Къ-- е а-т--у-нат- -пирк-?
Къде е автобусната спирка?
К-д- е а-т-б-с-а-а с-и-к-?
--------------------------
Къде е автобусната спирка? 0 Ky-- ----v---u---t-----r--?Kyde ye avtobusnata spirka?K-d- y- a-t-b-s-a-a s-i-k-?---------------------------Kyde ye avtobusnata spirka?
К---ав-обус от----в--ен-ъ-а?
Кой автобус отива в центъра?
К-й а-т-б-с о-и-а в ц-н-ъ-а-
----------------------------
Кой автобус отива в центъра? 0 Koy --tobu- --iv--- -s-n---a?Koy avtobus otiva v tsentyra?K-y a-t-b-s o-i-a v t-e-t-r-?-----------------------------Koy avtobus otiva v tsentyra?
Ко- ----бу- т-ябва д--в-ем-?
Кой автобус трябва да взема?
К-й а-т-б-с т-я-в- д- в-е-а-
----------------------------
Кой автобус трябва да взема? 0 Koy -v--b-- --y---- d- ----a?Koy avtobus tryabva da vzema?K-y a-t-b-s t-y-b-a d- v-e-a------------------------------Koy avtobus tryabva da vzema?
Тря-в- л- -- -е -р---ч---?
Трябва ли да се прекачвам?
Т-я-в- л- д- с- п-е-а-в-м-
--------------------------
Трябва ли да се прекачвам? 0 Tr-a--- -i -a se-pre-a-h---?Tryabva li da se prekachvam?T-y-b-a l- d- s- p-e-a-h-a-?----------------------------Tryabva li da se prekachvam?
Къ-- -ря--- ---с--п-е-ачва-?
Къде трябва да се прекачвам?
К-д- т-я-в- д- с- п-е-а-в-м-
----------------------------
Къде трябва да се прекачвам? 0 Kyde try-----da se-p-e--ch--m?Kyde tryabva da se prekachvam?K-d- t-y-b-a d- s- p-e-a-h-a-?------------------------------Kyde tryabva da se prekachvam?
Кол---сп--ки им- -- ц-нтъра?
Колко спирки има до центъра?
К-л-о с-и-к- и-а д- ц-н-ъ-а-
----------------------------
Колко спирки има до центъра? 0 Ko--- sp------ma -- -s---yr-?Kolko spirki ima do tsentyra?K-l-o s-i-k- i-a d- t-e-t-r-?-----------------------------Kolko spirki ima do tsentyra?
Тр-б----а-сле-е------.
Трябва да слезете тук.
Т-я-в- д- с-е-е-е т-к-
----------------------
Трябва да слезете тук. 0 Tr-ab----a-s---et- tuk.Tryabva da slezete tuk.T-y-b-a d- s-e-e-e t-k------------------------Tryabva da slezete tuk.
Т-я--а--а ------е-о--ад.
Трябва да слезете отзад.
Т-я-в- д- с-е-е-е о-з-д-
------------------------
Трябва да слезете отзад. 0 Try-bv---a-sl-ze-- ot-ad.Tryabva da slezete otzad.T-y-b-a d- s-e-e-e o-z-d--------------------------Tryabva da slezete otzad.
К-га-е -о-л--ния- вл-- на м--р---?
Кога е последният влак на метрото?
К-г- е п-с-е-н-я- в-а- н- м-т-о-о-
----------------------------------
Кога е последният влак на метрото? 0 Koga ye po-ledn-y-- v--k-na-me-r-to?Koga ye posledniyat vlak na metroto?K-g- y- p-s-e-n-y-t v-a- n- m-t-o-o-------------------------------------Koga ye posledniyat vlak na metroto?
К-г-----о--е-н-я--т-ам-а-?
Кога е последният трамвай?
К-г- е п-с-е-н-я- т-а-в-й-
--------------------------
Кога е последният трамвай? 0 K-----e--osl-dni----t-amva-?Koga ye posledniyat tramvay?K-g- y- p-s-e-n-y-t t-a-v-y-----------------------------Koga ye posledniyat tramvay?
К-г-----ос--дн--т-ав--б-с?
Кога е последният автобус?
К-г- е п-с-е-н-я- а-т-б-с-
--------------------------
Кога е последният автобус? 0 Kog---- p--led--ya---v-o---?Koga ye posledniyat avtobus?K-g- y- p-s-e-n-y-t a-t-b-s-----------------------------Koga ye posledniyat avtobus?
Им-т--ли бил--?
Имате ли билет?
И-а-е л- б-л-т-
---------------
Имате ли билет? 0 Im-t- li ---e-?Imate li bilet?I-a-e l- b-l-t----------------Imate li bilet?
Т---в--т---в- д---ла-и-е-г--б-.
Тогава трябва да платите глоба.
Т-г-в- т-я-в- д- п-а-и-е г-о-а-
-------------------------------
Тогава трябва да платите глоба. 0 T-g----tr--bv- -------i-e -lo-a.Togava tryabva da platite globa.T-g-v- t-y-b-a d- p-a-i-e g-o-a---------------------------------Togava tryabva da platite globa.
Proč mezi sebou mluvíme, je jasné.
Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se.
Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není.
Existují různé teorie.
Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén.
Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky.
Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk.
Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas.
To je odlišovalo od zvířat.
Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně.
Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele.
Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň.
Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat.
Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov.
Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let.
Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta.
Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě.
Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli.
Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky.
Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let.
Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa.
V různých regionech se jazyky od sebe oddělily.
To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny.
Obsahovaly však jen základy jazykových systémů.
První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní.
Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika.
Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení.
Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?