Konverzační příručka

cs Příprava na cestu   »   be Падрыхтаванне да паездкі

47 [čtyřicet sedm]

Příprava na cestu

Příprava na cestu

47 [сорак сем]

47 [sorak sem]

Падрыхтаванне да паездкі

[Padrykhtavanne da paezdkі]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Musíš nám sbalit kufr! Т--м-сіш-упака-ац--наш --мадан. Ты мусіш упакаваць наш чамадан. Т- м-с-ш у-а-а-а-ь н-ш ч-м-д-н- ------------------------------- Ты мусіш упакаваць наш чамадан. 0
T- m-s--h-u-a--v---- -as---ham----. Ty musіsh upakavats’ nash chamadan. T- m-s-s- u-a-a-a-s- n-s- c-a-a-a-. ----------------------------------- Ty musіsh upakavats’ nash chamadan.
Nesmíš na nic zapomenout! Т- н----в---- ніч--а--абыць. Ты не павінен нічога забыць. Т- н- п-в-н-н н-ч-г- з-б-ц-. ---------------------------- Ты не павінен нічога забыць. 0
Ty -e-pavіn-n nі-h-g---a--t--. Ty ne pavіnen nіchoga zabyts’. T- n- p-v-n-n n-c-o-a z-b-t-’- ------------------------------ Ty ne pavіnen nіchoga zabyts’.
Potřebuješ velký kufr! Т--е--а-р--ны-в--і-- -ам--а-! Табе патрэбны вялікі чамадан! Т-б- п-т-э-н- в-л-к- ч-м-д-н- ----------------------------- Табе патрэбны вялікі чамадан! 0
Ta-e p--re-ny--ya-і----hama-an! Tabe patrebny vyalіkі chamadan! T-b- p-t-e-n- v-a-і-і c-a-a-a-! ------------------------------- Tabe patrebny vyalіkі chamadan!
Nezapomeň si pas! Не забудз---аме--- ----арт! Не забудзь замежны пашпарт! Н- з-б-д-ь з-м-ж-ы п-ш-а-т- --------------------------- Не забудзь замежны пашпарт! 0
N--z-budz- za----n--p-s--a--! Ne zabudz’ zamezhny pashpart! N- z-b-d-’ z-m-z-n- p-s-p-r-! ----------------------------- Ne zabudz’ zamezhny pashpart!
Nezapomeň si letenku! Не з---д---б-ле- на сама-ё-! Не забудзь білет на самалёт! Н- з-б-д-ь б-л-т н- с-м-л-т- ---------------------------- Не забудзь білет на самалёт! 0
Ne-z------ ----t-n- s-m-let! Ne zabudz’ bіlet na samalet! N- z-b-d-’ b-l-t n- s-m-l-t- ---------------------------- Ne zabudz’ bіlet na samalet!
Nezapomeň si cestovní šeky! Не--а-уд-ь-п--ар-ж-------і! Не забудзь падарожныя чэкі! Н- з-б-д-ь п-д-р-ж-ы- ч-к-! --------------------------- Не забудзь падарожныя чэкі! 0
N--z--udz’-pad---zh-yy--c-ek-! Ne zabudz’ padarozhnyya chekі! N- z-b-d-’ p-d-r-z-n-y- c-e-і- ------------------------------ Ne zabudz’ padarozhnyya chekі!
Vezmi si krém na opalování. В-з--і-с-н----оў-----э-. Вазьмі сонцаахоўны крэм. В-з-м- с-н-а-х-ў-ы к-э-. ------------------------ Вазьмі сонцаахоўны крэм. 0
V----і sontsaa--o----k---. Vaz’mі sontsaakhouny krem. V-z-m- s-n-s-a-h-u-y k-e-. -------------------------- Vaz’mі sontsaakhouny krem.
Vezmi si sluneční brýle. Ваз-мі с-н--ах-ў--- -к-л-ры. Вазьмі сонцаахоўныя акуляры. В-з-м- с-н-а-х-ў-ы- а-у-я-ы- ---------------------------- Вазьмі сонцаахоўныя акуляры. 0
V---m-----tsa---o-n-ya-a-uly---. Vaz’mі sontsaakhounyya akulyary. V-z-m- s-n-s-a-h-u-y-a a-u-y-r-. -------------------------------- Vaz’mі sontsaakhounyya akulyary.
Vezmi si slamák. Вазьмі -а--л-ш ------ца. Вазьмі капялюш ад сонца. В-з-м- к-п-л-ш а- с-н-а- ------------------------ Вазьмі капялюш ад сонца. 0
Va-----kap-aly--- ad--ont-a. Vaz’mі kapyalyush ad sontsa. V-z-m- k-p-a-y-s- a- s-n-s-. ---------------------------- Vaz’mі kapyalyush ad sontsa.
Chceš si vzít mapu? Хо-аш узя-ь к-р-- ---ог? Хочаш узяць карту дарог? Х-ч-ш у-я-ь к-р-у д-р-г- ------------------------ Хочаш узяць карту дарог? 0
Kh--h--- -zy-ts- kar-u-d-rog? Khochash uzyats’ kartu darog? K-o-h-s- u-y-t-’ k-r-u d-r-g- ----------------------------- Khochash uzyats’ kartu darog?
Chceš si vzít průvodce? Х-ча- --яць---ры-т-чны--а---н--? Хочаш узяць турыстычны даведнік? Х-ч-ш у-я-ь т-р-с-ы-н- д-в-д-і-? -------------------------------- Хочаш узяць турыстычны даведнік? 0
K-oc-as---z--ts- -ur-s-y-hn- da--d---? Khochash uzyats’ turystychny davednіk? K-o-h-s- u-y-t-’ t-r-s-y-h-y d-v-d-і-? -------------------------------------- Khochash uzyats’ turystychny davednіk?
Chceš si vzít deštník? Х---ш--з--ь -а-асон? Хочаш узяць парасон? Х-ч-ш у-я-ь п-р-с-н- -------------------- Хочаш узяць парасон? 0
K-o-h--h ----ts--par--on? Khochash uzyats’ parason? K-o-h-s- u-y-t-’ p-r-s-n- ------------------------- Khochash uzyats’ parason?
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky. Паду--й--б----нах- -ашу--х- шкарпэт---. Падумай аб штанах, кашулях, шкарпэтках. П-д-м-й а- ш-а-а-, к-ш-л-х- ш-а-п-т-а-. --------------------------------------- Падумай аб штанах, кашулях, шкарпэтках. 0
Pad------- s--ana-h, ---hul-akh,-shkarpet--kh. Padumay ab shtanakh, kashulyakh, shkarpetkakh. P-d-m-y a- s-t-n-k-, k-s-u-y-k-, s-k-r-e-k-k-. ---------------------------------------------- Padumay ab shtanakh, kashulyakh, shkarpetkakh.
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka. П-д-ма---б-г----т-ка-,--ам---х, пін-ака-. Падумай аб гальштуках, рамянях, пінжаках. П-д-м-й а- г-л-ш-у-а-, р-м-н-х- п-н-а-а-. ----------------------------------------- Падумай аб гальштуках, рамянях, пінжаках. 0
Padumay--- -al’-htuka--, -----nya-h- p-n---k-k-. Padumay ab gal’shtukakh, ramyanyakh, pіnzhakakh. P-d-m-y a- g-l-s-t-k-k-, r-m-a-y-k-, p-n-h-k-k-. ------------------------------------------------ Padumay ab gal’shtukakh, ramyanyakh, pіnzhakakh.
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička. Паду-а- аб-піжа--х,-на--ых--аш--я- і м-----. Падумай аб піжамах, начных кашулях і майках. П-д-м-й а- п-ж-м-х- н-ч-ы- к-ш-л-х і м-й-а-. -------------------------------------------- Падумай аб піжамах, начных кашулях і майках. 0
Pa--m-- -b---zha-a----n----y-- -----lyak- і--------. Padumay ab pіzhamakh, nachnykh kashulyakh і maykakh. P-d-m-y a- p-z-a-a-h- n-c-n-k- k-s-u-y-k- і m-y-a-h- ---------------------------------------------------- Padumay ab pіzhamakh, nachnykh kashulyakh і maykakh.
Potřebuješ boty, sandály a holínky. Таб---атр-б-ыя--уф--,--анд-лі-і-б-ты. Табе патрэбныя туфлі, сандалі і боты. Т-б- п-т-э-н-я т-ф-і- с-н-а-і і б-т-. ------------------------------------- Табе патрэбныя туфлі, сандалі і боты. 0
T--e-pa--e--yya t-f-----a-da---- b---. Tabe patrebnyya tuflі, sandalі і boty. T-b- p-t-e-n-y- t-f-і- s-n-a-і і b-t-. -------------------------------------- Tabe patrebnyya tuflі, sandalі і boty.
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty. Т-б--п-т--б--я--а---к-,----- і-ма-і--р--я -аж-іцы. Табе патрэбныя насоўкі, мыла і манікюрныя нажніцы. Т-б- п-т-э-н-я н-с-ў-і- м-л- і м-н-к-р-ы- н-ж-і-ы- -------------------------------------------------- Табе патрэбныя насоўкі, мыла і манікюрныя нажніцы. 0
T-be--atreb--ya--as---і,---la-- -anі-y-r--y- -a--nі--y. Tabe patrebnyya nasoukі, myla і manіkyurnyya nazhnіtsy. T-b- p-t-e-n-y- n-s-u-і- m-l- і m-n-k-u-n-y- n-z-n-t-y- ------------------------------------------------------- Tabe patrebnyya nasoukі, myla і manіkyurnyya nazhnіtsy.
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu. Та---------ныя-г-абя-----з---а- ш--т-а і-з-б-----а--а. Табе патрэбныя грабянец, зубная шчотка і зубная паста. Т-б- п-т-э-н-я г-а-я-е-, з-б-а- ш-о-к- і з-б-а- п-с-а- ------------------------------------------------------ Табе патрэбныя грабянец, зубная шчотка і зубная паста. 0
Ta-e -a--ebny-- gra-yan---- ---n--a s-c-otk--і -ubn--a---sta. Tabe patrebnyya grabyanets, zubnaya shchotka і zubnaya pasta. T-b- p-t-e-n-y- g-a-y-n-t-, z-b-a-a s-c-o-k- і z-b-a-a p-s-a- ------------------------------------------------------------- Tabe patrebnyya grabyanets, zubnaya shchotka і zubnaya pasta.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Budoucnost jazyků

Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky. Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě. Tak to zůstane i v dalších letech. Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově. Protože mnoho lokálních jazyků vymře. V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky. Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena. To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí. Většina z nich vymře již v tomto století. To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk. Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní. Angličtina je stále na druhém místě. Počet rodilých mluvčích jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný. Za to může demografický vývoj. Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky. Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština. Angličtina se posune na čtvrté místo. Němčina z první desítky zcela zmizí. Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština. Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou. Budou to hybridní jazyky. Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech. Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků. V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny. Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky. Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté. Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky. Takže učení jen tak neskončí…