Я - ----в-- -и---а-кел----і--г- -и-а.
Я б випив / випила келих білого вина.
Я б в-п-в / в-п-л- к-л-х б-л-г- в-н-.
-------------------------------------
Я б випив / випила келих білого вина. 0 YA-b vy----/ --pyl- k-lyk-----oh- -yn-.YA b vypyv / vypyla kelykh biloho vyna.Y- b v-p-v / v-p-l- k-l-k- b-l-h- v-n-.---------------------------------------YA b vypyv / vypyla kelykh biloho vyna.
Я --т-- -и-/-х-ті-а ---ось-бе- -----.
Я хотів би / хотіла б щось без м’яса.
Я х-т-в б- / х-т-л- б щ-с- б-з м-я-а-
-------------------------------------
Я хотів би / хотіла б щось без м’яса. 0 YA kh---v-by - k--tila-b-sh-h--- -e- m'y-sa.YA khotiv by / khotila b shchosʹ bez m'yasa.Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b s-c-o-ʹ b-z m-y-s-.--------------------------------------------YA khotiv by / khotila b shchosʹ bez m'yasa.
Я-х-т-в б- ------ла-б--в---в- с-р---.
Я хотів би / хотіла б овочеву страву.
Я х-т-в б- / х-т-л- б о-о-е-у с-р-в-.
-------------------------------------
Я хотів би / хотіла б овочеву страву. 0 YA-khot------/ k--ti---b ov-ch-vu s-----.YA khotiv by / khotila b ovochevu stravu.Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b o-o-h-v- s-r-v-.-----------------------------------------YA khotiv by / khotila b ovochevu stravu.
Я-хо-- щос-- на ---не т-еб- довг- че--т-.
Я хочу щось, на що не треба довго чекати.
Я х-ч- щ-с-, н- щ- н- т-е-а д-в-о ч-к-т-.
-----------------------------------------
Я хочу щось, на що не треба довго чекати. 0 YA-k-o--- shch--ʹ---a-sh-h- -e ----- -ov-o ch-katy.YA khochu shchosʹ, na shcho ne treba dovho chekaty.Y- k-o-h- s-c-o-ʹ- n- s-c-o n- t-e-a d-v-o c-e-a-y----------------------------------------------------YA khochu shchosʹ, na shcho ne treba dovho chekaty.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo.
Я хочу щось, на що не треба довго чекати.
YA khochu shchosʹ, na shcho ne treba dovho chekaty.
Ви---чет- ц- - ри-ом?
Ви хочете це з рисом?
В- х-ч-т- ц- з р-с-м-
---------------------
Ви хочете це з рисом? 0 V----oche----se z -ysom?Vy khochete tse z rysom?V- k-o-h-t- t-e z r-s-m-------------------------Vy khochete tse z rysom?
В---оче-е-це з ----рона--?
Ви хочете це з макаронами?
В- х-ч-т- ц- з м-к-р-н-м-?
--------------------------
Ви хочете це з макаронами? 0 V--k--che-e-ts--z -a-a-ona-y?Vy khochete tse z makaronamy?V- k-o-h-t- t-e z m-k-r-n-m-?-----------------------------Vy khochete tse z makaronamy?
В- х-ч--- ц--з---рт-п---?
Ви хочете це з картоплею?
В- х-ч-т- ц- з к-р-о-л-ю-
-------------------------
Ви хочете це з картоплею? 0 Vy-k----et- -s- - -a----l-y-?Vy khochete tse z kartopleyu?V- k-o-h-t- t-e z k-r-o-l-y-?-----------------------------Vy khochete tse z kartopleyu?
Це -е-і--- с--ку-.
Це мені не смакує.
Ц- м-н- н- с-а-у-.
------------------
Це мені не смакує. 0 T-- --ni ne---a-u--.Tse meni ne smakuye.T-e m-n- n- s-a-u-e---------------------Tse meni ne smakuye.
Я---о-- -е--ам--л---/--амо---л-.
Я цього не замовляв / замовляла.
Я ц-о-о н- з-м-в-я- / з-м-в-я-а-
--------------------------------
Я цього не замовляв / замовляла. 0 YA-t--o-o ne z--ovl-av-- za-ovlya-a.YA tsʹoho ne zamovlyav / zamovlyala.Y- t-ʹ-h- n- z-m-v-y-v / z-m-v-y-l-.------------------------------------YA tsʹoho ne zamovlyav / zamovlyala.
Reklama představuje zvláštní formu komunikace.
Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem.
Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii.
Již v antice byly propagovány politici nebo hospody.
Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky.
Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci.
Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem.
Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit.
Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý.
Používá jen málo slov a jednoduché slogany.
Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat.
Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy.
Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný.
Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven.
Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura.
To znamená, že vypovídá hodně o společnosti.
V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí.
Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často.
Zejména západní společnosti rády používají angličtinu.
Angličtina je považována za moderní a mezinárodní.
Proto je vhodná pro technické produkty.
Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň.
Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku.
Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici.
Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova.
Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí.
Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa!
Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso -
to hoover!