Не с--ш ништ--з-б-ра-ит-!
Не смеш ништа заборавити!
Н- с-е- н-ш-а з-б-р-в-т-!
-------------------------
Не смеш ништа заборавити! 0 Ne smeš ---t- --b-r---ti!Ne smeš ništa zaboraviti!N- s-e- n-š-a z-b-r-v-t-!-------------------------Ne smeš ništa zaboraviti!
Т-е-а-ти ве-ики---ф--!
Треба ти велики кофер!
Т-е-а т- в-л-к- к-ф-р-
----------------------
Треба ти велики кофер! 0 Treb- t---e-i--------!Treba ti veliki kofer!T-e-a t- v-l-k- k-f-r-----------------------Treba ti veliki kofer!
Хоће- ---пон--- ---и--за ----вања?
Хоћеш ли понети водич за путовања?
Х-ћ-ш л- п-н-т- в-д-ч з- п-т-в-њ-?
----------------------------------
Хоћеш ли понети водич за путовања? 0 H--́e--li--oneti-----č--a---to----a?Hoc-eš li poneti vodič za putovanja?H-c-e- l- p-n-t- v-d-č z- p-t-v-n-a-------------------------------------Hoćeš li poneti vodič za putovanja?
М-с---н--п-џа-е, --аваћице --м-јице.
Мисли на пиџаме, спаваћице и мајице.
М-с-и н- п-џ-м-, с-а-а-и-е и м-ј-ц-.
------------------------------------
Мисли на пиџаме, спаваћице и мајице. 0 Mis-i-na pi--a--- sp--ac---e i-maj--e.Misli na pidžame, spavac-ice i majice.M-s-i n- p-d-a-e- s-a-a-́-c- i m-j-c-.--------------------------------------Misli na pidžame, spavaćice i majice.
Тр-б-- --рам--е- с---- и -а-азе--- нок-е.
Требаш марамице, сапун и маказе за нокте.
Т-е-а- м-р-м-ц-, с-п-н и м-к-з- з- н-к-е-
-----------------------------------------
Требаш марамице, сапун и маказе за нокте. 0 Tr---------mi--, s-p-n -----az--z------e.Trebaš maramice, sapun i makaze za nokte.T-e-a- m-r-m-c-, s-p-n i m-k-z- z- n-k-e------------------------------------------Trebaš maramice, sapun i makaze za nokte.
Тебе нужны носовые платки, мыло и маникюрные ножницы.
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu.
Т--б-- ч---љ,--е-к--у ---зу-е - паст- за --б-.
Требаш чешаљ, четкицу за зубе и пасту за зубе.
Т-е-а- ч-ш-љ- ч-т-и-у з- з-б- и п-с-у з- з-б-.
----------------------------------------------
Требаш чешаљ, четкицу за зубе и пасту за зубе. 0 Treb-š češ--j---etkicu-z- z-b--i-pas-- -- ----.Trebaš češalj, četkicu za zube i pastu za zube.T-e-a- č-š-l-, č-t-i-u z- z-b- i p-s-u z- z-b-.-----------------------------------------------Trebaš češalj, četkicu za zube i pastu za zube.
Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky.
Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě.
Tak to zůstane i v dalších letech.
Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově.
Protože mnoho lokálních jazyků vymře.
V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky.
Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena.
To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí.
Většina z nich vymře již v tomto století.
To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk.
Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní.
Angličtina je stále na druhém místě.
Počet
rodilých mluvčích
jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný.
Za to může demografický vývoj.
Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky.
Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština.
Angličtina se posune na čtvrté místo.
Němčina z
první desítky
zcela zmizí.
Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština.
Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou.
Budou to hybridní jazyky.
Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech.
Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků.
V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny.
Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky.
Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté.
Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky.
Takže učení jen tak neskončí…