Я--й-а-тоб-с-ї-д-т- в--е-тр?
Який автобус їздить в центр?
Я-и- а-т-б-с ї-д-т- в ц-н-р-
----------------------------
Який автобус їздить в центр? 0 Y-ky-- -v-ob-- -̈--ytʹ v--se---?Yakyy- avtobus i-zdytʹ v tsentr?Y-k-y- a-t-b-s i-z-y-ʹ v t-e-t-?--------------------------------Yakyy̆ avtobus ïzdytʹ v tsentr?
Якою---нією --н--їх-ти?
Якою лінією мені їхати?
Я-о- л-н-є- м-н- ї-а-и-
-----------------------
Якою лінією мені їхати? 0 Y--o-- -ini-ey- -en-----h-ty?Yakoyu liniyeyu meni i-khaty?Y-k-y- l-n-y-y- m-n- i-k-a-y------------------------------Yakoyu liniyeyu meni ïkhaty?
Чи-п-в-нен---п--ин-а-я---ре--дат-?
Чи повинен / повинна я пересідати?
Ч- п-в-н-н / п-в-н-а я п-р-с-д-т-?
----------------------------------
Чи повинен / повинна я пересідати? 0 C-y--ovy-en---pov-nna-ya--er--idaty?Chy povynen / povynna ya peresidaty?C-y p-v-n-n / p-v-n-a y- p-r-s-d-t-?------------------------------------Chy povynen / povynna ya peresidaty?
Д--- п--ине- /--о----- пер--і---?
Де я повинен / повинна пересісти?
Д- я п-в-н-н / п-в-н-а п-р-с-с-и-
---------------------------------
Де я повинен / повинна пересісти? 0 D-----po--n-n / -o--n----e-e-i--y?De ya povynen / povynna peresisty?D- y- p-v-n-n / p-v-n-a p-r-s-s-y-----------------------------------De ya povynen / povynna peresisty?
Я- ---а-- зуп--о- д- -ен--у?
Як багато зупинок до центру?
Я- б-г-т- з-п-н-к д- ц-н-р-?
----------------------------
Як багато зупинок до центру? 0 Yak ba-at---up--ok----t-entr-?Yak bahato zupynok do tsentru?Y-k b-h-t- z-p-n-k d- t-e-t-u-------------------------------Yak bahato zupynok do tsentru?
Ви-п-в---- -у- --йти.
Ви повинні тут вийти.
В- п-в-н-і т-т в-й-и-
---------------------
Ви повинні тут вийти. 0 V- p--y--i t-t-vy----.Vy povynni tut vyy-ty.V- p-v-n-i t-t v-y-t-.----------------------Vy povynni tut vyy̆ty.
В- -о--н-і--ийт- --а--.
Ви повинні вийти ззаду.
В- п-в-н-і в-й-и з-а-у-
-----------------------
Ви повинні вийти ззаду. 0 Vy povyn----y--ty --a--.Vy povynni vyy-ty zzadu.V- p-v-n-i v-y-t- z-a-u-------------------------Vy povynni vyy̆ty zzadu.
Квиток--а--ро-зд- – -і- я--е ---.
Квиток на проїзд? – Ні, я не маю.
К-и-о- н- п-о-з-? – Н-, я н- м-ю-
---------------------------------
Квиток на проїзд? – Ні, я не маю. 0 K-yto-------oïzd?-- -i,-y--n- m--u.Kvytok na proi-zd? – Ni, ya ne mayu.K-y-o- n- p-o-̈-d- – N-, y- n- m-y-.------------------------------------Kvytok na proïzd? – Ni, ya ne mayu.
Proč mezi sebou mluvíme, je jasné.
Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se.
Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není.
Existují různé teorie.
Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén.
Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky.
Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk.
Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas.
To je odlišovalo od zvířat.
Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně.
Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele.
Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň.
Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat.
Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov.
Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let.
Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta.
Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě.
Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli.
Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky.
Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let.
Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa.
V různých regionech se jazyky od sebe oddělily.
To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny.
Obsahovaly však jen základy jazykových systémů.
První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní.
Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika.
Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení.
Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?