Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   sr У ресторану 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [тридесет]

30 [trideset]

У ресторану 2

[U restoranu 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Cо--од---б--е, мо-им. Cок од јабуке, молим. C-к о- ј-б-к-, м-л-м- --------------------- Cок од јабуке, молим. 0
C-- o--jab--e, m-li-. Cok od jabuke, molim. C-k o- j-b-k-, m-l-m- --------------------- Cok od jabuke, molim.
Limonádu, prosím. Л-мун---, м-л-м. Лимунаду, молим. Л-м-н-д-, м-л-м- ---------------- Лимунаду, молим. 0
Limunadu, -ol--. Limunadu, molim. L-m-n-d-, m-l-m- ---------------- Limunadu, molim.
Rajčatovou šťávu, prosím. Сок о- п---д--за,-м----. Сок од парадајза, молим. С-к о- п-р-д-ј-а- м-л-м- ------------------------ Сок од парадајза, молим. 0
So--o- paradaj-a---o-i-. Sok od paradajza, molim. S-k o- p-r-d-j-a- m-l-m- ------------------------ Sok od paradajza, molim.
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Ј- --х-рад- ч-ш- ц--е--г-в-на. Ја бих радо чашу црвеног вина. Ј- б-х р-д- ч-ш- ц-в-н-г в-н-. ------------------------------ Ја бих радо чашу црвеног вина. 0
J----h rado-čašu-c----------a. Ja bih rado čašu crvenog vina. J- b-h r-d- č-š- c-v-n-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu crvenog vina.
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Ј---их -а-о----у-б-л-г в-на. Ја бих радо чашу белог вина. Ј- б-х р-д- ч-ш- б-л-г в-н-. ---------------------------- Ја бих радо чашу белог вина. 0
Ja---h---do-č--u b--og vin-. Ja bih rado čašu belog vina. J- b-h r-d- č-š- b-l-g v-n-. ---------------------------- Ja bih rado čašu belog vina.
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ја би--радо фла-у -амп---а. Ја бих радо флашу шампањца. Ј- б-х р-д- ф-а-у ш-м-а-ц-. --------------------------- Ја бих радо флашу шампањца. 0
J- bi--rad----a-u---mp-nj-a. Ja bih rado flašu šampanjca. J- b-h r-d- f-a-u š-m-a-j-a- ---------------------------- Ja bih rado flašu šampanjca.
Máš rád ryby? В-ли- -и ри-у? Волиш ли рибу? В-л-ш л- р-б-? -------------- Волиш ли рибу? 0
Vo-iš-l- r--u? Voliš li ribu? V-l-š l- r-b-? -------------- Voliš li ribu?
Máš rád hovězí maso? Во-иш-л---овед-ну? Волиш ли говедину? В-л-ш л- г-в-д-н-? ------------------ Волиш ли говедину? 0
Voli- ----ov---nu? Voliš li govedinu? V-l-š l- g-v-d-n-? ------------------ Voliš li govedinu?
Máš rád vepřové maso? Во---------ињ--ин-? Волиш ли свињетину? В-л-ш л- с-и-е-и-у- ------------------- Волиш ли свињетину? 0
V---- -i -v--j-t--u? Voliš li svinjetinu? V-l-š l- s-i-j-t-n-? -------------------- Voliš li svinjetinu?
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Х--о / -т--- --х нешт- --- м-с-. Хтео / хтела бих нешто без меса. Х-е- / х-е-а б-х н-ш-о б-з м-с-. -------------------------------- Хтео / хтела бих нешто без меса. 0
Hte--/-hte-a-b-- neš-o b---mesa. Hteo / htela bih nešto bez mesa. H-e- / h-e-a b-h n-š-o b-z m-s-. -------------------------------- Hteo / htela bih nešto bez mesa.
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Хт-- --хт--а---х----ту -----врћ-м. Хтео / хтела бих плату са поврћем. Х-е- / х-е-а б-х п-а-у с- п-в-ћ-м- ---------------------------------- Хтео / хтела бих плату са поврћем. 0
Ht---- -te---bi---la-- -- ----c-em. Hteo / htela bih platu sa povrc-em. H-e- / h-e-a b-h p-a-u s- p-v-c-e-. ----------------------------------- Hteo / htela bih platu sa povrćem.
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Хте- /-х-е-а-би---еш-- -то-не----је -у-о. Хтео / хтела бих нешто што не траје дуго. Х-е- / х-е-а б-х н-ш-о ш-о н- т-а-е д-г-. ----------------------------------------- Хтео / хтела бих нешто што не траје дуго. 0
Ht-o / -t-la--ih----t- š---ne-t---e--ugo. Hteo / htela bih nešto što ne traje dugo. H-e- / h-e-a b-h n-š-o š-o n- t-a-e d-g-. ----------------------------------------- Hteo / htela bih nešto što ne traje dugo.
Chcete to s rýží? Ж--ит- л--т- с---р-н-e-? Желите ли то с пиринчeм? Ж-л-т- л- т- с п-р-н-e-? ------------------------ Желите ли то с пиринчeм? 0
Žel--- ---to-s--irinče-? Želite li to s pirinčem? Ž-l-t- l- t- s p-r-n-e-? ------------------------ Želite li to s pirinčem?
Chcete to s těstovinama? Ж----е--и то - ре--нци--? Желите ли то с резанцима? Ж-л-т- л- т- с р-з-н-и-а- ------------------------- Желите ли то с резанцима? 0
Žel-te-l---o - re----i--? Želite li to s rezancima? Ž-l-t- l- t- s r-z-n-i-a- ------------------------- Želite li to s rezancima?
Chcete to s bramborami? Ж-ли------т--с-----п--ом? Желите ли то с кромпиром? Ж-л-т- л- т- с к-о-п-р-м- ------------------------- Желите ли то с кромпиром? 0
Ž-li-- -i -o s-kro-p---m? Želite li to s krompirom? Ž-l-t- l- t- s k-o-p-r-m- ------------------------- Želite li to s krompirom?
To mi nechutná. Т---и-н--- -кусн-. То ми није укусно. Т- м- н-ј- у-у-н-. ------------------ То ми није укусно. 0
T-----nij----u---. To mi nije ukusno. T- m- n-j- u-u-n-. ------------------ To mi nije ukusno.
To jídlo je studené. Јело је х---н-. Јело је хладно. Ј-л- ј- х-а-н-. --------------- Јело је хладно. 0
Je-o -e----dn-. Jelo je hladno. J-l- j- h-a-n-. --------------- Jelo je hladno.
To jsem si neobjednal / neobjednala. То -- --са-----учио-/ н-ру-и--. То ja нисам наручио / наручила. Т- j- н-с-м н-р-ч-о / н-р-ч-л-. ------------------------------- То ja нисам наручио / наручила. 0
T- ---n-sa---a--č-- / nar-č-l-. To ja nisam naručio / naručila. T- j- n-s-m n-r-č-o / n-r-č-l-. ------------------------------- To ja nisam naručio / naručila.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!