ел---ы-ш-о--е-у--ь -ез-мя-а. Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь без мяса. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ш-о-н-б-д-ь б-з м-с-. -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь без мяса. 0
Ya--h-tseu -y-/ -h----l--by---t-----u--’ b-z --as-. Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’ bez myasa. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- s-t---e-u-z- b-z m-a-a- --------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’ bez myasa.
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Я----еў б--/----ела-бы--ак-ску з г--о-н---. Я хацеў бы / хацела бы закуску з гародніны. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- з-к-с-у з г-р-д-і-ы- ------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы закуску з гародніны. 0
Ya---a---- b--/-khats----------usku - -ar-d---y. Ya khatseu by / khatsela by zakusku z garodnіny. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- z-k-s-u z g-r-d-і-y- ------------------------------------------------ Ya khatseu by / khatsela by zakusku z garodnіny.
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Я-ха-е--б--/---цел- -ы-ш-о-неб-дз----то -о--а хутка п-ы--та-аць. Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь, што можна хутка прыгатаваць. Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ш-о-н-б-д-ь- ш-о м-ж-а х-т-а п-ы-а-а-а-ь- ---------------------------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь, што можна хутка прыгатаваць. 0
Y- kh-tseu-b- / --atse-a-b- s-t----b-d-’,-s-t- ---h-- kh-tk--p-y-a-a-at-’. Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’, shto mozhna khutka prygatavats’. Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- s-t---e-u-z-, s-t- m-z-n- k-u-k- p-y-a-a-a-s-. -------------------------------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’, shto mozhna khutka prygatavats’.
Chcete to s rýží? В-- --д--ь---та-з-р---м? Вам падаць гэта з рысам? В-м п-д-ц- г-т- з р-с-м- ------------------------ Вам падаць гэта з рысам? 0
Vam -a-a--- g-ta - ry-a-? Vam padats’ geta z rysam? V-m p-d-t-’ g-t- z r-s-m- ------------------------- Vam padats’ geta z rysam?
Chcete to s těstovinama? В---п-д-ць--э-- з --к-ы---? Вам падаць гэта з локшынай? В-м п-д-ц- г-т- з л-к-ы-а-? --------------------------- Вам падаць гэта з локшынай? 0
V-- pa--t-’--e-a------sh-na-? Vam padats’ geta z lokshynay? V-m p-d-t-’ g-t- z l-k-h-n-y- ----------------------------- Vam padats’ geta z lokshynay?
Chcete to s bramborami? Вам па-----г--а-з--ул--а-? Вам падаць гэта з бульбай? В-м п-д-ц- г-т- з б-л-б-й- -------------------------- Вам падаць гэта з бульбай? 0
V-m pad--s----ta-z b-l’bay? Vam padats’ geta z bul’bay? V-m p-d-t-’ g-t- z b-l-b-y- --------------------------- Vam padats’ geta z bul’bay?
To mi nechutná. Г--а--я-мачн-. Гэта нясмачна. Г-т- н-с-а-н-. -------------- Гэта нясмачна. 0
G--a nyasm-c---. Geta nyasmachna. G-t- n-a-m-c-n-. ---------------- Geta nyasmachna.
To jídlo je studené. Ежа -а---ная. Ежа халодная. Е-а х-л-д-а-. ------------- Ежа халодная. 0
E--a----l-d----. Ezha khalodnaya. E-h- k-a-o-n-y-. ---------------- Ezha khalodnaya.
To jsem si neobjednal / neobjednala. Я гэта-- -- з--а--аў-/-не-заказ--л-. Я гэтага не заказваў / не заказвала. Я г-т-г- н- з-к-з-а- / н- з-к-з-а-а- ------------------------------------ Я гэтага не заказваў / не заказвала. 0
Ya--e---a n--z--a-v-u-/ -e--a-azv-l-. Ya getaga ne zakazvau / ne zakazvala. Y- g-t-g- n- z-k-z-a- / n- z-k-z-a-a- ------------------------------------- Ya getaga ne zakazvau / ne zakazvala.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!